Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2018–2020, se zabývá osudy římské, české a uherské královny Anny Jagellonské (1503–1547) a její úloha při vzniku a budování habsburské monarchie jsou sledovány z několika dílčích pohledů. Pozornost je věnována politické a správní roli Anny, vývoji a složení jejího dvora, ekonomickému zabezpečení, kulturnímu mecenátu a rodinnému zázemí. Postavení české princezny a později královny je zkoumáno jako součást dynastických zájmů rodů Jagellonců a Habsburků, stejně tak jako politických a representačních strategií jejího manžela Ferdinanda I. (1503–1564) v zemích Koruny české. Získaná konkrétní fakta a jejich komparace s výsledky dosavadního výzkumu dějin žen a konceptu gender jsou důležitým vodítkem pro pochopení procesu utváření společenských struktur v renesanční Evropě.
Česká koruna a její země je dlouhodobý projekt trvající od roku 2000. Zaměřuje se na problematiku tzv. vedlejších zemí České koruny (zvláště Horní a Dolní Lužice, Slezska) v rozmezí 14. – 18. století, a to jak z hlediska státoprávního a správního, tak z hlediska společenského, konfesního a kulturního. V rámci plnění projektu jsme navázali širokou spolupráci s německými a polskými kolegy a jejich pracovišti.
Uspořádáno bylo šest bienálních kolokvií s mezinárodní účastí. Výsledky kolokvií byly vydány v recenzovaných publikacích (viz níže). Projekt personálně zabezpečují prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc., PhDr. Jan Zdichynec, Ph.D. a podílela se na nich řada doktorandů a spolupracovníků v rámci získaných grantů. Trvale se rozvíjí spolupráce s Historickým ústavem AV ČR, se Slezskou univerzitou, Archivem hlavního města Prahy. V roce 2013 byl uzavřen grant ESF a GAČR COR/10/E008 Cuius Regio. Analýza faktorů určujících soudržnost uvnitř regionů a pocit sounáležitosti jejich obyvatel (FF) – řešitel: L. Bobková, koordinátorka Jana Fantysová Matějková, spolupracovníci Mlada Holá (katedra PVH), Petr Hrachovec, Jana Nešněrová, Blanka Zilynská, Jan Zdichynec,‘ V letech 2013-2015 plníme grant GAČR 13-00091S, Jan Zhořelecký a jeho vévodství v lucemburské koncepci České koruny. Řešitel: L. Bobková, spolupracovníci J. Zdichynec, Tomáš Velička
Projekt je zaměřen na jeden z rysů politického myšlení českých stavů, který vycházel z přesvědčení, že jsou vedle krále ochránci dobra země (bonum commune) a také celistvosti České koruny. V tomto duchu také nechaly vyhotovit soupis listin uložených v korunním archivu na Karlštejně a předložily jej Vladislavu II. (1501). Soupis zvaný Registrum deseti truhlic tvoří česky psané regesty dokumentů a dedikační předmluva, bez níž pak byly regesty přeložen do němčiny. Vzhledem k tomu, že se zachovala celá řada opisů tohoto dokumentu u nás i v zahraničí, nešlo o pouhou archivní pomůcku, ale je ho třeba vnímat v kontextu politického programu českých stavů.
Projekt se zaměřuje na syntetické zpracování a komplexní zhodnocení cestopisných textů, které vznikly nebo byly čteny na území českých zemí v pozdním středověku. Řešitelský tým se věnuje rovněž recepci cestopisných textů v českých zemích v pozdním středověku na základě analýzy jejich dochování ve formě rukopisů i inkunábulí.
Projekt financován z EACEA projektu History and Media/Media and History: Educating Creatively, Active European Remembrance, který byl realizován ve spolupráci ÚSTR a ÚČD FF UK.
V návaznosti na mezinárodní konferenci Škola versus paměť, která se konala v Praze v říjnu 2014, se ve spolupráci Ústavu českých dějin FF UK a Ústavu pro studium totalitních režimů rozvinul projekt Historických dílen, který nadále úspěšně pokračuje.
Historické dílny si kladou za cíl vytvořit kreativní dialog mezi učiteli, studenty historie a učitelství dějepisu a dalšími zájemci o výuku minulosti. Zaměřují na aktuální historickou paměť a promýšlejí její možné zapojení do dějepisné výuky. Klíčovou roli hraje interakce mezi studenty z FF UK a učiteli z praxe. Workshopový model práce a aktivní zapojení studentů do přípravy i praktické realizace dílen se osvědčilo.
Od října 2014 proběhlo sedmnáct Historických dílen. Zúčastnilo se jich téměř 300 učitelů a studentů. Většina z workshopů se konala v Praze na FFUK, nechyběly však i jiné lokality (Bratislava, zámek v Nelahozevsi či Ústí nad Labem). Řada dílen se odehrála přímo v terénu (pražské Jižní Město či Libeň). Součástí projektu je též spolupráce s PedF UK a zapojení konkrétních středních škol z Prahy. Na organizaci dílen se konkrétně podíleli pedagogové z Gymnázia PORG, Gymnázia Evolution či z Gymnázia Jana Keplera v Praze.
Témata jednotlivých dílen se zaměřila na různé druhy médií, jejichž prostřednictvím vstupuje historie do veřejného prostoru a utváří sdílenou paměť. Program dílen akcentoval vzdělávací potenciál jednotlivých médií. Didaktická perspektiva se tak od dějepisného tématu přesunula spíše ke kritické reflexi role konkrétních médií v procesu vzdělávání. Jednotlivé Historické dílny se tak zaměřily kupříkladu na médium fotografie, na film, krajinu ale též na muzeum či Wikipedii. Ze společného dialogu a tvůrčí činnosti krystalizovaly konkrétní nápady a podněty, jež bude možné uplatnit ve výuce a v dalším prohlubování zájmu o problematiku výuky o minulosti. Díly kladly důraz na mezipředmětové a interdisciplinární vazby, výuka o minulosti není jen věcí dějepisu, ale i dalších předmětů a společenských rámců.
Na Historických dílnách se pod vedením Kamila Činátla podílela celá řada studentů FFUK: Kristina Andělová, Tatiana Bírešová, Eliška Borovková, Lada Čápová, Terezie Koláčková, Michal Kurz, Tereza Liepoldová, Jaroslav Najbert, Čeněk Pýcha, Václav Sixta, Michal Sklenář, Václav Smyčka, Veronika Srbová, Martin Váňa, Juraj Varga, Jakub Vrba.
Projekt podpořený evropskými fondy programu Horizont 2020, si klade za cíl jednak vytvořit elektronický registr, který bude zahrnovat údaje o veřejných i soukromých, online i offline sbírkách týkajících se kulturní opozice v bývalých evropských socialistických zemích, a jednak analyzovat původ, využití a měnící se roli těchto sbírek v jejich sociálním, politickém a kulturním kontextu.