Univerzita třetího věku


U3V – garant všech kursů doc. PhDr. Jana Čechurová, PhD.

 

Smrt jako historický fenomén I-III

Realizováno bude LS 2014/2015, ZS a LS 2015/2016

Rozsáhlý kurs bezmála třiceti přednášek se snaží zachytit z různých úhlů pohledu fenomén smrti, která k životu nezvratně patří. Časově pokryje období od středověku až po současnost. Posluchačům přinese po úvodním demografickém nástinu řadu témat, vztahujících se k pohřebním rituálům a pompě panovnických pohřbů, nabídne vhled do vnímání smrti a přípravy na ni v minulosti u různých sociálních skupin, okolnosti smrti v různých prostředích – na bojišti i v klášteře, přiblíží dějiny trestu smrti, přístupu společnosti k sebevrahům i problematiku upírů a jiných „nemrtvých“, načrtnuty budou i modernizační trendy související s posledními věcmi člověka – reformy pohřbívání či počátky kremací, v neposlední řadě se bude věnovat i symbolickému významu mrtvých, pohřbům jako národní manifestaci, ale také obrazu smrti v kultuře, propagandě a kolektivní paměti.

 

Dějiny dopravy v českých zemích v moderní době

Realizováno ZS 2013/2014

Dějiny dopravy českých zemí v moderní době se budou zabývat vývojem silniční, vodní a železniční dopravy, popřípadě vývojem komunikací (telegraf, telefon, pošta) v období 1800 až 2000. Důraz bude kladen také na socioekonomické trendy a na civilizační důsledky zavádění moderní strojové infrastruktury. Stranou nezůstanou ani politické a státoprávní změny, které výrazně ovlivnily provoz a výstavbu především železniční a silniční sítě.

 

Místa české historické paměti (místa, události, osoby, pomníky, muzea) I-II

Realizováno ZS a LS 2012/2013, opakováno LS 2013/2014 a ZS 2014/2015

Termín místa paměti evokuje představu, že kolektivní paměť sociální skupiny, společenství či celého národa krystalizuje na určitých místech, přičemž slovo místo lze různým způsobem interpretovat. Většinou se pod ním skrývá geografické místo, mýtická postava, událost, instituce, například muzeum, umělecké dílo apod. Tato místa vlastní velkou symbolickou hodnotu, která je pro společnost (národ) či sociální skupinu základem pro vytváření identity. Ještě donedávna věnovali v rámci humanitních a společenských věd pozornost fenoménu paměti pouze filozofové, psychologové a částečně i sociologové. Nyní se ho zmocňují historici, publicisté a politici. Svědčí to o tom, že od zkoumání otázky individuální lidské paměti a lidského zapomínání z hlediska jedince a vlastně z hlediska freudovsky zaměřené psychoanalýzy se přešlo k analyzování kolektivní paměti a hlavně jejího vlivu na vytváření a zachovávání paměti a identity kolektivní. Proměna tohoto přístupu také znamenala a znamená, že fenomén „paměti“ přestal být pouhou akademickou badatelskou „libůstkou“ a stal se navýsost politickou záležitostí, která může výbušným způsobem určovat vztah k minulosti a dokonce ovlivňovat politicko-mentální chování celých společenských skupin a ba dokonce i státních institucí. Tento dvousemestrální cyklus přednášek přiblíží některá z těchto „míst“, která mají velkou symbolickou hodnotu pro českou společnost.

 

Život v Československu 1945-1989

Realizace ZS a LS 2011/2012

Dvousemestrální cyklus přednášek se bude věnovat některým aspektům života v Československu od konce druhé světové války, až do pádu komunistického režimu. Zahrnovat bude jak otázky politické, tak sociální a kulturní. Zaměří se především na procesy, fenomény a jejich společenské vnímání a rezonanci, stejně jako manipulativní funkci. Byly vybrány některé problémy, které přibližují řadu aspektů kontinuity a diskontinuity vůči dosavadnímu vývoji české společnosti, přičemž bude přihlíženo jak k obecnému geopolitickému rámci, tak specifikům domácího prostředí.

 

Cizinec není našinec. Setkání s jinakostí v českých dějinách

Realizace ZS a LS 2011/2012

Dvousemestrální kurs přednášek přináší velmi moderní a vděčné téma, téma setkávání s jinakostí, v tomto případě jinakostí především nacionální, konfesijní a kulturní, a to v období od středověku až po 20. století. Jednotlivé přednášky budou věnovány jak českému setkávání s jinakostí doma, tak objevování světa a jeho odlišností, stranou pozornosti nezůstane ani reflexe okolního světa. Ve stejné míře však bude věnována pozornost i tomu, jak nás hodnotili cizinci, a to opět v průběhu několika staletí. Na zvolených tématech bude odhaleno tajemství vzniku mnoha kulturních stereotypů a předsudků, které mají dlouhou tradici, náležitá pozornost však bude věnována především kulturnímu obohacení, byť někdy i konfrontační cestou.