Závěrečné práce a zkoušky

 

Bakalářské studium

Základní informace

Bakalářské studium historie je ukončeno státní závěrečnou zkouškou. Ke státní bakalářské zkoušce se studující přihlašuje v termínech určených harmonogramem příslušného akademického roku. Podle tohoto harmonogramu předkládá své studijní výsledky ke kontrole plnění studijních povinností, odevzdává bakalářskou práci ve dvou exemplářích na sekretariát pracoviště, organizující bakalářskou zkoušku (viz následující odstavec), a nahrává elektronickou verzi své práce do SISu.

Únorový termín BZK zajišťuje organizačně Ústav hospodářských a sociálních dějin, červnový termín Ústav českých dějin a zářijový termín Ústav světových dějin. Červnový termín BZK určuje Ústav českých dějin ze dvou možností, daných v harmonogramu.

Další náležitosti a podrobnosti státní bakalářské zkoušky určuje Studijní a zkušební řád UK  a Pravidla pro organizaci studia na FF UK.

Struktura zkoušky

Státní bakalářská zkouška má ústní podobu a probíhá před komisí, která je nejméně tříčlenná. Zkouška sestává ze dvou samostatně hodnocených celků: (I.) obhajoby bakalářské diplomové práce a rozpravy k této práci a (II.) ústní zkoušky z historie. Tyto dvě části zkoušky se konají buď ve stejném dni anebo ve dvou různých dnech, a to podle rozpisu, zveřejněném na webu příslušného Ústavu, zajišťujícího BZK.

Studující předkládá seznam přečtené literatury a dává jej k dispozici zkušební komisi v den konání BZK.

Průběh zkoušky

ad I.) Obhajoba bakalářské práce a rozprava k této práci

Obhajoba bakalářské práce je zpravidla první částí státní závěrečné zkoušky. Nejpozději pět dní před konáním obhajoby obdrží studující prostřednictvím SISu oba posudky – školitelský i oponentský. Na jejich základě se připravuje k obhajobě, kde pak může nahlížet do vlastních poznámek a reagovat na výhrady či náměty obou posudků.

Postup obhajoby je následující: nejdříve (a) autor(ka) krátce (asi na 5 min.) představí základní teze a výsledky své práce, načež (b) představí shrnutí obou posudků. Dále (c) autor(ka) reaguje na posudky a podněty členů komise a konečně se (d) otevře závěrečná rozprava. Celkově trvá obhajoba bakalářské práce asi 30 min.

ad II.) Ústní zkouška z historie

Ústní zkouška z historie zpravidla navazuje na obhajobu bakalářské práce a sestává ze tří částí: (1) obecných dějin, (2) českých dějin a (3) hospodářských a sociálních dějin. Ke každé z těchto tří částí ústní zkoušky položí komise dvě konkrétní otázky, a to tak, že jedna je ze staršího a jedna z novějšího období (v případě (1) a (2)), resp. se jedna týká hospodářských a jedna sociálních dějin (v případě (3)).

Odpovídat na zadané otázky může studující v libovolném pořadí. Ústní zkouška je hodnocena souborně, v případě neúspěchu se opakuje v plném rozsahu.

 

Magisterské studium

a) studenti přijatí nejpozději do AR 2015/2016

Jednooborové – tři otázky:

 

  1. Obhajoba diplomové práce
  2. Tři otázky z dějin podle specializace:

Modul A:

I. České dějiny v evropském kontextu

II. Dějiny českého středověku v evropském kontextu

III. Historiografie a metodologie

Modul B:

I. České dějiny v evropském kontextu

II. Dějiny českého raného novověku v evropském kontextu                                           

III. Historiografie a metodologie

Modul C:

I. České dějiny v evropském kontextu

II. České a československé moderní dějiny v evropském kontextu

III. Historiografie a metodologie

Modul D:

I. České dějiny v evropském kontextu

II. České a československé soudobé dějiny v evropském kontextu

III. Historiografie a metodologie

Modul E:

I. České dějiny v evropském kontextu

II. Teorie a metodologie historické vědy

III. Historiografie

 

Dvouoborové – dvě otázky:

  1. Obhajoba diplomové práce
  2. Dvě otázky z dějin podle specializace:

Modul A:

I. České dějiny v evropském kontextu

II. Dějiny českého středověku v evropském kontextu a jejich metodologie

Modul B:

I. České dějiny v evropském kontextu

II. Dějiny českého raného novověku v evropském kontextu a jejich metodologie

Modul C:

I. České dějiny v evropském kontextu

II. České a československé moderní dějiny v evropském kontextu a jejich metodologie

Modul D:

I. České dějiny v evropském kontextu

II. České a československé soudobé dějiny v evropském kontextu a jejich metodologie

Modul E:

I. České dějiny v evropském kontextu

II. Teorie a metodologie historické vědy

 

b) studenti přijatí od AR 2016/2017 do AR 2018/2019

 

Jednooborové studium: zkouška se skládá ze tří tematických okruhů:

 

I. České dějiny v evropském kontextu

II. Student si vybírá dle své specializace ze dvou variant:

   Starší české dějiny (od počátků do 1800) evropském kontextu

   České a československé moderní a soudobé dějiny v evropském kontextu

III. Historiografie a metodologie

 

Dvouoborové studium: zkouška se skládá ze dvou tematických okruhů:

 

I. České dějiny v evropském kontextu

II. Student si vybírá dle své specializace ze dvou variant:

   Starší české dějiny (od počátků do 1800) v evropském kontextu

   České a československé moderní a soudobé dějiny v evropském kontextu

 

c) studenti přijatí od AR 2019/2020

 

Jednooborové studium: zkouška se skládá ze tří tematických okruhů:

 

I. České dějiny v evropském kontextu

Cílem zkoušení z tohoto tematického okruhu je ověřit, zda student rozumí tematice studovaného oboru v širším chronologickém a geografickém kontextu, otázky ověřují základní přehled a znalosti.
Otázky se losují:
1)    Formování raně středověkého státu ve střední Evropě
2)    Raně středověká kultura
3)    Stát posledních Přemyslovců v kontextu střední Evropy 13. století
4)    Poslední Přemyslovci – proměny společnosti ve 13. století
5)    Koruna království českého v evropském kontextu za vlády Lucemburků I (Jan a Karel)
6)    Politické a společenské poměry v České koruně na přelomu 14. a 15. století
7)    Kultura vrcholného středověku v evropském srovnání
8)    Husitská revoluce a její důsledky v evropském kontextu
9)    Česká koruna v době interregna a za vlády Jiřího z Poděbrad
10)    Česká koruna v době jagellonské v evropském kontextu (politické, společenské a náboženské poměry)
11)    Stavovská společnost v předbělohorské době a mocenský vzestup Habsburků
12)    Habsburská monarchie a osmanské ohrožení střední Evropy v raném novověku
13)    Kultura předbělohorských českých zemí
14)    Třicetiletá válka, Evropa a české země
15)    České země a habsburská monarchie v evropském kontextu 18. století
16)    České země a tereziánské a josefinské reformy
17)    Barokní kultura a vzdělanost v českých zemích
18)    Osvícenství v českých zemích
19)    Územní vývoj Zemí Koruny české ve středověku a raném novověku
20)    Revoluční a napoleonské války, habsburská monarchie a české země 1789–1815
21)    Předbřeznové Rakousko (mezinárodní kontext, národní emancipace, kultura)
22)    Revoluce 1848/9 ve střední Evropě a zrod rakouského parlamentarismu
23)    Válka 1866, zrod rakouského dualismu a prosincová ústava
24)    Habsburská monarchie a české země v kontextu evropského procesu modernizace ve druhé polovině „dlouhého“ 19. století
25)    Formování politických proudů a zrod politických stran (politického pluralismu) v českých zemích v dlouhém 19. století
26)    České země, habsburská monarchie a Velká válka 1914–1918
27)    Evropa na cestě od války k míru a vznik Československa
28)    Politický systém meziválečného Československa
29)    Hospodářský, sociální a národnostní profil meziválečného Československa v evropském kontextu a srovnání
30)    Československo, Mnichov 1938 a Druhá republika
31)    Protektorát Čechy a Morava 1939–1945
32)    Exil a československá otázka v mezinárodním kontextu
33)    Československo na prahu míru a Třetí republika
34)    Nástup komunistické diktatury a projekt nové společnosti
35)    Československo v první fázi studené války. Mezinárodní postavení, politický, hospodářský, sociální a kulturní vývoj.
36)    Československo v poststalinské éře a v období liberalizace 60. let 20. století v kontextu krizí zemí východního bloku.
37)    Pražské jaro a srpen 1968
38)    Normalizace v Československu
39)    Krize východního bloku; pád komunistického režimu v Československu a rozdělení Československa.
40)    Kultura v českých zemích ve 20. století
Studijní literatura: základní syntézy a syntetizující monografie českých, rakouských a středoevropských dějin.

II. Otázka dle specializace:

a) Starší české dějiny

b) Moderní a soudobé české dějiny

Cílem je ověřit, jak hluboké znalosti má student ze své specializace. Otázku pokládá komise na základě seznamu literatury. Zásady sestavení seznamu literatury pro studenty: 30 titulů ze seznamů literatury (dle specializace) navrženého ústavem (viz Příloha 1. a Příloha 2.) + 20 relevantních a zásadních titulů dle vlastního uvážení.
Student tedy předkládá v seznamu literatury minimálně 50 titulů.

III. Historiografie a metodologie

Cílem je prověřit, zda si student během studia osvojil základy metodologie oboru.
Otázky se losují:
1)    Role teorie v historickém poznání
2)    Pramen v historiografii
3)    Interdisciplinarita
4)    Historiografie ve veřejném prostoru
5)    Dějiny a didaktika
6)    Postmoderní výzva v humanitních vědách
7)    Historická beletrie jako žánr na pomezí
8)    Dějiny mezi individuem a strukturou
9)    Paměť a paměťová studia
10)    Muzeum a muzeologie
11)    Národní hnutí a počátky moderní historiografie
12)    Jaroslav Goll a jeho žáci (odkaz pozitivismu)
13)    Německá historiografie v českých zemích 19. a 20. století
14)    Historici a první republika
15)    Kolaborující historiografie – příklad Protektorátu
16)    Marxistická historiografie mezi Západem a Východem
17)    Marxismus-leninismus jako ideologie a metodologie
18)    Polistopadové cesty historiografie v obnoveném pluralismu
19)    Světové dějiny v českých zemích (20. století)
20)    Současné výzvy historických věd
Studijní literatura: základní syntézy a handbooky k dějinám historiografie, k dějinám pojmů a k metodologii, monografická literatura na úrovni příslušných speciálních přednášek (zejména Problémy historické vědy, Metodologie v teorii a praxi).

 

Dvouoborové studium: zkouška se skládá ze dvou tematických okruhů:

 

I. České dějiny v evropském kontextu

(jako u jednooborového, viz výše)

II. Otázka dle specializace:

 a) Starší české dějiny

 b) Moderní a soudobé dějiny

(jako u jednooborového, viz výše)

Konkrétní strukturu závěrečných zkoušek najdete také v Rozvrhových plánech na webových stránkách fakulty: Studijní plány FF UK.

 

Odevzdání a podoba závěrečných prací

 

Bakalářská práce má rozsah minimálně 72 000 znaků (tj. 40 normostran), diplomová práce nejméně 108 000 znaků (tj. 60 normostran)

Práce musí být studentem odevzdána v elektronické podobě prostřednictvím SIS. Elektronickou podobu práce povinně tvoří samostatné PDF soubory: vlastní řešení práce, abstrakt česky, abstrakt anglicky.

Je nutné, aby student spolu s elektronickou verzí práce odevzdal na sekretariát své katedry či ústavu (nejvýše) dva tzv. “pomocné” výtisky – obsahově plně shodné s elektronickou verzí práce, nicméně nikoliv nutně svázané pevnou vazbou (doporučujeme např. kroužkovou). Je také možný oboustranný tisk.

Termín pro odevzdání práce je nejpozději jeden měsíc před začátkem období, kdy se dle harmonogramu akademického roku konají státní zkoušky a v němž má být práce na základě podané přihlášky obhajována.

Podrobnější informace zde.