Obecné informace k závěrečným zkouškám
Základní informace:
Všechny studijní programy, na nichž se podílí Ústav českých dějin, jsou ukončeny státní závěrečnou zkouškou. Ke státní zkoušce se studující přihlašuje v termínech určených harmonogramem příslušného akademického roku. Podle tohoto harmonogramu předkládá své studijní výsledky ke kontrole plnění studijních povinností. Termín odevzdání závěrečné práce blíže určuje pracoviště pořádající státní zkoušku. K tomuto termínu student odevzdává práci (vyjma případů, kdy ve sdruženém studiu obhajuje práci na druhém oboru) ve dvou pracovních exemplářích, a nahrává její elektronickou verzi do SIS. (Detailní pokyny týkající se závěrečné práce viz zcela dole.)
Struktura a průběh zkoušky:
Státní zkouška má ústní podobu a probíhá před komisí, která je nejméně tříčlenná. Zkouška sestává ze dvou samostatně hodnocených celků: (I.) obhajoby závěrečné práce a rozpravy k této práci (pokud student neobhajuje práci na druhém oboru) a (II.) ústní zkoušky. Tyto dvě části zkoušky se konají buď ve stejném dni anebo ve dvou různých dnech, a to podle rozpisu, zveřejněném na webu příslušného Ústavu, zajišťujícího státní zkoušku.
I.) Obhajoba závěrečné práce a rozprava k této práci
(vyjma případu, kdy student sdruženého studia obhajuje práci na druhém oboru)
Obhajoba závěrečné práce je zpravidla první částí státní závěrečné zkoušky. Nejpozději pět dní před konáním obhajoby obdrží studující prostřednictvím SISu oba posudky – školitelský i oponentský. Na jejich základě se připravuje k obhajobě, kde pak může nahlížet do vlastních poznámek a reagovat na výhrady či náměty obou posudků.
Postup obhajoby je následující: nejdříve (a) autor(ka) krátce (asi na 5 min.) představí základní teze a výsledky své práce, načež (b) školitel a oponent (či jejich zástupce v komisi) představí shrnutí obou posudků. Dále (c) autor(ka) reaguje na posudky a podněty členů komise a konečně se (d) otevře závěrečná rozprava. Celkově trvá obhajoba práce asi 30 min.
II.) Ústní zkouška
Ústní zkouška zpravidla navazuje na obhajobu závěrečné práce a probíhá podle pravidel specifických pro daný typ státní zkoušky, typ studijního programu a akademický rok (AR) přijetí studenta (viz jednotlivé případy níže).
Další náležitosti a podrobnosti státní zkoušky určuje Studijní a zkušební řád UK a Pravidla pro organizaci studia na FF UK.
Bakalářské studium Historie
Více informací
Základní informace:
Podoba závěrečných zkoušek se shoduje pro samostatné (jednooborové) i sdružené (dvouoborové) studium.
Únorový termín BZK zajišťuje organizačně Ústav hospodářských a sociálních dějin, červnový termín Ústav českých dějin a zářijový termín Ústav světových dějin. Červnový termín BZK určuje Ústav českých dějin ze dvou možností, daných v harmonogramu.
Pracovní výtisky bakalářské práce odevzdává student na sekretariát pracoviště, organizujícího bakalářskou zkoušku.
Struktura a průběh zkoušky:
Zkouška probíhá před komisí, která je zpravidla složená z členů všech tří pracovišť zajišťujících studijní program Historie. Studující předkládá k druhé části zkoušky seznam přečtené literatury a dává jej k dispozici zkušební komisi v den konání BZK.
I.) Obhajoba bakalářské práce a rozprava k této práci
(vyjma případu, kdy student sdruženého studia obhajuje práci na druhém oboru)
II.) Ústní zkouška z historie
Ústní zkouška z historie sestává ze tří částí: (1) obecných dějin, (2) českých dějin a (3) hospodářských a sociálních dějin.
U studentů přijatých do AR 2018/2019 ke každé z těchto tří částí ústní zkoušky položí komise dvě konkrétní otázky, a to tak, že jedna je ze staršího a jedna z novějšího období (v případě (1) a (2)), resp. se jedna týká hospodářských a jedna sociálních dějin (v případě (3)).
U studentů přijatých od AR 2019/2020 položí komise dvě otázky k částem (1) a (2) jako výše, u části (3) pak položí jednu otázku.
Odpovídat na zadané otázky může studující v libovolném pořadí. Ústní zkouška je hodnocena souborně, v případě neúspěchu se opakuje v plném rozsahu.
Bakalářské studium Historie se zaměřením na vzdělávání
Únorový termín BZK zajišťuje organizačně Ústav hospodářských a sociálních dějin, červnový termín Ústav českých dějin a zářijový termín Ústav světových dějin. Červnový termín BZK určuje Ústav českých dějin ze dvou možností, daných v harmonogramu.
Pracovní výtisky bakalářské práce odevzdává student na sekretariát pracoviště, organizujícího bakalářskou zkoušku.
Ústní zkouška sestává ze dvou tematických bloků: Historie a Historie ve škole, které jsou rozděleny do pěti částí. Prvního bloku se týkají (1) obecné dějiny, (2) české dějiny a (3) historiografie, druhého bloku pak (4) didaktika a (5) dějiny ve veřejném prostoru. Ke každé z těchto pěti částí ústní zkoušky položí komise jednu konkrétní otázku. U části 4 a 5 může uchazeč využít portfolio (zhotovené v průběhu studia, obsahuje záznamy z praxí, přípravy na výuku a další materiály spojené s dějepisným vzděláváním).
Magisterské studium Historie – České dějiny v evropském kontextu
Státní závěrečnou zkoušku organizuje vždy Ústav českých dějin. Průběh zkoušky vždy sestává z obhajoby (pokud student sdruženého studia nehájí na druhém oboru) a ústní zkoušky, která se konkrétní podobou odlišuje podle roku přijetí a typu studijního programu (samostatné / sdružené studium).
Rok přijetí do AR 2015/2016 – samostatné (jednooborové) studium
Více informací
Tři otázky z dějin podle specializace:
Modul A:
I. České dějiny v evropském kontextu
II. Dějiny českého středověku v evropském kontextu
III. Historiografie a metodologie
Modul B:
I. České dějiny v evropském kontextu
II. Dějiny českého raného novověku v evropském kontextu
III. Historiografie a metodologie
Modul C:
I. České dějiny v evropském kontextu
II. České a československé moderní dějiny v evropském kontextu
III. Historiografie a metodologie
Modul D:
I. České dějiny v evropském kontextu
II. České a československé soudobé dějiny v evropském kontextu
III. Historiografie a metodologie
Modul E:
I. České dějiny v evropském kontextu
II. Teorie a metodologie historické vědy
III. Historiografie
Rok přijetí do AR 2015/2016 – sdružené (dvouoborové) studium
Více informací
Dvě otázky z dějin podle specializace:
Modul A:
I. České dějiny v evropském kontextu
II. Dějiny českého středověku v evropském kontextu a jejich metodologie
Modul B:
I. České dějiny v evropském kontextu
II. Dějiny českého raného novověku v evropském kontextu a jejich metodologie
Modul C:
I. České dějiny v evropském kontextu
II. České a československé moderní dějiny v evropském kontextu a jejich metodologie
Modul D:
I. České dějiny v evropském kontextu
II. České a československé soudobé dějiny v evropském kontextu a jejich metodologie
Modul E:
I. České dějiny v evropském kontextu
II. Teorie a metodologie historické vědy
Rok přijetí od AR 2015/2016 do AR 2018/2019 – samostatné (jednooborové) studium
Více informací
Zkouška se skládá ze tří tematických okruhů:
I. České dějiny v evropském kontextu
II. Student si vybírá dle své specializace ze dvou variant:
A. Starší české dějiny (od počátků do 1800) evropském kontextu
B. České a československé moderní a soudobé dějiny v evropském kontextu
III. Historiografie a metodologie
Rok přijetí od AR 2015/2016 do AR 2018/2019 – sdružené (dvouoborové) studium
Více informací
Zkouška se skládá ze dvou tematických okruhů:
I. České dějiny v evropském kontextu
II. Student si vybírá dle své specializace ze dvou variant:
A. Starší české dějiny (od počátků do 1800) v evropském kontextu
B. České a československé moderní a soudobé dějiny v evropském kontextu
Rok přijetí od AR 2019/2020 – samostatné (jednooborové) studium
Více informací
Zkouška se skládá ze tří tematických okruhů:
I. České dějiny v evropském kontextu
Cílem zkoušení z tohoto tematického okruhu je ověřit, zda student rozumí tematice studovaného oboru v širším chronologickém a geografickém kontextu, otázky ověřují základní přehled a znalosti. Otázky se losují z následujících témat:
- Formování raně středověkého státu ve střední Evropě
- Raně středověká kultura
- Stát posledních Přemyslovců v kontextu střední Evropy 13. století
- Poslední Přemyslovci – proměny společnosti ve 13. století
- Koruna království českého v evropském kontextu za vlády Lucemburků I (Jan a Karel)
- Politické a společenské poměry v České koruně na přelomu 14. a 15. století
- Kultura vrcholného středověku v evropském srovnání
- Husitská revoluce a její důsledky v evropském kontextu
- Česká koruna v době interregna a za vlády Jiřího z Poděbrad
- Česká koruna v době jagellonské v evropském kontextu (politické, společenské a náboženské poměry)
- Stavovská společnost v předbělohorské době a mocenský vzestup Habsburků
- Habsburská monarchie a osmanské ohrožení střední Evropy v raném novověku
- Kultura předbělohorských českých zemí
- Třicetiletá válka, Evropa a české země
- České země a habsburská monarchie v evropském kontextu 18. století
- České země a tereziánské a josefinské reformy
- Barokní kultura a vzdělanost v českých zemích
- Osvícenství v českých zemích
- Územní vývoj Zemí Koruny české ve středověku a raném novověku
- Revoluční a napoleonské války, habsburská monarchie a české země 1789–1815
- Předbřeznové Rakousko (mezinárodní kontext, národní emancipace, kultura)
- Revoluce 1848/9 ve střední Evropě a zrod rakouského parlamentarismu
- Válka 1866, zrod rakouského dualismu a prosincová ústava
- Habsburská monarchie a české země v kontextu evropského procesu modernizace ve druhé polovině „dlouhého“ 19. století
- Formování politických proudů a zrod politických stran (politického pluralismu) v českých zemích v dlouhém 19. století
- České země, habsburská monarchie a Velká válka 1914–1918
- Evropa na cestě od války k míru a vznik Československa
- Politický systém meziválečného Československa
- Hospodářský, sociální a národnostní profil meziválečného Československa v evropském kontextu a srovnání
- Československo, Mnichov 1938 a Druhá republika
- Protektorát Čechy a Morava 1939–1945
- Exil a československá otázka v mezinárodním kontextu
- Československo na prahu míru a Třetí republika
- Nástup komunistické diktatury a projekt nové společnosti
- Československo v první fázi studené války. Mezinárodní postavení, politický, hospodářský, sociální a kulturní vývoj.
- Československo v poststalinské éře a v období liberalizace 60. let 20. století v kontextu krizí zemí východního bloku.
- Pražské jaro a srpen 1968
- Normalizace v Československu
- Krize východního bloku; pád komunistického režimu v Československu a rozdělení Československa.
- Kultura v českých zemích ve 20. století
Studijní literatura: základní syntézy a syntetizující monografie českých, rakouských a středoevropských dějin.
II. Otázka dle specializace:
a) Starší české dějiny
b) Moderní a soudobé české dějiny
Cílem je ověřit, jak hluboké znalosti má student ze své specializace. Otázku pokládá komise na základě seznamu literatury. Zásady sestavení seznamu literatury pro studenty: 30 titulů ze seznamů literatury (dle specializace) navrženého ústavem (viz Příloha 1. a Příloha 2.) + 20 relevantních a zásadních titulů dle vlastního uvážení. Student tedy předkládá v seznamu literatury minimálně 50 titulů.
III. Historiografie a metodologie
Cílem je prověřit, zda si student během studia osvojil základy metodologie oboru. Otázky se losují z následujících témat:
- Role teorie v historickém poznání
- Pramen v historiografii
- Interdisciplinarita
- Historiografie ve veřejném prostoru
- Dějiny a didaktika
- Postmoderní výzva v humanitních vědách
- Historická beletrie jako žánr na pomezí
- Dějiny mezi individuem a strukturou
- Paměť a paměťová studia
- Muzeum a muzeologie
- Národní hnutí a počátky moderní historiografie
- Jaroslav Goll a jeho žáci (odkaz pozitivismu)
- Německá historiografie v českých zemích 19. a 20. století
- Historici a první republika
- Kolaborující historiografie – příklad Protektorátu
- Marxistická historiografie mezi Západem a Východem
- Marxismus-leninismus jako ideologie a metodologie
- Polistopadové cesty historiografie v obnoveném pluralismu
- Světové dějiny v českých zemích (20. století)
- Současné výzvy historických věd
Studijní literatura: základní syntézy a handbooky k dějinám historiografie, k dějinám pojmů a k metodologii, monografická literatura na úrovni příslušných speciálních přednášek (zejména Problémy historické vědy, Metodologie v teorii a praxi).
Rok přijetí od AR 2019/2020 – sdružené (dvouoborové) studium
Více informací
Zkouška se skládá ze dvou tematických okruhů:
I. České dějiny v evropském kontextu
(jako u jednooborového, viz výše)
II. Otázka dle specializace:
a) Starší české dějiny (jako u jednooborového, viz výše)
b) Moderní a soudobé dějiny (jako u jednooborového, viz výše)
Konkrétní strukturu závěrečných zkoušek najdete také v Rozvrhových plánech na webových stránkách fakulty: Studijní plány FF UK.
Magisterské studium Učitelství historie pro střední školy
Státní závěrečné zkoušky organizuje Ústav českých dějin. Zkouška sestává z následujících částí:
I. Obhajoba
II. Ústní zkouška ze dvou tematických okruhů
a) Metodologické koncepty didaktiky dějepisu, aplikace konceptů na konkrétní historické téma (otázka se losuje z následujících okruhů)
- Dějepis a historická kultura
- Historické myšlení a historická gramotnost jako didaktický model
- Badatelská výuka
- Digitální technologie ve výuce dějepisu
- Dějepis a mezipředmětová spolupráce
- Film jako médium dějepisného vzdělávání
- Muzejní pedagogika a památková edukace
- Dějiny ve veřejném prostoru
- Paměť, vzpomínání a historické vzdělávání
- Hodnocení ve školním dějepise
b) Česká, evropská a světová historie (otázka bude zadávána na základě seznamu prostudované literatury)
Odevzdání a podoba závěrečných prací
Bakalářská práce má rozsah minimálně 72 000 znaků (tj. 40 normostran), diplomová práce nejméně 108 000 znaků (tj. 60 normostran).
Práce musí být studentem odevzdána v elektronické podobě prostřednictvím SIS. Elektronickou podobu práce povinně tvoří samostatné PDF soubory: vlastní řešení práce, abstrakt česky, abstrakt anglicky. Student s elektronickou verzí práce odevzdá na sekretariát ústavu pořádajícího závěrečné zkoušky dva tzv. „pomocné“ výtisky (pro vedoucího a oponenta, jeden by měl být k dispozici v průběhu obhajoby) – obsahově plně shodné s elektronickou verzí práce, nicméně nikoliv nutně svázané pevnou vazbou (doporučujeme např. kroužkovou). Je také možný oboustranný tisk. Termín pro odevzdání práce určuje vždy pracoviště, které pořádá závěrečnou zkoušku.
Podrobnější informace k podobě závěrečných prací naleznete v Pravidlech pro organizaci studia na FF UK.
K bakalářským pracím hájeným na historických ústavech jsou vypracovány dva posudky (školitele a oponenta) s využitím standardizovaného formuláře. K magisterským pracím hájeným na Ústavu českých dějin jsou vypracovány dva posudky (školitele a oponenta) volné podoby, které by měly zohlednit podobná kritéria jako v případě bakalářských prací.
