Projekty a granty

 

Budováni scény: česká a slovenská kultura fanzinů od státního socialismu k post-socialismu

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2017–2019 si klade za cíl interpretovat fenomén fanzinů novým způsobem, v konceptuálně a empiricky ukotvené perspektivě, jako sociální, kulturní a materiální artefakt. Zároveň vytvoříme digitální archiv a registr českých a slovenských fanzinů od 70. let po současnost. Výzkumníci hledají odpověď na otázku, jak ziny konstruují různé subkulturní scény a jak jsou naopak scény organizovány kolem nich.


Tramping v českých zemích v letech 1918 až 1989: subkultura v interakci se státem a společností

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2016–2018, se zaměří na tramping od utváření předpokladů jeho vzniku na přelomu 19. a 20. století do roku 1989/1990. Z hlediska teritoriálního se zajímá o území dnešní České republiky. V závislosti na dílčím tázání budou zohledněna různá konceptuální a teoretická východiska. 


Kulturní opozice: porozumění kulturnímu dědictví disentu v bývalých socialistických zemích (2016 – 2018).

Projekt podpořený evropskými fondy programu Horizont 2020, si klade za cíl jednak vytvořit elektronický registr, který bude zahrnovat údaje o veřejných i soukromých, online i offline sbírkách týkajících se kulturní opozice v bývalých evropských socialistických zemích, a jednak analyzovat původ, využití a měnící se roli těchto sbírek v jejich sociálním, politickém a kulturním kontextu.


Expertní kořeny postsocialismu: český případ 1980-2000

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky řešený na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky v.v.i. v letech 2015–2017 se věnuje analýze forem postsocialistického vládnutí a jejich legitimizací po roce 1989 a jejich expertních kořenů v předcházejícím období. Usiluje o historizaci současné sociálně-vědní i politické diskuze o údajné neoliberální hegemonii, která měla nahradit státně socialistické režimy po jejich zhroucení. Vychází z předpokladu, že to, co se nazývá “neoliberálním vládnutím”, bylo umožněno nikoliv jen importem západních politických a kulturních vzorců, nýbrž také řadou intelektuálních, mentálních i socio-kulturních kontinuit s dobou pozdního socialismu.


Historie a média / Média a historie: kreativní vzdělávání.

Projekt financován z EACEA projektu History and Media/Media and History: Educating Creatively, Active European Remembrance, který byl realizován ve spolupráci ÚSTR a ÚČD FF UK.

V návaznosti na mezinárodní konferenci Škola versus paměť, která se konala v Praze v říjnu 2014, se ve spolupráci Ústavu českých dějin FF UK a Ústavu pro studium totalitních režimů rozvinul projekt Historických dílen, který nadále úspěšně pokračuje.

Historické dílny si kladou za cíl vytvořit kreativní dialog mezi učiteli, studenty historie a učitelství dějepisu a dalšími zájemci o výuku minulosti.  Zaměřují na aktuální historickou paměť a promýšlejí její možné zapojení do dějepisné výuky. Klíčovou roli hraje interakce mezi studenty z FF UK a učiteli z praxe. Workshopový model práce a aktivní zapojení studentů do přípravy i praktické realizace dílen se osvědčilo.

Od října 2014 proběhlo sedmnáct Historických dílen.  Zúčastnilo se jich téměř 300 učitelů a studentů. Většina z workshopů se konala v Praze na FFUK, nechyběly však i jiné lokality (Bratislava, zámek v Nelahozevsi či Ústí nad Labem). Řada dílen se odehrála přímo v terénu (pražské Jižní Město či Libeň). Součástí projektu je též spolupráce s PedF UK a zapojení konkrétních středních škol z Prahy. Na organizaci dílen se konkrétně podíleli pedagogové z Gymnázia PORG, Gymnázia Evolution či z Gymnázia Jana Keplera v Praze.

Témata jednotlivých dílen se zaměřila na různé druhy médií, jejichž prostřednictvím vstupuje historie do veřejného prostoru a utváří sdílenou paměť. Program dílen akcentoval vzdělávací potenciál jednotlivých médií. Didaktická perspektiva se tak od dějepisného tématu přesunula spíše ke kritické reflexi role konkrétních médií v procesu vzdělávání. Jednotlivé Historické dílny se tak zaměřily kupříkladu na médium fotografie, na film, krajinu ale též na muzeum či Wikipedii. Ze společného dialogu a tvůrčí činnosti krystalizovaly konkrétní nápady a podněty, jež bude možné uplatnit ve výuce a v dalším prohlubování zájmu o problematiku výuky o minulosti. Díly kladly důraz na mezipředmětové a interdisciplinární vazby, výuka o minulosti není jen věcí dějepisu, ale i dalších předmětů a společenských rámců.

Na Historických dílnách se pod vedením Kamila Činátla podílela celá řada studentů FFUK: Kristina Andělová, Tatiana Bírešová, Eliška Borovková, Lada Čápová, Terezie Koláčková, Michal Kurz, Tereza Liepoldová, Jaroslav Najbert, Čeněk Pýcha, Václav Sixta, Michal Sklenář, Václav Smyčka, Veronika Srbová, Martin Váňa, Juraj Varga, Jakub Vrba 


Česká koruna a její země

je dlouhodobý projekt trvající od roku 2000. Zaměřuje se na problematiku tzv. vedlejších zemí České koruny (zvláště Horní a Dolní Lužice, Slezska) v rozmezí 14. – 18. století, a to jak z hlediska státoprávního a správního, tak z hlediska společenského, konfesního a kulturního. V rámci plnění projektu jsme navázali širokou spolupráci s německými a polskými kolegy a jejich pracovišti.

Uspořádáno bylo šest bienálních kolokvií s mezinárodní účastí. Výsledky kolokvií byly vydány v recenzovaných publikacích (viz níže). Projekt personálně zabezpečují prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc., PhDr. Jan Zdichynec, Ph.D. a podílela se na nich řada doktorandů a spolupracovníků v rámci získaných grantů. Trvale se rozvíjí spolupráce s Historickým ústavem AV ČR, se Slezskou univerzitou, Archivem hlavního města Prahy. V roce 2013 byl uzavřen grant ESF a GAČR COR/10/E008 Cuius Regio. Analýza faktorů určujících soudržnost uvnitř regionů a pocit sounáležitosti jejich obyvatel (FF) – řešitel: L. Bobková, koordinátorka Jana Fantysová Matějková, spolupracovníci Mlada Holá (katedra PVH), Petr Hrachovec, Jana Nešněrová, Blanka Zilynská, Jan Zdichynec,’ V letech 2013-2015 plníme grant GAČR 13-00091S, Jan Zhořelecký a jeho vévodství v lucemburské koncepci České koruny.  Řešitel: L. Bobková, spolupracovníci J. Zdichynec, Tomáš Velička

Dosud publikované výstupy


Praha – residence Ferdinanda I. Habsburského a jeho kulturního okruhu, 1526–1564.

Grantová agentura České republiky, 13-16963S

Doba řešení: 2013–2017

Charakteristika projektu:

Hlavním cílem je definování úlohy Prahy jako residence Ferdinanda I. v letech 1526–1564 a vymezení jejího postavení v rámci sítě městských center vznikající habsburské monarchie. Téma, jež je chápáno mezioborově s důrazem na sociální a kulturní dějiny, lze rozčlenit do několika problémových okruhů, k nimž patří otázka plánů a představ Ferdinanda I. o funkci a úloze města, realizace programu a formy representace, vytváření pražského kulturního okruhu a jeho organizace a konečně problematika vzájemného působení panovníka, dvora a města.

            Výsledky získané výzkumem pomohou v první řadě zaplnit dosud prázdné místo v dějinách Prahy v období raného novověku a přiblíží osobnost českého krále Ferdinanda I. z nového dosud neznámého pohledu vzdělance a mecenáše. Jejich klasifikace bude mít však i obecnější platnost. Poznání vztahu zakladatele habsburské dynastie v Čechách a pochopení jeho koncepce budování města a jeho kulturní infrastruktury se může stát východiskem pro nové zhodnocení vlády tohoto panovnického rodu v českých zemích. Program, který zde byl v roce 1526 zahájen a po staletí realizován s menšími či většími odchylkami, určoval hospodářský a sociální vývoj české metropole a její místo v evropských dějinách až do moderní doby a lze z něj vycházet i dnes při vytváření další koncepce kulturního rozvoje.

            Projekt navazuje na výsledky bádání posledních let o vztahu města a panovnického (šlechtického) dvora, který stojí v popředí zájmu několika předních evropských institucí, zejm. Residenzen-Kommision der Göttinger Akademie der Wissenschaften, Institut für vergleichende Städtegeschichte Münster, Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas Leipzig, Ústavu dějin umění AV ČR, Historického ústavu Jihočeské univerzity a dalších.

Zpracování interdisciplinárních témat je založeno na spolupráci s vědeckými pracovníky Ústavu dějin umění AV ČR, Ústavu hudební vědy FF UK, Institut für Kunst- und Musikhistorische Forschungen der Österreichischen Akademie der Wissenschaften a řešiteli mezinárodního grantu Palatium. Court Residences as Places of Exchange in Late Medieval and Early Modern Europe 14th–17th centuries (ESF Research Networking Programmes) a dalšími.

 

Personální zabezpečení:

Řešitel:

PhDr. Jaroslava Hausenblasová, Ph.D.

 

Externí spolupracovníci (v rámci dohod o provedení práce):

PhDr. Jan Baťa, Ph.D. (Filozofická fakulta UK)

PhDr. Sylva Dobalová, Ph.D. (Ústav dějin umění AV ČR)

PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D. (Ústav dějin Univerzity Karlovy)

PhDr. Eliška Fučíková, CSc. (Praha)

Mgr. Jana Hubková, Ph.D. (Muzeum města Ústí nad Labem)

PhDr. Jan Chlíbec, Ph.D. (Ústav dějin umění AV ČR)

PhDr. Jiří Chmelař, Ph.D. (Praha)

PhDr. Ivan P. Muchka (Ústav dějin umění AV ČR)

PhDr. Ivo Purš, Ph.D. (Český literární fond a Ústav dějin umění AV ČR)

Ing. Arch. Petr Uličný (Utrecht)

Výstupy z projektu:

 

Články a studie:

  • Ivan P. Muchka, Architektura posledních Rožmberků v evropském kontextu, in: Lubomír Konečný – Lubomír Slavíček (edd.), Libellus amicorum Beket Bukovinská, Praha 2013, s. 34–55.
  • Ivo Purš, Erzherzog Ferdinand II., die Astrologie und das Lustschloss Hvězda (Stern), in: Studia Rudolphina 14, 2014, s. 15–29.
  • Petr Uličný, Prague´s Belvederes and Loggias: Two Faces of the Leisure Architecture of the Imperial City, in: Studia Rudolphina 14, 2014, s. 30–50.
  • Jaroslava Hausenblasová, Reflexe událostí První rakousko-turecké války v soukromé korespondenci Ferdinanda I., Anny Jagellonské a Marie Habsburské [Reflections of Events in the first austro-turkish War in private Correspondence between Ferdinand I, Anna Jagellon and Marie Habsburg], in: Historie – Otázky – Problémy (HOP) 2014/2, s. 125–137.
  • Jaroslava Hausenblasová, Prag in der Regierungszeit Ferdinands I. Die Stellung der Stadt im System des höfischen Residenznetzwerks, in: HOP 7, 2015/2, s. 9–28.
  • Jana Hubková, Ferdinand I. und seine erste Begegnung mit dem Königreich Böhmen und Prag 1527 im Spiegel der zeitgenössischen Flugblätter und Flugschriften, in: HOP 7, 2015/2, s. 42–59.
  • Bořek Neškudla, Ferdinand I’s Interdiction of Czech Book-Print and its Impact on Czech Book Culture in the 16th Century, in: HOP 7, 2015/2, s. 111–120.
  • Eliška Fučíková, Kaiser Ferdinand I. und das Schicksal des Herrscherzyklus’ im Alten Königspalast der Prager Burg, in: HOP 7, 2015/2, s. 135–141.
  • Petr Uličný, The Palace of Queen Anne Jagiello and Archduke Ferdinand II of Tyrol by the White Tower in Prague Castle, in: HOP 7, 2015/2, s. 142–161.
  • Sylva Dobalová, The Royal Summer Palace, Ferdinand I and Anne, in: HOP 7, 2015/2, s. 162–175.
  • Jiří Chmelař, Provozní náklady Pražského hradu v roce 1538. Analýza pramene k dějinám financí v době Ferdinanda I. [Operating Expenses of Prague Castle in Year 1538. Source Analysis of the History of Finance at the Time of Ferdinand I ], in: HOP 7, 2015/2, s. 191–201.
  • Martina Šárovcová, A Book as a Gift for Ferdinand I of Habsburg. An Unknown Bohemical Manuscript from the Collections of the Austrian National Library in Vienna, in: HOP 7, 2015/2, s. 236–246.
  • Jan Baťa, Praga festivans. Music played during the Prague Festivities of 1527 and 1558, in: HOP 7, 2015/2, s. 247–259.
  • Ivan P. Muchka, Drei Hofburgen Prag, Wien, Innsbruck und die Entwicklung des Herrscherkonzepts der imperialen Residenz in der Mitte des 16. Jahrhunderts, in: Studia Rudolphina 15, 2015, s. 146–158.
  • Sylva Dobalová – Jaroslava Hausenblasová, Die Zitruskultur am Hofe Ferdinands I. und Anna Jagiellos. Import und Anbau von Südfrüchten in Prag 1526–1564, in: Studia Rudolphina 15, 2015, s. 9–36.
  • Jan Chlíbec, Bronzová sepulkrální plastika v Čechách od středověku do konce vlády Ferdinanda I. [Bronze Sepulchral Sculpture in Bohemia from the Middle Ages to the End of the Reign of Ferdinand I], in: Epigraphica & Sepulcralia 6, 2015, s. 91–104.
  • Jaroslava Hausenblasová, Prag als ein Knotenpunkt der höfischen Handelsnetzwerke in der Zeit Ferdinands I. (1526–1564), in: G. Ammerer Hannesschläger M. Hlavačka M. Holý (edd.), Präzedenz, Netzwerke und Transfers. Kommunikationsstrukturen von Herrscherhöfen und Adelsresidenzen in der Frühen Neuzeit, Leipzig 2016, s. 11–25.
  • Jaroslava Hausenblasová, A New Monarch and a New System of Residences: Ferdinand I Habsburg as the Founder of the Network of Main and Occasional Residences in the Habsburg Empire, in: Sylva Dobalová – Ivan Muchka (edd.), Looking for Leisure. Court Residences and their Satellites 1400–1700, (Palatium e-Publications, Vol. 4, http://www.courtresidences.eu), v tisku (forthcoming)

 

Realizované akce:

Mezinárodní konference Prag – Residenz des Habsburgers Ferdinand I. 1526–1564, pořadatel: Ústav českých dějin FF UK a Österreichische Akademie der Wissenschaften (Institut für Kunst- und Musikhistorische Forschungen) ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy, 26. 28. března 2015, Praha – program.

Referáty přednesené na konferenci vyšly v časopise Historie – Otázky – Problémy 7, 2015/2 (Prag – Residenz des Habsburgers Ferdinand I. 1526–1564).


Konstruování národní identity: Státní svátky za první Československé republiky

Projekt GA ČR (2014 – 2016), na jehož řešení se podílí Ústav českých dějin FF UK a Masarykův ústav AV ČR, v. v.i .

Výzkum se zaměřuje na roli veřejných vzpomínkových akcií při konstruování a prosazování československé státní identity mezi lety 1918˗1938. Věnuje se především ustavení, funkcím a reprezentacím pěti svátků oficiálního státního kalendáře (Svátek práce, svátek mistra Jan Husa, svátek svatého Cyrila a Metoděje, svátek svatého Václava a den vzniku nezávislého státu 28. října). Cílem je analyzovat, jakým způsobem stát a různé instituce pracovaly s historickou symbolikou. Řešitelský tým při výzkumu akcentuje předpoklad, že nové festivity Československé republiky byly rozvíjeny cíleně, programaticky a organizovaně, aby legitimizovaly nové poměry. V tomto kontextu se soustřeďuje i na otázky kontinuit a diskontinuit u vybraných komemoračních praktik a soupeření různých kolektivních a národních symbolik.