Projekty a granty

 

Anna Jagellonská – česká královna v renesanční Evropě, 1503–1547

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2018–2020, se zabývá osudy římské, české a uherské královny Anny Jagellonské (1503–1547) a její úloha při vzniku a budování habsburské monarchie jsou sledovány z několika dílčích pohledů. Pozornost je věnována politické a správní roli Anny, vývoji a složení jejího dvora, ekonomickému zabezpečení, kulturnímu mecenátu a rodinnému zázemí. Postavení české princezny a později královny je zkoumáno jako součást dynastických zájmů rodů Jagellonců a Habsburků, stejně tak jako politických a representačních strategií jejího manžela Ferdinanda I. (1503–1564) v zemích Koruny české. Získaná konkrétní fakta a jejich komparace s výsledky dosavadního výzkumu dějin žen a konceptu gender jsou důležitým vodítkem pro pochopení procesu utváření společenských struktur v renesanční Evropě.

Budováni scény: česká a slovenská kultura fanzinů od státního socialismu k post-socialismu

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2017–2019 si klade za cíl interpretovat fenomén fanzinů novým způsobem, v konceptuálně a empiricky ukotvené perspektivě, jako sociální, kulturní a materiální artefakt. Zároveň vytvoříme digitální archiv a registr českých a slovenských fanzinů od 70. let po současnost. Výzkumníci hledají odpověď na otázku, jak ziny konstruují různé subkulturní scény a jak jsou naopak scény organizovány kolem nich.


Tramping v českých zemích v letech 1918 až 1989: subkultura v interakci se státem a společností

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2016–2018, se zaměří na tramping od utváření předpokladů jeho vzniku na přelomu 19. a 20. století do roku 1989/1990. Z hlediska teritoriálního se zajímá o území dnešní České republiky. V závislosti na dílčím tázání budou zohledněna různá konceptuální a teoretická východiska. 


Kulturní opozice: porozumění kulturnímu dědictví disentu v bývalých socialistických zemích (2016 – 2018).

Projekt podpořený evropskými fondy programu Horizont 2020, si klade za cíl jednak vytvořit elektronický registr, který bude zahrnovat údaje o veřejných i soukromých, online i offline sbírkách týkajících se kulturní opozice v bývalých evropských socialistických zemích, a jednak analyzovat původ, využití a měnící se roli těchto sbírek v jejich sociálním, politickém a kulturním kontextu.


Expertní kořeny postsocialismu: český případ 1980-2000

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky v.v.i. v letech 2015–2017 se věnuje analýze forem postsocialistického vládnutí a jejich legitimizací po roce 1989 a jejich expertních kořenů v předcházejícím období. Usiluje o historizaci současné sociálně-vědní i politické diskuze o údajné neoliberální hegemonii, která měla nahradit státně socialistické režimy po jejich zhroucení. Vychází z předpokladu, že to, co se nazývá “neoliberálním vládnutím”, bylo umožněno nikoliv jen importem západních politických a kulturních vzorců, nýbrž také řadou intelektuálních, mentálních i socio-kulturních kontinuit s dobou pozdního socialismu.


Historie a média / Média a historie: kreativní vzdělávání.

Projekt financován z EACEA projektu History and Media/Media and History: Educating Creatively, Active European Remembrance, který byl realizován ve spolupráci ÚSTR a ÚČD FF UK.

V návaznosti na mezinárodní konferenci Škola versus paměť, která se konala v Praze v říjnu 2014, se ve spolupráci Ústavu českých dějin FF UK a Ústavu pro studium totalitních režimů rozvinul projekt Historických dílen, který nadále úspěšně pokračuje.

Historické dílny si kladou za cíl vytvořit kreativní dialog mezi učiteli, studenty historie a učitelství dějepisu a dalšími zájemci o výuku minulosti.  Zaměřují na aktuální historickou paměť a promýšlejí její možné zapojení do dějepisné výuky. Klíčovou roli hraje interakce mezi studenty z FF UK a učiteli z praxe. Workshopový model práce a aktivní zapojení studentů do přípravy i praktické realizace dílen se osvědčilo.

Od října 2014 proběhlo sedmnáct Historických dílen.  Zúčastnilo se jich téměř 300 učitelů a studentů. Většina z workshopů se konala v Praze na FFUK, nechyběly však i jiné lokality (Bratislava, zámek v Nelahozevsi či Ústí nad Labem). Řada dílen se odehrála přímo v terénu (pražské Jižní Město či Libeň). Součástí projektu je též spolupráce s PedF UK a zapojení konkrétních středních škol z Prahy. Na organizaci dílen se konkrétně podíleli pedagogové z Gymnázia PORG, Gymnázia Evolution či z Gymnázia Jana Keplera v Praze.

Témata jednotlivých dílen se zaměřila na různé druhy médií, jejichž prostřednictvím vstupuje historie do veřejného prostoru a utváří sdílenou paměť. Program dílen akcentoval vzdělávací potenciál jednotlivých médií. Didaktická perspektiva se tak od dějepisného tématu přesunula spíše ke kritické reflexi role konkrétních médií v procesu vzdělávání. Jednotlivé Historické dílny se tak zaměřily kupříkladu na médium fotografie, na film, krajinu ale též na muzeum či Wikipedii. Ze společného dialogu a tvůrčí činnosti krystalizovaly konkrétní nápady a podněty, jež bude možné uplatnit ve výuce a v dalším prohlubování zájmu o problematiku výuky o minulosti. Díly kladly důraz na mezipředmětové a interdisciplinární vazby, výuka o minulosti není jen věcí dějepisu, ale i dalších předmětů a společenských rámců.

Na Historických dílnách se pod vedením Kamila Činátla podílela celá řada studentů FFUK: Kristina Andělová, Tatiana Bírešová, Eliška Borovková, Lada Čápová, Terezie Koláčková, Michal Kurz, Tereza Liepoldová, Jaroslav Najbert, Čeněk Pýcha, Václav Sixta, Michal Sklenář, Václav Smyčka, Veronika Srbová, Martin Váňa, Juraj Varga, Jakub Vrba 


Česká koruna a její země

je dlouhodobý projekt trvající od roku 2000. Zaměřuje se na problematiku tzv. vedlejších zemí České koruny (zvláště Horní a Dolní Lužice, Slezska) v rozmezí 14. – 18. století, a to jak z hlediska státoprávního a správního, tak z hlediska společenského, konfesního a kulturního. V rámci plnění projektu jsme navázali širokou spolupráci s německými a polskými kolegy a jejich pracovišti.

Uspořádáno bylo šest bienálních kolokvií s mezinárodní účastí. Výsledky kolokvií byly vydány v recenzovaných publikacích (viz níže). Projekt personálně zabezpečují prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc., PhDr. Jan Zdichynec, Ph.D. a podílela se na nich řada doktorandů a spolupracovníků v rámci získaných grantů. Trvale se rozvíjí spolupráce s Historickým ústavem AV ČR, se Slezskou univerzitou, Archivem hlavního města Prahy. V roce 2013 byl uzavřen grant ESF a GAČR COR/10/E008 Cuius Regio. Analýza faktorů určujících soudržnost uvnitř regionů a pocit sounáležitosti jejich obyvatel (FF) – řešitel: L. Bobková, koordinátorka Jana Fantysová Matějková, spolupracovníci Mlada Holá (katedra PVH), Petr Hrachovec, Jana Nešněrová, Blanka Zilynská, Jan Zdichynec,’ V letech 2013-2015 plníme grant GAČR 13-00091S, Jan Zhořelecký a jeho vévodství v lucemburské koncepci České koruny.  Řešitel: L. Bobková, spolupracovníci J. Zdichynec, Tomáš Velička

Dosud publikované výstupy


Praha – residence Ferdinanda I. Habsburského a jeho kulturního okruhu, 1526–1564.

Hlavním cílem projektu GAČR, řešeného na Ústavu českých dějin FFUK, je definování úlohy Prahy jako residence Ferdinanda I. v letech 1526–1564 a vymezení jejího postavení v rámci sítě městských center vznikající habsburské monarchie. Téma, jež je chápáno mezioborově s důrazem na sociální a kulturní dějiny, lze rozčlenit do několika problémových okruhů, k nimž patří otázka plánů a představ Ferdinanda I. o funkci a úloze města, realizace programu a formy representace, vytváření pražského kulturního okruhu a jeho organizace a konečně problematika vzájemného působení panovníka, dvora a města.


Konstruování národní identity: Státní svátky za první Československé republiky

Projekt GAČR (2014 – 2016), na jehož řešení se podíleli pracovníci Ústavu českých dějin FF UK a Masarykova ústavu AV ČR, v. v.i . Výzkum se zaměřil na roli veřejných vzpomínkových akcií při konstruování a prosazování československé státní identity mezi lety 1918˗1938. Především ustavení, funkcím a reprezentacím pěti svátků oficiálního státního kalendáře (Svátek práce, svátek mistra Jan Husa, svátek svatého Cyrila a Metoděje, svátek svatého Václava a den vzniku nezávislého státu 28. října). Cílem bylo analyzovat, jakým způsobem stát a různé instituce pracovaly s historickou symbolikou.