Průběh přijímacího řízení

Bakalářský studijní program Historie

Forma a typ studia

  • prezenční bakalářské

Kombinovatelnost

  • jednooborové i dvouoborové studium
  • kombinovatelnost se všemi dvouoborovými obory bakalářského studia s výjimkou programu Historie – Evropská studia

Požadavky studia oboru

  • studium programu historie je náročné na zrak, studenti pracují s velkým množstvím odborných textů v několika evropských jazycích

Přijímací zkouška

  • obvykle dvoukolová – aktuální informace k přijímacím zkouškám pro rok 2024/2025 zde

1. kolo – písemná část
1. české dějiny
2. obecné/světové dějiny
3. všeobecný kulturně-politický přehled

2. kolo – ústní část
1. české dějiny
2. obecné/světové dějiny
3. všeobecný kulturně-politický přehled

Další požadavky

Seznam prostudované odborné a populárně naučné literatury, případně seminární a ročníkové práce a ocenění prokazující zájem o obor. Podepsaný seznam prostudované odborné a populárně naučné literatury je předmětem bodového hodnocení, a proto se odevzdává. Případné seminární, ročníkové práce a ocenění prokazující zájem o obor, resp. další materiály nejsou předmětem bodového hodnocení, tj. jsou jen podkladem k vedení přijímacího pohovoru, a proto se předkládají pouze k nahlédnutí a neodevzdávají se.

Další informace

Uchazeč musí při přijímacím řízení prokázat, že má přehled o politickém, kulturním, sociálním a hospodářském vývoji světa se zvláštním zřetelem k evropským a českým dějinám, vycházející ze standardů gymnázií a středních odborných škol a z hlubšího zájmu. Přijímací řízení se skládá z písemné zkoušky (1. kolo) a z ústní části (2. kolo). Koná se v českém jazyce (občané SR mohou komunikovat slovensky). Uchazeč se může na přijímací řízení připravit z odborných a populárně vědních knih a studií: např. ze středoškolských učebnic schválených MŠMT, knih z řady Slovo k historii nakladatelství Melantrich, knih z edic Archiv a Kolumbus nakladatelství Mladá fronta, knih z edice Stopy, fakta, svědectví nakladatelství Panorama či z časopisů Dějiny a současnost , Historický obzor , Kuděj , Český časopis historický, Historie a vojenství, Soudobé dějiny atd. Vhodným způsobem přípravy je absolvování přípravného kurzu, který Ústav českých dějin FF UK každoročně pořádá. Výuka v kurzu pokrývá české, obecné a hospodářské a sociální dějiny od středověku do současnosti. Frekventanti kurzu budou rovněž seznamování s literaturou k dalšímu samostudiu, aktuálním vývojem historiografie apod. Více informací zde. Písemná zkouška se provádí formou písemného testu. Uchazeč vybírá z několika možností správnou odpověď na příslušnou otázku. Z nabízených variant je vždy pouze jedna správná. Zvolenou variantu vyplní uchazeč podle instrukcí do formuláře, který dostane k dispozici. Test je hodnocen maximálně padesáti body, zisk alespoň 25 bodů je nutným předpokladem pro postup do druhého kola. Přijímací test studijního programu historické vědy zahrnuje otázky ze tří studijních oborů – historie (30 otázek), archivnictví a pomocných věd historických (10 otázek) a etnologie (10 otázek). V druhém kole tříčlenná komise pedagogů prověřuje úroveň znalostí, způsob verbálního vyjadřování a prokázaný zájem uchazeče o studium zvoleného oboru, tj. historie. Jedná se o ústní zkoušku na základě seznamu vlastní odborné a populárně vědní četby (knihy i časopisecké články a studie) uchazeče, který by měl prokázat jeho hlubší zájem o historii (např. dějinné údobí, dílčí téma, osobnosti) s přihlédnutím k jeho případné účasti v SOČ či publikační činnosti. Předpokládá se, že uchazeč předloží vlastní písemné projevy (SOČ, seminární práce, publikační činnost – články, recenze ap.) a další materiály, které dokazují uchazečův zájem o obor. Otázky kladené v pohovoru vycházejí převážně z předloženého seznamu četby. Ten by měl obsahovat úplné bibliografické údaje: příjmení a jméno autora, název díla, místo a rok vydání, u časopiseckých studií název časopisu, ročník, rok vydání, (případně číslo) a stránky.

Příklad:

  • DURMAN, Karel, Kreml a dvojí krize roku 1956, in: Historický obzor 11, 2000, č. 1–2, s. 23–31.
  • KLÁPŠTĚ, Jan, Historie vyšitá vítězi od Hastingsu, in: Dějiny a současnost 17, 1995, č. 6, s. 5–10.
  • OPATRNÝ, Josef, Stát osamělé hvězdy a mexicko-americká válka, Praha 2002.
  • TAPIÉ, Victor-Lucien, Marie Terezie a Evropa. Od baroka k osvícenství, Praha 1997.

Předkládaný seznam prostudované literatury je dokladem dosavadního zájmu uchazeče o studium historie. Seznam beletrie (historických románů) většinou není třeba předkládat. Pokud tak uchazeč přesto učiní, měl by ho rozhodně oddělit od ostatní četby. Do seznamu literatury dále není třeba uvádět díla týkající se antického a prehistorického období. Tyto disciplíny mají samostatné studijní programy a nejsou předmětem studia na oboru historie. Komise proto k takto orientovanému zájmu nepřihlíží. Ústní zkouška je hodnocena maximálně padesáti body. Nejvyšší možný počet dosažených bodů je tedy 100. Pokud bude stanoven limit pro úspěšné složení přijímací zkoušky, bude o něm uchazeč informován. O přijetí rozhoduje celkové umístění podle počtu dosažených bodů na daném oboru nebo kombinaci.


Bakalářský studijní program Historie se zaměřením na vzdělávání

Forma a typ studia

  • prezenční bakalářské

Kombinovatelnost

  • povinně sdružené studium, nelze studovat samostatně
  • kombinovatelnost se všemi programy bakalářského studia se zaměřením na vzdělávání na Filozofické fakultě UK

Požadavky studia oboru

  • studium programu historie je náročné na zrak, studenti pracují s velkým množstvím odborných textů v několika evropských jazycích

Přijímací zkouška

  • přijímací zkouška je totožná s přijímací zkouškou na studijní program Historie
  • uchazeč, který se hlásí na oba programy, skládá zkoušku pouze jednou a výsledek se mu započítává pro oba programy

Magisterský studijní program Historie – české dějiny v evropském kontextu

Forma a typ studia

  • prezenční navazující

Kombinovatelnost

  • jednooborové i dvouoborové studium
  • kombinovatelnost se všemi dvouoborovými obory navazujícího magisterského studia s výjimkou oboru Historie – hospodářské a sociální dějiny a oboru Historie – obecné dějiny

Požadavky studia

  • studium je náročné na zrak

Přijímací zkouška

  • jednokolová, ústní – aktuální informace k přijímacím zkouškám pro rok 2024/2025 zde

Popis přijímací zkoušky
1. české dějiny v evropském kontextu (max. 40 bodů)
2. specializace (v závislosti na tématu bakalářské práce, max. 40 bodů)
3. všeobecný kulturně-politický přehled (max. 20 bodů)

Další požadavky

  • seznam prostudované odborné a populárně-naučné literatury, případně seminární, ročníkové, bakalářské práce, ocenění a další doklady, prokazující zájem o obor (předkládají se k nahlédnutí u ústní části přijímací zkoušky pouze jako podklad pro pohovor)

Magisterský studijní program Učitelství historie pro střední školy

Forma a typ studia

  • prezenční navazující

Kombinovatelnost

  • pouze sdružené studium
  • kombinovatelnost se všemi navazujícími magisterskými programy učitelství

Požadavky studia

  • studium je náročné na zrak

Přijímací zkouška

  • jednokolová, ústní – aktuální informace k přijímacím zkouškám pro rok 2024/2025 zde

Popis přijímací zkoušky
1. ověření orientace v pedagogicko-psychologických souvislostech edukační praxe vycházející ze znalostí a dovedností bakalářského studijního programu zaměřeného na vzdělávání (max. 10 bodů)
2. motivace ke studiu, zájem o obor, všeobecný kulturně-politický přehled (max. 20 bodů)
3. české dějiny, orientace v oboru s přihlédnutím k seznamu přečtené literatury (max. 35 bodů)
4. obecné/světové dějiny, orientace v oboru s přihlédnutím k seznamu přečtené literatury (max. 35 bodů)

V prvním okruhu zkoušky půjde o strukturovaný rozhovor zaměřený na orientovanost uchazeče v pedagogicko-psychologických souvislostech edukační praxe. Uchazeči, který přijímací komisi odevzdá ověřenou kopii diplomu nebo doklad (vystavený studijním oddělením příslušné vysoké školy) potvrzující absolvování libovolného bakalářského programu se zaměřením na vzdělávání, bude tato část zkoušky prominuta a získá za ni plný počet bodů (10).

Další požadavky

  • seznam prostudované literatury
  • nepovinně: doklady o praxi a další materiály potvrzující motivaci ke studiu a zájem o obor

Tyto materiály se přikládají k nahlédnutí u přijímací zkoušky.

Doporučená literatura k prvnímu okruhu přijímací zkoušky

Pedagogika

  • Kalhous, Z.; Obst, O. (2003). Didaktika sekundární školy. Olomouc: UP
  • Kasíková, H.; Vališová, A. a kol. (2011). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing
  • Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál
  • Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy. Praha: Grada Publishing

Psychologie

  • Čáp, J.; Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha, Portál (1. část)
  • Krejčová, L. (2013). Žáci potřebují přemýšlet. Co pro to mohou udělat jejich učitelé. Praha: Portál
  • Říčan, P. (2016). Psychologie osobnosti (obor v pohybu). Praha: Grada Publishing
  • Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Praha: Karolinum

Magisterský studijní program Muzejní studia

Forma a typ studia

Požadavky studia

  • studium je náročné na zrak

Přijímací zkouška

  • jednokolová, ústní – aktuální informace k přijímacím zkouškám pro rok 2024/2025 zde

Popis přijímací zkoušky
1. prezentace tématu bakalářské práce (max. 30 bodů)
2. prezentace znalostí oblasti kulturního dědictví a paměťových institucí (max. 45 bodů)
3. všeobecný kulturně-politický přehled a zájem o oblast kulturního dědictví včetně prověření základních komunikačních schopností v anglickém jazyce (max. 25 bodů)

Přijímací zkouška je totožná pro prezenční i kombinovanou formu studia. Pokud se uchazeč hlásí zároveň do obou forem studia, vykonává přijímací zkoušku pouze jednou a výsledek se mu započítává pro obě formy.


Doktorský studijní program České dějiny

Přijímací zkouška

  • jednokolová, ústní

Oblasti přijímací zkoušky

  • odborná rozprava nad předloženým projektem disertační práce (rozprava o tematickém záměru disertační práce a prokázání kompetence uchazeče k řešení projektu); max. 30 bodů
  • posouzení dosavadní odborné činnosti uchazeče; max. 15 bodů
  • prokázání znalostí ze studia odborné literatury (na základě uchazečem předloženého seznamu); max. 15 bodů

Oborová rada nenabízí konkrétní témata disertačních projektů, uchazečům umožňuje individuální volbu. Návrhy témat uchazečů je třeba projednat s předsedkyní oborové rady. Předsedou oborové rady je doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D., kontakt: jana.cechurova@ff.cuni.cz.

Obecné podmínky k doktorskému přijímacímu řízení viz webové stránky FFUK.


Úvod > Uchazeč > Průběh přijímacího řízení