Ukončené

Budování scény: česká a slovenská kultura fanzinů od státního socialismu k post-socialismu

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2017–2019 si klade za cíl interpretovat fenomén fanzinů novým způsobem, v konceptuálně a empiricky ukotvené perspektivě, jako sociální, kulturní a materiální artefakt. Zároveň vytvoříme digitální archiv a registr českých a slovenských fanzinů od 70. let po současnost. Výzkumníci hledají odpověď na otázku, jak ziny konstruují různé subkulturní scény a jak jsou naopak scény organizovány kolem nich.

Informace o grantu

Řešitel: Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. (Ústav českých dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy)
Řešitelský tým: Mgr. Jan Lomíček, Ph.D. (Ústav českých dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Národní muzeum) – jan_lomicek@nm.cz, Mgr. Karel Šima, Ph.D. (Ústav etnologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) – karel.sima@ff.cuni.cz, Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D. (Centrum pro studium populární kultury) – ondrej.daniel@gmail.com, Mgr. Jiří Almer (Ústav hospodářských a sociálních dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) – jirimaiden.fun@seznam.cz, Mgr. Šárka Rámišová (Národní muzeum) – sarka_ramisova@nm.cz, Mgr. David Řeřicha (Centrum pro studium populární kultury) – daw68@seznam.cz, Mgr. et Mgr. Gabriela Havlůjová (Ústav českých dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Magistrát mesta Kladno) – havlujova.gabriela@seznam.cz, Mgr. Ondřej Štěpánek, Mgr. Petr Frinta

Anotace: Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2017–2019 si klade za cíl interpretovat fenomén fanzinů novým způsobem, v konceptuálně a empiricky ukotvené perspektivě, jako sociální, kulturní fenomén a materiální artefakt. Zároveň vytvoříme digitální archiv a registr českých a slovenských fanzinů od 70. let po současnost.

Stránka archivu a registru: http://subcultarch.ff.cuni.cz/ resp. http://ziny.info/

Hledáme odpověď na otázku, jak ziny konstruují různé subkulturní scény a jak jsou naopak scény organizovány kolem nich. K tomu využijeme pět perspektiv: historický kontext státního socialismu a postsocialismu, mocenské vztahy a kulturní kontext (mainstream versus alternativa), typologii zinů z obsahového hlediska, materiální kontexty produkce zinů, jejich oběh a s tím spojená dynamika jejich vzájemného propojení a na závěr míra stability daných scén.

Publikované výstupy
Konferenční výstupy a prezentace projektu
  • Ondřej Daniel: “We are No Nazis, We are Czech Mums”: Visuals of Contemporary Czech Xenophobia. Sociologická setkávání (konference ČSS) 2017, 2. 2. 2017, Praha
  • Jiří Almer: České, slovenské a slovinské hardcore -punkové subkulturní scény a jejich vztahy s anti -autoritářskými protestními hnutími od 80. let 20. století do současnosti. České, slovenské a československé dějiny 20. století XII., 12. 4. 2017, Hradec Králové
  • Jiří Almer: A comparison of Czech, Slovak, and Slovenian hardcore-punk scenes and fanzine cultures. Communicating Music Scenes Conference, 20. 5. 2017, Budapest
  • Jiří Almer: Pornography, Extreme Music Protests; The Comparison of Czech, Slovak and Slovenian Hardore-Punk Scenes and Fanzine Cultures from 1980s up to the Present, Verflechtungen, Transfer und Kontakt in und mit Osteuropa, Neue Forschungen zu Osteuropa, Jahrestagung der Jungen Osteuropa ExpertInne, 16. 7. 2017, Köln
  • Karel Šima: “Who handles who? Zine cultures as actor-networks”, 6th International Conference of the European Popular Culture Association, 24.-28. 7. 2017, Londýn
  • Miroslav Michela: Fanzine ako symbol doby, Symboly doby, 5. 10. 2017, Praha
  • Jan Lomíček: Archiv českých a slovenských fanzinů, Kam kráčí studium populární kultury v českém a slovenském prostředí? 27. 10. 2017, Ostrava
  • Ondřej Daniel: Pád státního socialismu v Československu: tragédie nebo triumf „socialistického dandyho“?, Kam kráčí studium populární kultury v českém a slovenském prostředí? 27. 10. 2017, Ostrava
  • Miroslav Michela, Karel Šima: Budováni scény: česká a slovenská kultura fanzinů od státního socialismu k post-socialismu, Seminář ÚSD AV ČR, 31. 1. 2018, Praha
  • Miroslav Michela: „Fanziny vypovídají o některých skupinách nejlíp. Teď chceme zmapovat ty z 80. let,“ říká historik. Radio Wave, 7. 3. 2018, Praha
  • Miroslav Michela: Představení projektu studentům Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově v rámci výzumného semináře, 11. 5. 2018, Ľvov
  • Spolupráce na výstavě Popmusea: Napsat, vydat, šířit. Sám!
  • Šárka Rámišová: Po roce 1989 jsem ztratil smysl života. Punkový život Václava Žufana, tvůrce fanzinu Attack, XVII. setkání historiků a příznivců orální historie, 7. – 9. 6. 2018, Sovinec
  • Spolupráce na výstavě v rámci doprovodního programu festivalu Brutal Assault.
  • Miroslav Michela: Diagnóza xerox: co fanziny říkají o nás – diskuze, Doprovodný program hudebného festivalu Brutal Assault, KAL stage, 10. 8. 2018, Jozefov
  • Karel Šima, Miroslav Michela: Beyond East and West: The dynamics of (post)socialist
    zine cultures in Czech-Slovak context, Writing the noise: the politics and history of subcultural music, 7. 9. 2018, Reading
  • Ondřej Daniel: Fan cultures and subcultures in late state socialist Czechoslovakia, University of Arts, 9. 10. 2018, Belgrade
  • Karel Šima, Miroslav Michela: Archivování a studium fanzinů, PhaseBook: Art Book & Zine Fair Prague, 2. 12. 2018, Praha
  • Miroslav Michela a kol. Panelová diskuse s tvůrci fanzinů, Kampus Hybernská, 21. 2. 2019, Praha
  • Petr Frinta: Decision making in early nineties Czech metal fanzine making, Building the Scenes? Fan/zines in Central Eastern and South Eastern Europe before and after the Fall of the Berlin Wall, 22. 2. 2019, Praha
  • Jan Lomíček: Football Fanzines in Czech Republic, Building the Scenes? Fan/zines in Central Eastern and South Eastern Europe before and after the Fall of the Berlin Wall, 22. 2. 2019, Praha
  • Miroslav Michela: Archive of Czech and Slovak Subcultures, Building the Scenes? Fan/zines in Central Eastern and South Eastern Europe before and after the Fall of the Berlin Wall, 22. 2. 2019, Praha
  • Karel Šima: Czech Radical Feminist Zines: Materiality, Networks, Identities, Building the Scenes? Fan/zines in Central Eastern and South Eastern Europe before and after the Fall of the Berlin Wall, 23. 2. 2019, Praha
  • Jan Lomíček, Miroslav Michela, Karel Šima: Fanziny a Archív českých a slovenských subkultúr, v rámci prednáškové serie POPkultúra, ART BOOKS COFFEE, 27. 2. 2019, Bratislava
  • Ondřej Daniel: Wildlife: Ecstatic rituals of harder football and extreme metal fans, Department of Sociology, Karl-Franzens University Graz, 12. 3. 2019, Graz
  • Ondřej Daniel: I am Satan, I am Lucifer, I am the Devil: Ecstasy in Black metal, Black metal theory symposium, Radio Študent, Gallery of Arts, 18. 4. 2019, Ljubljana
  • Ondřej Daniel: Subkulturní trajektorie západní Moravy: mapování geografických referencí v brněnských a jihlavských fanzinech raného postsocialismu, Fanouškovství mimo hlavní proud, Ústav věd o kultuře a umění, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity, 25. 4. 2019, České Budějovice
  • Karel Šima: (Fan)ziny mezi fanouškovstvím a kulturní rezistencí, Ústav věd o kultuře a umění, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity, 6. 5. 2019, České Budějovice
  • Miroslav Michela: Představení projektu studentům Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově v rámci výzumného semináře, 8. 5. 2019, Ľvov
  • Ondřej Daniel: Heavy metal between the alternative and mainstream culture of late state socialist Czechoslovakia, European University, 31. 5. 2019, Tirana
  • Miroslav Michela: Ambivalences of the Samizdat and fanzine production: On Specifics of Alternative Press in Czechoslovakia before and after the Velvet Change, Revisiter l’événement 1989 en Europe Centrale : marges sociales, pratiques d’écriture, nouvelles archives, Centre scientifique de l’Académie polonaise des sciences à Paris/Sorbonne Université, 8. 6. 2019, Paríž
  • Karel Šima, Miroslav Michela: Mapping and Digitizing the Heritage of Czech and Slovak Subcultures, Why (Not)? Thinking Eastern Europe Digitally: Network Analysis, Data Modeling, Visualization, and Sharing in Historical Research, Herder Institute for Historical Research on East Central Europe, 1. 10. 2019, Marburg
  • Miroslav Michela: Ako písať dejiny fanzinov? Stretnutie mladých historikov IX. Ako sa píšu dejiny? Metódy, prístupy a pramene, zvaná přednáška 16. 10. 2019, Košice
  • Miroslav Michela: Goodbye Samizdat, Viva la Fanzines! zvaná přednáška, Týden vědy na FF UK, 11. 11. 2019, Praha
  • Miroslav Michela: Věda na UK: Miroslav Michela a mapování dědictví kulturní opozice
  • Zapožičení materiálů a konzultace k výstavě: Kutilství: Od udělej si sám k DIY
  • Konference: Building the Scenes? Fan/zines in Central Eastern and South Eastern Europe before and after the Fall of Berlin Wall_Prague, 22. – 23. 2. 2019

Didaktika dějepisu

Informace o projektu

Expertní kořeny postsocialismu: český případ 1980-2000

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky v.v.i. v letech 2015–2017 se věnuje analýze forem postsocialistického vládnutí a jejich legitimizací po roce 1989 a jejich expertních kořenů v předcházejícím období. Usiluje o historizaci současné sociálně-vědní i politické diskuze o údajné neoliberální hegemonii, která měla nahradit státně socialistické režimy po jejich zhroucení. Vychází z předpokladu, že to, co se nazývá “neoliberálním vládnutím”, bylo umožněno nikoliv jen importem západních politických a kulturních vzorců, nýbrž také řadou intelektuálních, mentálních i socio-kulturních kontinuit s dobou pozdního socialismu.

Informace o grantu

Další informace nejsou k dispozici.

Jan Jessenius mezi historií, ideologií a politikou

Cílem projektu je výzkum politického myšlení stavovské opozice v předbělohorské době s akcentem na roli lékaře, rektora Univerzity Karlovy a „ideologa stavovského povstání“ Jana Jessenia. Pozornost bude soustředěna na dosavadním výzkumem opomíjená Jesseniova pojednání, především na jeho texty o historii, využívající dějiny a jejich flexibilní výklad jako politický a ideologický nástroj.

Informace o grantu

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky, č. GA17-18773S

Řešitelka: Doc. Mgr. Marie Koldinská, PhD.
Doba řešení projektu: 2017-2019

Anotace: Cílem projektu je výzkum politického myšlení stavovské opozice v předbělohorské době s akcentem na roli lékaře, rektora Univerzity Karlovy a „ideologa stavovského povstání“ Jana Jessenia. Pozornost bude soustředěna na dosavadním výzkumem opomíjená Jesseniova pojednání, především na jeho texty o historii, využívající dějiny a jejich flexibilní výklad jako politický a ideologický nástroj. Souběžně bude analyzováno politické myšlení protihabsburské opozice na základě doposud jen nedostatečně vytěžených pramenů (stavovské apologie, osobní korespondence atp.), v nichž se projevují vlivy teorií o právu na odpor poddaných proti panovníkovi (monarchomachismu). Zvláštní pozornost bude věnována projevům monarchomachismu v prostředí pražské univerzity a vztahům mezi ní a představiteli radikální evangelické opozice. Hlavním výstupem z projektu bude monografie s pracovním názvem Jan Jessenius mezi historií, ideologií a politikou.

Konstruování národní identity: Státní svátky za první Československé republiky

Projekt GAČR (2014 – 2016), na jehož řešení se podíleli pracovníci Ústavu českých dějin FF UK a Masarykova ústavu AV ČR, v.v.i. Výzkum se zaměřil na roli veřejných vzpomínkových akcií při konstruování a prosazování československé státní identity mezi lety 1918˗1938. Především ustavení, funkcím a reprezentacím pěti svátků oficiálního státního kalendáře (Svátek práce, svátek mistra Jan Husa, svátek svatého Cyrila a Metoděje, svátek svatého Václava a den vzniku nezávislého státu 28. října). Cílem bylo analyzovat, jakým způsobem stát a různé instituce pracovaly s historickou symbolikou.

Informace o grantu

Více informací viz Komemorace.ff.cuni.cz

Neklidní zemřelí. Dekriminalizace, sekularizace a medikalizace dobrovolné smrti (17.–19. století)

Cílem projektu je výzkum politického myšlení stavovské opozice v předbělohorské době s akcentem na roli lékaře, rektora Univerzity Karlovy a „ideologa stavovského povstání“ Jana Jessenia. Pozornost bude soustředěna na dosavadním výzkumem opomíjená Jesseniova pojednání, především na jeho texty o historii, využívající dějiny a jejich flexibilní výklad jako politický a ideologický nástroj.

Informace o grantu

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky, č. GA17-06860S

Řešitelský tým: Doc. Daniela Tinková (FFUK), Mgr. Tereza Liepoldová (FFUK – PřFUK), dr. Tomáš Malý (HÚ FF Masarykovy univerzity v Brně); rešeršní práce (matriky): Mgr. Josef Vacek (FFUK).
Doba řešení projektu: 2017-2019

Anotace: Hlavním záměrem tohoto projektu, který v českém prostředí přinesl vůbec první monografické a komplexní zpracování této tematiky v historické perspektivě, bylo ukázat proměnu pojetí sebevraždy od konce 17. do druhé poloviny 19. století. Stěžejní téma bude představovat dekriminalizace sebevraždy, a to jak s ohledem na vývoj trestního postihu samotného, tak vzhledem k nazírání na trestní postižitelnost sebevraha, na jeho duševní stav.

V českorakouských zemích habsburské monarchie bylo sebezabití zcela depenalizováno, tzn. zbaveno trestního postihu, teprve v roce 1850. Projekt se však snažil poukázat na diskrepanci mezi soudní praxí a zákonnými normami i na proměny, modifikace, ale také na obcházení těchto zákonných norem v průběhu dvou předcházejících století. Současně se snažil také studovat proměny kompetencí moci světské i církevní, stejně jako rostoucí roli lékařské autority při vyšetřování sebevraždy i při stanovení formy postihu. V období, kdy ani ve světě učenců doposud neexistovalo jasné pojetí „duševní nemoci“ a jejích klasifikací, kdy se budoucí „psychiatrie“ teprve utvářela (a to zatím výhradně jako akademická, tedy v praxi jen okrajově uplatňovaná disciplína) představovala sebevražda jeden z klíčových fenoménů, kde byla otázka duševní nemoci vůbec tematizována.

Annotation (Restless Souls: Decriminalisation of Suicide Between Secularisation and Medicalisation in the 17th to 19th Century): The main aim of this project, which represents within the Czech environment the very first comprehensive, book-length treatment of this topic from a historical perspective, was to trace the development in the approach to suicide between the end of the seventeenth and the second half of the nineteenth century. The key issue was decriminalisation of suicide in terms of evolution of legal prosecution but also with respect to changes in the perception of the very possibility of criminal punishment of suicides and evolution of understanding of suicides’ state of mind. This is closely linked to the fluctuating balance of power between the secular authorities and the Church (as reflected in the secularisation and medicalisation of suicide) but also to a (re)configuration of relations within a community. In the Czech Lands as well as in the Upper and Lower Austria, suicide was fully de-penalised, i.e., deemed not punishable by secular law, only in 1850. The authors highlight discrepancies between the practice of courts and existing legislation, but also the changes in, modifications of, and ways of circumventing contemporary legal norms in the course of the two preceding centuries. It is shown that despite a clear tendency to decriminalise suicide and a gradual shift to viewing it from a medical and scientific perspective, this shift and change of perspective was far from unequivocal and direct. In fact, it was rather complex and marked by various inconsistencies which appear once we start comparing the discursive and the practical aspect of the issue. Investigation shows that the normative aspect did not necessarily correspond to the social practice and cannot therefore be viewed as a reliable indicator of change. Another aspect of the issue investigated in this study were changes in the jurisdiction of secular and ecclesiastic authorities, as well as a growing importance of medical professionals during investigation of suicides and determination of the form of punishment. At a time when even among scholars there existed no clear concept of mental diseases, much less their classification, at a time when future psychiatry was just about starting to take shape (and only as an academic discipline that rarely found its way into practice), suicide was in fact one of most prominent phenomena in connection with which the notion of a mental disease would come up at all.

Publikované výstupy

Monografie:

  • Daniela Tinková, Tereza Liepoldová a Tomáš Malý: Bez zpěvu a bez zvonění. Dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací (17.-19. stol.) (Nor Song nor Bells Shall Sound: Decriminalisation of Suicide Between Secularisation and Medicalisation in the 17th to 19th Century). Praha: Argo 2021.

Studie:

  • T. Malý: Otázka sebevraždy v teologických a morálněfilosofických textech 18. století: příklad habsburské monarchie. Cornova. Revue České společnosti pro výzkum 18. století a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Roč. 8, č. 2 (2018), s. 51-66.
  • T. Liepoldová: Mrtvoly a ohledači. Případ faráře Hayneho a vyšetřování sebevražd na Litoměřicku v 1. polovině 19. století. Cornova. Revue České společnosti pro výzkum 18. století a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Roč. 8, č. 2 (2018), s. 83-101.
  • D. Tinková: Temná zákoutí mysli. In: Světlo, stíny a tma v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 37. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století. Plzeň – Academia Praha 2018, Zdeněk Hojda – Marta Ottlová – Roman Prahl eds., s. 93-112.
  • T. Liepoldová: Právo a medicína ve vztahu k mrtvým tělům (sebevrahů) na přelomu 18. a 19. století. HOP. Historie – Otázky – Problémy Roč. 11, č. 1 (2019), s. 164-176.
  • T. Liepoldová: Mít moc nad životem i smrtí. Medikalizace smrti na příkladu sebevražd na Liberecku na přelomu 18. a v první polovině 19. století. In: Historie 2014 : sborník prací z celostátní studentské konference : Liberec 23. – 24. dubna 2015 Liberec : Katedra historie, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, 2019 s. 191-224.
  • D. Tinková: „Sebevražedný pud“ vepsaný do těla. Diskuse o sebevraždě v německojazyčné a francouzské lékařské literatuře mezi Wertherem a Kleistem (přelom 18. a 19. století). In Ergot, revue pro filozofii a společenské vědy, 2019/1, s. 33-51. ISSN 2533-7564. https://ergotsite.wordpress.com/2019/03/28/sebevrazedny-pud-vepsany-do-tela-diskuse-o-sebevrazde-v-nemeckojazycne-a-francouzske-lekarske-literature-mezi-wertherem-a-kleistem-prelom-18-a-19-stoleti/
  • D. Tinková: Bez zpěvu a bez zvonění. Tělo a duše sebevraha před vrchnostenskými soudy v předosvícenském období. Historie – otázky – problémy 1/2019, ročník 11, č. 1, s. 146-165. ISSN 1804-1132 (Print)
    ISSN 2336-6672 (Online) https://historieotazkyproblemy.ff.cuni.cz/
  • D. Tinková: Ďábel v břiše. Proměny postoje k sebevraždě na jihočeských panstvích od konce 17. na práh 19. století. Daniela Tinková. In: Oldřich Chládek a kol. (eds.), Jdi svou cestou a nech lidi mluvit : variety sociálních a kulturních dějin / Praha : Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, 2018 s. 509-531. ISBN: 978-80-7422-629
  • D. Tinková – Tomáš Malý: Boj o posvěcenou půdu. Zacházení s těly sebevrahů v brněnské diecézi po dekriminalizaci sebevraždy (1850-1900) In Časopis Matice Moravské 139/2020, S. 65-92.
  • D. Tinková: Selbstmordstrieb auf den Leib eingeschrieben. Selbsttötungsdebatte in der französischen und deutschen medizinischen Literatur an der Wende des 18 und 19 Jahrhundert. In: Brünner Beiträge zur Germanistik und Nordistik 32/2018 – Supplementum: Literatur und Suizid Brno 2018, s. 11-33. ISSN 1803-7380 (print), ISSN 2336-4408 (online) https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/138926/1_BrunnerBeitratgeGermanistikNordistik_32-2018-3_4.pdf?sequence=1
  • D. Tinková: Le suicide comme transgression. entre normes religieuses, pénales et médicales du Xvii e au XiXe siècles. Revue des études slaves, t. 91, Fascicule 4, 2020, s. 521-540, Institut d´Etudes Slaves I, Paris.
  • D. Tinková: Ohne Klang und G´sang. Entkriminalisierung und Medikalisierung des Suizids in den böhmischen Ländern (1787-1873). Bohemia Zeitschrift, 60 (2020) – v tisku.

Praha – residence Ferdinanda I. Habsburského a jeho kulturního okruhu, 1526–1564

Hlavním cílem projektu GAČR, řešeného na Ústavu českých dějin FFUK, je definování úlohy Prahy jako residence Ferdinanda I. v letech 1526–1564 a vymezení jejího postavení v rámci sítě městských center vznikající habsburské monarchie. Téma, jež je chápáno mezioborově s důrazem na sociální a kulturní dějiny, lze rozčlenit do několika problémových okruhů, k nimž patří otázka plánů a představ Ferdinanda I. o funkci a úloze města, realizace programu a formy representace, vytváření pražského kulturního okruhu a jeho organizace a konečně problematika vzájemného působení panovníka, dvora a města.

Informace o grantu

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky, č. 13-16963S

Řešitel: PhDr. Jaroslava Hausenblasová, Ph.D.
Doba řešení: 2013–2017
Externí spolupracovníci (v rámci dohod o provedení práce): PhDr. Jan Baťa, Ph.D. (Filozofická fakulta UK), PhDr. Sylva Dobalová, Ph.D. (Ústav dějin umění AV ČR), PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D. (Ústav dějin Univerzity Karlovy), PhDr. Eliška Fučíková, CSc. (Praha), Mgr. Jana Hubková, Ph.D. (Muzeum města Ústí nad Labem), PhDr. Jan Chlíbec, Ph.D. (Ústav dějin umění AV ČR), PhDr. Jiří Chmelař, Ph.D. (Praha), PhDr. Ivan P. Muchka (Ústav dějin umění AV ČR), PhDr. Ivo Purš, Ph.D. (Český literární fond a Ústav dějin umění AV ČR), Ing. Arch. Petr Uličný (Utrecht)

Anotace: Hlavním cílem je definování úlohy Prahy jako residence Ferdinanda I. v letech 1526–1564 a vymezení jejího postavení v rámci sítě městských center vznikající habsburské monarchie. Téma, jež je chápáno mezioborově s důrazem na sociální a kulturní dějiny, lze rozčlenit do několika problémových okruhů, k nimž patří otázka plánů a představ Ferdinanda I. o funkci a úloze města, realizace programu a formy representace, vytváření pražského kulturního okruhu a jeho organizace a konečně problematika vzájemného působení panovníka, dvora a města.

Výsledky získané výzkumem pomohou v první řadě zaplnit dosud prázdné místo v dějinách Prahy v období raného novověku a přiblíží osobnost českého krále Ferdinanda I. z nového dosud neznámého pohledu vzdělance a mecenáše. Jejich klasifikace bude mít však i obecnější platnost. Poznání vztahu zakladatele habsburské dynastie v Čechách a pochopení jeho koncepce budování města a jeho kulturní infrastruktury se může stát východiskem pro nové zhodnocení vlády tohoto panovnického rodu v českých zemích. Program, který zde byl v roce 1526 zahájen a po staletí realizován s menšími či většími odchylkami, určoval hospodářský a sociální vývoj české metropole a její místo v evropských dějinách až do moderní doby a lze z něj vycházet i dnes při vytváření další koncepce kulturního rozvoje.

Projekt navazuje na výsledky bádání posledních let o vztahu města a panovnického (šlechtického) dvora, který stojí v popředí zájmu několika předních evropských institucí, zejm. Residenzen-Kommision der Göttinger Akademie der Wissenschaften, Institut für vergleichende Städtegeschichte Münster, Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas Leipzig, Ústavu dějin umění AV ČR, Historického ústavu Jihočeské univerzity a dalších.

Zpracování interdisciplinárních témat je založeno na spolupráci s vědeckými pracovníky Ústavu dějin umění AV ČR, Ústavu hudební vědy FF UK, Institut für Kunst- und Musikhistorische Forschungen der Österreichischen Akademie der Wissenschaften a řešiteli mezinárodního grantu Palatium. Court Residences as Places of Exchange in Late Medieval and Early Modern Europe 14th–17th centuries (ESF Research Networking Programmes) a dalšími.

Publikované výstupy
  • Ivan P. Muchka, Architektura posledních Rožmberků v evropském kontextu, in: Lubomír Konečný – Lubomír Slavíček (edd.), Libellus amicorum Beket Bukovinská, Praha 2013, s. 34–55.
  • Ivo Purš, Erzherzog Ferdinand II., die Astrologie und das Lustschloss Hvězda (Stern), in: Studia Rudolphina 14, 2014, s. 15–29.
  • Petr Uličný, Prague´s Belvederes and Loggias: Two Faces of the Leisure Architecture of the Imperial City, in: Studia Rudolphina 14, 2014, s. 30–50.
  • Jaroslava Hausenblasová, Reflexe událostí První rakousko-turecké války v soukromé korespondenci Ferdinanda I., Anny Jagellonské a Marie Habsburské [Reflections of Events in the first austro-turkish War in private Correspondence between Ferdinand I, Anna Jagellon and Marie Habsburg], in: Historie – Otázky – Problémy (HOP) 2014/2, s. 125–137.
  • Jaroslava Hausenblasová, Prag in der Regierungszeit Ferdinands I. Die Stellung der Stadt im System des höfischen Residenznetzwerks, in: HOP 7, 2015/2, s. 9–28.
  • Jana Hubková, Ferdinand I. und seine erste Begegnung mit dem Königreich Böhmen und Prag 1527 im Spiegel der zeitgenössischen Flugblätter und Flugschriften, in: HOP 7, 2015/2, s. 42–59.
  • Bořek Neškudla, Ferdinand I’s Interdiction of Czech Book-Print and its Impact on Czech Book Culture in the 16th Century, in: HOP 7, 2015/2, s. 111–120.
  • Eliška Fučíková, Kaiser Ferdinand I. und das Schicksal des Herrscherzyklus’ im Alten Königspalast der Prager Burg, in: HOP 7, 2015/2, s. 135–141.
  • Petr Uličný, The Palace of Queen Anne Jagiello and Archduke Ferdinand II of Tyrol by the White Tower in Prague Castle, in: HOP 7, 2015/2, s. 142–161.
  • Sylva Dobalová, The Royal Summer Palace, Ferdinand I and Anne, in: HOP 7, 2015/2, s. 162–175.
  • Jiří Chmelař, Provozní náklady Pražského hradu v roce 1538. Analýza pramene k dějinám financí v době Ferdinanda I. [Operating Expenses of Prague Castle in Year 1538. Source Analysis of the History of Finance at the Time of Ferdinand I ], in: HOP 7, 2015/2, s. 191–201.
  • Martina Šárovcová, A Book as a Gift for Ferdinand I of Habsburg. An Unknown Bohemical Manuscript from the Collections of the Austrian National Library in Vienna, in: HOP 7, 2015/2, s. 236–246.
  • Jan Baťa, Praga festivans. Music played during the Prague Festivities of 1527 and 1558, in: HOP 7, 2015/2, s. 247–259.
  • Ivan P. Muchka, Drei Hofburgen Prag, Wien, Innsbruck und die Entwicklung des Herrscherkonzepts der imperialen Residenz in der Mitte des 16. Jahrhunderts, in: Studia Rudolphina 15, 2015, s. 146–158.
  • Sylva Dobalová – Jaroslava Hausenblasová, Die Zitruskultur am Hofe Ferdinands I. und Anna Jagiellos. Import und Anbau von Südfrüchten in Prag 1526–1564, in: Studia Rudolphina 15, 2015, s. 9–36.
  • Jan Chlíbec, Bronzová sepulkrální plastika v Čechách od středověku do konce vlády Ferdinanda I. [Bronze Sepulchral Sculpture in Bohemia from the Middle Ages to the End of the Reign of Ferdinand I], in: Epigraphica & Sepulcralia 6, 2015, s. 91–104.
  • Jaroslava Hausenblasová, Prag als ein Knotenpunkt der höfischen Handelsnetzwerke in der Zeit Ferdinands I. (1526–1564), in: G. Ammerer Hannesschläger M. Hlavačka M. Holý (edd.), Präzedenz, Netzwerke und Transfers. Kommunikationsstrukturen von Herrscherhöfen und Adelsresidenzen in der Frühen Neuzeit, Leipzig 2016, s. 11–25.
  • Jaroslava Hausenblasová, A New Monarch and a New System of Residences: Ferdinand I Habsburg as the Founder of the Network of Main and Occasional Residences in the Habsburg Empire, in: Sylva Dobalová – Ivan Muchka (edd.), Looking for Leisure. Court Residences and their Satellites 1400–1700, Prague 2017 (Palatium e-Publications, Vol. 4, http://www.courtresidences.eu), pp. 4661.
  • Petr Uličný, The Making of the Habsburg Residence in Prague Castle. History of the Journey of the Imperial Palace from the Centre to the Periphery, in: Umění/Art 65, 2017, č. 4, s. 377–395.
  • Jana Hubková, Die Festlichkeiten zu Ehren Kaiser Maximilians II. in der Flugschriftenpublizistik der Jahre 1549–1564, in: Studia Rudolphina 1718, 2018, s. 3565.
  • Eliška Fučíková, Ein Zyklus von Zeichnungen Habsburger Herrscher im Nationalarchiv in Prag. Die Werkstatt von Jörg Breu d.J., Hans Tirol und dessen Wirken in Böhmen, in: Umění/Art 66, 2018, č. 12, s. 6071.
  • Eliška Fučíková, Der Wladislawsaal als öffentlicher Raum, in: Beket Bukovinská Lubomír Konečný (edd.), Dresden Prag um 1600, Prag 2018 (Studia Rudolphina Sonderheft 2), s. 5564.
  • Beket Bukovinská, Kunstkammer Ferdinands I.: viele Fragen, wenige Antworten, in: Beket Bukovinská Lubomír Konečný (edd.), Dresden Prag um 1600, Prag 2018 (Studia Rudolphina Sonderheft 2), s. 6986.
  • Sylva Dobalová – Jaroslava Hausenblasová: Příběh z Královského letohrádku: Ferdinand I. jako Meleagros, in: Petra Lexová – Lenka Vrlíková (eds.), Gesta v umění, Brno 2018, s. 7384.
  • Marek Ďurčanský: Pražská utrakvistická univerzita a česká města za vlády Ferdinanda I., in: Kuděj 19, 2018, č. 2, s. 157176.
  • Petr Uličný: Střešní architektura a renesanční make-up pražských měst za krále a císaře Ferdinanda I. (1527–1564), in: Staletá Praha 34, 2018, č. 2, s. 69–95.
  • Marek Ďurčanský: Pražská univerzita za vlády Ferdinanda I. – její vztah k panovníkovi a k pražským městům, in: Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 58, 2018, č. 2, s. 8596.
  • Jaroslava Hausenblasová, Die Krönung Maximilians II. zum böhmischen König 1562 in Prag und ihre langjährigen Vorbereitungen, in: Gerhard Ammerer, Ingonda Hannesschläger, Milan Hlavačka, Martin Holý (eds.), Festvorbereitung. Die Planung höfischer Feste in Mitteleuropa 1500–1900, Leipzig 2021 v tisku.
Konferenční výstupy a prezentace projektu
  • Mezinárodní konference Prag – Residenz des Habsburgers Ferdinand I. 1526–1564, pořadatel: Ústav českých dějin FF UK a Österreichische Akademie der Wissenschaften (Institut für Kunst- und Musikhistorische Forschungen) ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy, 26. 28. března 2015, Praha – program.
  • Referáty přednesené na konferenci vyšly v časopise Historie – Otázky – Problémy 7, 2015/2 (Prag – Residenz des Habsburgers Ferdinand I. 1526–1564).

Program rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově

Informace o projektu

Viz PRVOUK.

Tramping v českých zemích v letech 1918 až 1989: subkultura v interakci se státem a společností

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2016–2018, se zaměří na tramping od utváření předpokladů jeho vzniku na přelomu 19. a 20. století do roku 1989/1990. Z hlediska teritoriálního se zajímá o území dnešní České republiky. V závislosti na dílčím tázání budou zohledněna různá konceptuální a teoretická východiska.

Informace o grantu

Výzkumný projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2016–2018

Řešitel: PhDr. Jan Randák, Ph.D. (Ústav českých dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy)
Řešitelský tým: PhDr. Jan Krško (Ústav českých dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Státní okresní archiv v Rakovníku) – JKrsko@seznam.cz, Mgr. Jan Mareš (Ústav českých dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) – janek.mares@seznam.cz, Mgr. et Mgr. Jan Pohunek, Ph.D. (Ústav českých dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Národní muzeum Praha) – prebral@seznam.cz, Mgr. Jan Špringl (Ústav českých dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Památník Terezín) – foetorsilvae@yahoo.com

Anotace: V úvodu výzkumu je tramping chápán jako subkultura nabízející zkušenost alternativní individuální i kolektivní identity. Současně jeho dějiny vypovídají o politickém, sociálním či kulturním vývoji většinové české (československé) společnosti. Tramping totiž kromě jiného inspiroval trávení volného času, ovlivňoval kulturní tvorbu či podněcoval procesy zacházení s krajinou a vztah městského obyvatelstva k přírodě.

Projekt chce zodpovědět otázku, jakou roli hrálo trampské hnutí v české (československé) společnosti v průběhu let 1918 až 1989. Takové primární tázání bude průběžně doplněno dílčími otázkami, např. jak definovat tramping? Lze hovořit o jednom hnutí, nebo průběžně existovalo více trampingů? Jaké role plnil tramping v rámci československé společnosti z hlediska trampů samotných (Umožnění alternativní identity a prostředek vymezování se vůči většině? Byl v průběhu doby formou protestu a/nebo úniku?) i společenských či politických struktur (Negativní vymezování se vůči trampingu jako prostředek definování řádného životního stylu, např. morálky a hodnot? Inspirace pro populární kulturu, životní styl, trávení volného času, vytváření hodnotových hierarchií, vztah k přírodě?)? Představuje tramping neideologickou aktivitu, jež mohla být teprve následně politizována, nebo jsou již z principu vymezování se v jeho kořenech ideologické motivy a tramping sám nemůže být neideologický? Jaké diskursivní i nediskursivní nástroje slouží k vytváření subkulturní identity v průběhu jejích dějin?

Výzkum se zaměří na tramping od utváření předpokladů jeho vzniku na přelomu 19. a 20. století do roku 1989/1990. Z hlediska teritoriálního se zajímá o území dnešní České republiky. V závislosti na dílčím tázání budou zohledněna různá konceptuální a teoretická východiska. Klíčové pojmy výzkumu jsou především: subkultura, sociální dějiny, dějiny každodennosti, etnologie, (kulturní) transfer, překladovost, diskursivní analýza, identiifikace.

Publikované výstupy
Konferenční výstupy a prezentace projektu
  • Jan Krško – Jan Špringl: Ke vztahu trampingu a pohostinství v době první československé republiky. Příspěvek na konferenci Orosené dějiny, Ústí nad Labem 19. – 20. května 2016 http://collegiumcibium.webnode.cz/news/orosene-dejiny/
  • Jan Randák: Tělo jako důkaz. Tělovýchova jako odpověď na degeneraci moderního člověka. Příspěvek na konferenci Sportování a cestování, Praha 21. – 22. září 2016
  • Jan Mareš: Sport a trampská subkultura. Příspěvek na konferenci Sportování a cestování, Praha 21. – 22. září 2016 http://www.nm.cz/Naprstkovo-muzeum/Akce-NpM/Konference-sportovani-a-cestovani.html
  • Jan Randák: Fenomén tramping: konstanta či proměnná v moderních českých dějinách? Příspěvek na konferenci Subkultura trampingu ve světle vědeckého výzkumu, Lány 26.-27. dubna 2017
  • Jan Mareš: Branky, body, kotlíky. Tramping jako sport, sport jako tramping. Příspěvek na konferenci Subkultura trampingu ve světle vědeckého výzkumu, Lány 26.–27. dubna 2017
  • Jan Špringl: Slovensko a Podkarpatská Rus perspektivou českého meziválečného trampingu. Příspěvek na konferenci Subkultura trampingu ve světle vědeckého výzkumu, Lány 26.–27. dubna 2017
  • Jan Pohunek: Akce Hurikán na Rakovnicku: Trampové a policejní složky v 70. a 80. letech 20. století. Příspěvek na konferenci Subkultura trampingu ve světle vědeckého výzkumu, Lány 26.-27. dubna 2017
  • Jan Krško: Vliv majetkoprávních vztahů na rozšíření a vývoj trampingu. Příspěvek na konferenci Subkultura trampingu ve světle vědeckého výzkumu, Lány 26.–27. dubna 2017