V požehnaném věku 96 let zemřela historička Renata Wohlgemuthová, která v letech 1981-1990 pedagogicky působila na Katedře československých dějin (dnes Ústav českých dějin), a poté, do roku 1993, na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK. Těžiště jejího zájmu patřilo nejprve českému dělnickému hnutí a anarchismu, v době působení na FF UK přitahovala pozornost tématy, jež byla na svou dobu velmi inovativní, ať se jednalo o dějiny pražské každodennosti, nebo ženské emancipační hnutí. Stála za vznikem Studentských seminářů k problematice ženského emancipačního hnutí, a z nich pravidelně vycházejících sborníků. Za připomenutí stojí i její osobní kontakty s Richardem van Duelmenem či Ferdinandem Seibtem, které pomohly otevírání české historiografie zahraničním inspiracím. Se jménem Renaty Wohlgemuthové byly po dlouhé roky spojovány mimořádně úspěšné fakultní kursy v rámci celoživotního vzdělávání učitelů, které organizovala na mnoha místech republiky. Na přelomu tisíciletí našla uplatnění v soukromém školství, na Vysoké škole obchodní, kde působila ve funkci prorektorky.

Renata Wohlgemuthová byla ženou mimořádné životní energie, jež především na poli pedagogickém a organizačním pro FF UK vykonala mnoho dobrého. Čest její památce.