Marxismus a historiografie (Vítězslav Sommer)

A. Odborná literatura

  • A Dictionary of Marxist Thought, Oxford 1983, 2006.
  • Lukáš BABKA – Petr ROUBAL (eds.), Život plný střetů. Dílo a odkaz historika Jana Slavíka (1885–1978), Praha 2009.
  • August BEBEL, Žena a socialismus, Praha 1962.
  • Zdeněk BENEŠ–Bohumil JIROUŠEK–Antonín KOSTLÁN (eds.): František Graus – člověk a historik. Práce z dějin vědy 8, Praha 2004.
  • Paul BLACKLEDGE, Reflections on the Marxist Theory of History, Manchester and New York 2006.
  • Jaroslav BOUČEK, Jan Slavík. Příběh zakázaného historika, Jinočany 2002.
  • Garry A. COHEN, Karl Marx´s Theory of History. A Defence, Oxford 1978.
  • Markéta DEVÁTÁ–Doubravka OLŠÁKOVÁ–Vítězslav SOMMER–Peter DINUŠ, Vědní koncepce KSČ a její institucionalizace po roce 1948, Praha 2010.
  • Ivan DUBSKÝ, Pronikání marxismu do českých zemí, Praha 1963.
  • Bedřich ENGELS, Německá selská válka, Praha 1984.
  • Bedřich ENGELS, Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu. V souvislosti s výzkumem Lewise H. Morgana, Praha 1967.
  • Bedřich ENGELS, Postavení dělnické třídy v Anglii, Praha 1950.
  • Joseph V. FEMIA, Gramsci´s Political Thought. Hegemony, Consciousness, and the Revolutionary Process, Oxford 1981.
  • David FORGACS (ed.), The Gramsci Reader. Selected Writings 1916–1935, New York 2000.
  • Mary FULBROOK, Historical Theory, London 2002.
  • František GRAUS, Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské I., II., Praha 1953, 1957.
  • František GRAUS, Chudina městská v době předhusitské, Praha 1949.
  • Maciej GÓRNY, Między Marksem a Palackým. Historiografia w komunistzcznej Czechosłowacji, Warszawa 2001.
  • Josef HANZAL, Cesty české historiografie 1945–1989, Praha 1999.
  • Peter HEUMOS, Geschichtswissenschaft und Politik in der Tschechoslowakei. Entwicklungstrends der zeitgeschichtlichen Forschung nach 1945, Jahrbücher für Geschichte Osteuropas 4/1978, s. 541–600.
  • Historisch-kritisches Wörterbuch des Marxismus, Hamburg 1994–2010.
  • Christopher HILL, The World Turned Upside Down, Harmondsworth 1980.
  • Eric HOBSBAWM, Primitive Rebels, Manchester 1959.
  • Eric HOBSBAWM–George RUDÉ, Captain Swing, London 1969.
  • Miroslav HROCH, Social Preconditions of National Revival in Europe. A Comparative Analysis of the Social Composition of Patriotic Groups among the Smaller European Nations, Cambridge 1985.
  • Karel HRUBÝ, První desetiletí Československého časopisu historického (1953–1962), Český časopis historický 4/1999, s. 780–802.
  • Adam HUDEK, Najpolitickejšia veda. Slovenská historiografia v rokoch 1948–1968, Bratislava 2010.
  • Georg G. IGGERS, Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha 2002.
  • Georg G. IGGERS–Q. Edward WANG–Supriya MUKHERJEE, A Global History of Modern Historiography, Harlow 2008.
  • Bohumil JIROUŠEK, Česká marxistická a marxisticko-leninská historiografie – možnosti a meze studia, Český časopis historický 4/2006, s. 884–905.
  • Bohumil JIROUŠEK, Historik Jaroslav Charvát v systému vědy a moci, Praha 2011.
  • Bohumil JIROUŠEK, Josef Macek, Mezi historií a politikou, Praha 2004.
  • Bohumil JIROUŠEK a kol., Proměny diskursu české marxistické historiografie (Kapitoly z historiografie 20. století), České Budějovice 2008.
  • Záviš KALANDRA, České pohanství I. a II., Praha 2002.
  • Záviš KALANDRA, Znamení Lipan, Praha 1934.
  • Robert KALIVODA, Husitská ideologie, Praha 1961.
  • Karl KAUTSKY, Predchodcovia moderného socializmu, Bratislava 1958.
  • Karl KAUTSKY, Původ křesťanství, Praha 1961.
  • Pavel KOLÁŘ, Die nationalgeschichtlichen master narratives in der tschechischen Geschichtsschreibung der zweite Hälfte des 20. Jahrhunderts: Entstehungskontexte, Kontinuität und Wandel. In: Christiane BRENNER–Erik K. FRANZEN–Peter HASLINGER–Robert LUFT (Hrsg.): Geschichtsschreibung zu den böhmischen Lándern im 20. Jahrhundert. Wissenschaftstraditionen – Institutionen – Diskurse, München 2006, s. 209–241.
  • Kurt KONRAD, Dějiny husitské revoluce, Praha 1964.
  • Kurt KONRAD, Španělské revoluce, Praha 1937.
  • Michal KOPEČEK, Hledání ztraceného smyslu revoluce. Zrod a počátky marxistického revizionismu ve střední Evropě 1953–1960, Praha 2009.
  • Michal KOPEČEK, Ve službách dějin, ve jménu národa: historie jako součást legitimizace komunistických režimů ve střední Evropě v letech 1948–1950, Soudobé dějiny 1/2001, s. 23–43.
  • Karel KOSÍK, Česká radikální demokracie. Příspěvek k dějinám názorových sporů v české společnosti 19. století, Praha 1958.
  • Antonín KOSTLÁN (ed.), Věda v Československu v období normalizace (1970–1975). Sborník z konference (Praha, 21. – 22. listopadu 2001), Praha 2002.
  • Lloyd KRAMER, A Companion to Western Historical Thought, Malden 2002.
  • Jiří KŘESŤAN, Intelektuálové bez rozumu? Učenec Zdeněk Nejedlý a fascinující půvab komunismu. In: Zdeněk KÁRNÍK – Michal KOPEČEK (eds.), Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu V., Praha 2005, s. 15–41.
  • Jiří KŘESŤAN, Pojetí české otázky v díle Zdeňka Nejedlého, Praha 1996.
  • Jiří KŘESŤAN, „Poslední husita“ odchází. Zdeněk Nejedlý v osidlech kulturní politiky KSČ, Soudobé dějiny 1/2005, s. 9–44.
  • Jaroslav KUDRNA, Kapitoly z dějin marxistické historiografie, Brno 1988.
  • Antonio LABRIOLA, Eseje o materialistickém pojetí dějin, Praha 1961.
  • Vladimír Iljič LENIN, Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu, Praha 1986.
  • Vladimír Iljič LENIN, Stát a revoluce. Marxistické učení o státu a úkoly proletariátu v revoluci, Praha 2000.
  • Alf LÜDTKE (ed.), Was bleiben von marxistischen Perspektiven in der Geschichtsforschung?, Göttingen 1997.
  • Josef MACEK, Husitské revoluční hnutí, Praha 1952.
  • Josef MACEK, Tábor v husitském revolučním hnutí I., II., Praha 1952, 1955.
  • Karel MARX, Ke kritice politické ekonomie, Praha 1953.
  • Karel MARX, Občanská válka ve Francii, Praha 1951.
  • Karel MARX, Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta, Praha 1949.
  • Karel MARX, Třídní boje ve Francii 1848–1850, Praha 1951.
  • Karel MARX–Bedřich ENGELS, Manifest komunistické strany, Praha 1974.
  • Karel MARX–Bedřich ENGELS, O historickém materialismu, Praha 1951.
  • Franz MEHRING, Bedřich II. a jeho doba. Lessingovská legenda: k historii a kritice pruského despotismu a klasické literatury, Praha 1949.
  • Martin NECHVÁTAL, Počátky marxistické historiografie (1921–1938). In: Sborník k dějinám 19. a 20. století 10, Praha 1986, s. 305–332.
  • Zdeněk NEJEDLÝ, Komunisté, dědici velkých tradic českého národa, Praha 1950.
  • Martin NODL, Dějepisectví mezi vědou a politikou. Úvahy o historiografii 19. a 20. století, Brno 2007.
  • Martin NODL, Možné přístupy ke studiu dějin české historické vědy v letech 1945–1950, Soudobé dějiny 1/2001, s. 9–22.
  • Jaroslav PÁTEK-Věra ŠÁDOVÁ, Studie z obecných dějin. Sborník historických prací k sedmdesátým narozeninám prof. dr. Jaroslava Charváta, Praha 1975.
  • Georgij Valentinovič PLECHANOV, O vývoji monistického názoru na dějiny, Praha 1951.
  • Georgij Valentinovič PLECHANOV, O úloze osobnosti v dějinách, Praha 1954.
  • Michal PULLMAN–Jakub RÁKOSNÍK, „Dělnická třída“ v moderní sociální historiografii, Dějiny-teorie-kritika 2/2007, s. 271–288.
  • Pavel REIMAN, Dějiny Komunistické strany Československa, Praha 1931
  • Pavel REIMAN a kol., Dějiny Komunistické strany Československa, Praha 1961.
  • Pavel REIMAN–Gustav BREITENFELD (eds.), Marx, Engels, Lenin a Stalin o Rakousku a české otázce, Praha 1933.
  • S. H. RIGBY, Marxism and history. A critical introduction, Manchester and New York 1998.
  • Harry RITTER, Dictionary of Concepts in History, Westport 1986.
  • George RUDÉ, Marxism and History. In: TÝŽ: The Face of the Crowd. Studies in Revolution, Ideology, and Popular Protest. Selected Essays of George Rudé. Edited and Introduced by Harvey J. Kaye, New York-London-Toronto-Sydney-Tokyo 1988, s. 43–55.
  • George RUDÉ, The Crowd in the French Revolution, Oxford 1959.
  • Martin SABROW, Das Diktat des Konsenses. Geschichtswissenschaft in der DDR 1949–1969, München 2001.
  • Martin SABROW, Historiografie NDR jako badatelský problém, Soudobé dějiny 1-2/2000, s. 9–36.
  • Eva SCHMIDT-HARTMANN, Forty Years of Historiography under Socialism in Czechoslovakia. Continuity and Change in Patterns of Thought, In: Bohemia 2/1988, s. 300–324.
  • Vítězslav SOMMER, Kronikář komunistického Československa. Karel Kaplan a studium soudobých dějin, Soudobé dějiny 2/2008, s. 341–356.
  • Vítězslav SOMMER, Odboj a revoluce nebo zápas o charakter národní existence? Dvě historiografické koncepce dějin protektorátu a odboje v kontextu československé reformy šedesátých let. In: Jiří PLACHÝ – Ivo PEJČOCH a kol.: Okupace, kolaborace, retribuce, Praha 2010, s. 153–165.
  • Josif Vissarionovič STALIN, O dialektickém a historickém materialismu, Praha 1952.
  • Slavomil STROHS, Marxisticko-leninská filosofie v Československu mezi dvěma světovými válkami, Praha 1962.
  • Petr ŠÁMAL, „Česká otázka“ ve světle stalinismu: Karel Kosík a koncept levicového radikalismu, Soudobé dějiny 1/2005, s. 45–61.
  • Bohumír ŠMERAL, Historické práce 1908–1940, Praha 1961.
  • Zdeněk ŠOLLE, Dělnické hnutí v českých zemích koncem minulého století (1887–1897), Praha 1951.
  • Jan ŠVERMA, Česká otázka ve světle marxismu, Praha 1933.
  • Edward P. THOMPSON, The Making of the English Workning Class, Harmondsworth 1976.
  • Berthold UNFRIED (Hrsg.), Spuren des „Realsozialismus“ in Böhmen und der Slowakei. Monumente – Museen – Gedenktage, Wien 1996.
  • Otto URBAN, Česká společnost 1848–1918, Praha 1982.
  • Otto URBAN, Kapitalismus a česká společnost. K otázkám formování české společnosti v 19. století, Praha 1978, 2003.
  • Martina WINKLER, „In unteilbarer Einheit mit unserer Geschichte“: Die Geschichte der KSČ als neue Meistererzählung, In: Comparativ, 2000, č. 2, s. 61–80.
  • Blanka ZILINSKÁ–Petr SVOBODNÝ (eds.), Česká věda a Pražské jaro (1963–1970). Sborník z konference. Práce z dějin vědy. Svazek 2, Praha 2001.
  • Blanka ZILINSKÁ–Petr SVOBODNÝ (eds.), Věda v Československu v letech 1945-1953. Sborník z konference (Praha, 18. – 19. listopadu 1998), Praha 1999.

B. Internetové zdroje

Úvod > Studium > Studijní materiály > Základní problémy studia moderních a soudobých dějin > Marxismus a historiografie (Vítězslav Sommer)