Studijní obory

Obecné informace související s přijímacím řízením naleznete na webu přijímacího řízení na FF UK. Níže jsou uvedeny informace týkající se konkrétních studijních programů realizovaných historickými ústavy.

Bakalářský studijní obor Historie

Bakalářský studijní obor historie zahrnuje ve svém chronologickém aspektu světové a české dějiny od raného středověku do současnosti. Ve svém tematickém aspektu se soustřeďuje na výklad světových a obecných, hospodářských a sociálních dějin a českých dějin chápaných nikoli ve smyslu nacionálních dějin, nýbrž ve smyslu dějin společnosti českých zemí. Z metodologického a metodického hlediska je při studiu dějin uplatňována široká škála výzkumných metodik a postupů, které odpovídají badatelskému profilu osobností, jež předmět vyučují, a které představují dnes takřka úplný rejstřík metodik užívaných v české historické vědě. Také z tohoto důvodu je ve studijním plánu kladen značný důraz – vedle konkrétní badatelské kvalifikovanosti – na složku teoretické a metodologické vybavenosti studentů.

Forma a typ studia:

  • prezenční studium
  • jednooborové i dvouoborové studium
  • kombinovatelnost se všemi dvouoborovými obory bakalářského studia s výjimkou oboru Historie – Evropská studia

Přijímací řízení:

1. kolo – písemná část:
1. české dějiny
2. obecné/světové dějiny
3. všeobecný kulturně-politický přehled

2. kolo – ústní část:
1. české dějiny
2. obecné/světové dějiny
3. všeobecný kulturně-politický přehled

Další požadavky ke zkoušce:
Seznam prostudované odborné a populárně naučné literatury, případně seminární a ročníkové práce a ocenění prokazující zájem o obor. Podepsaný seznam prostudované odborné a populárně naučné literatury je předmětem bodového hodnocení, a proto se odevzdává. Případné seminární, ročníkové práce a ocenění prokazující zájem o obor, resp. další materiály nejsou předmětem bodového hodnocení, tj. jsou jen podkladem k vedení přijímacího pohovoru, a proto se předkládají pouze k nahlédnutí a neodevzdávají se.

Další informace k podmínkám přijímacího řízení:
http://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/prubeh-prijimaciho-rizeni/obecne-informace-prijimacim-rizeni/bakalarske-studium/

 

Bakalářský studijní obor Historie se zaměřením na vzdělávání

Forma a typ studia:

  • prezenční studium
  • pouze sdružené studium
  • se všemi programy bakalářského studia se zaměřením na vzdělávání na Filozofické fakultě UK

Přijímací řízení:

1. kolo – písemná část:
1. české dějiny
2. obecné/světové dějiny
3. všeobecný kulturně-politický přehled

2. kolo – ústní část:
1. české dějiny
2. obecné/světové dějiny
3. motivace ke studiu, zájem o obor, všeobecný kulturně-politický přehled

Celá přijímací zkouška je totožná s přijímací zkouškou na studijní program Historie. Uchazeč, který se hlásí na oba programy, skládá zkoušku pouze jednou a výsledek se mu započítává pro oba programy.

Další požadavky ke zkoušce:
Seznam prostudované odborné a populárně naučné literatury, případně seminární a ročníkové práce a ocenění prokazující zájem o obor. Podepsaný seznam prostudované odborné a populárně naučné literatury je předmětem bodového hodnocení, a proto se odevzdává. Případné seminární, ročníkové práce a ocenění prokazující zájem o obor, resp. další materiály nejsou předmětem bodového hodnocení, tj. jsou jen podkladem k vedení přijímacího pohovoru, a proto se předkládají pouze k nahlédnutí a neodevzdávají se.

Další informace k podmínkám přijímacího řízení:
http://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/prubeh-prijimaciho-rizeni/obecne-informace-prijimacim-rizeni/bakalarske-studium/

Navazující magisterský studijní obor Historie – české dějiny v evropském kontextu (od AR 2016/2017)

Navazující magisterský studijní obor Historie – české dějiny v evropském kontextu je zaměřen na získání nezbytných znalostí a dovedností k samostatné badatelské práci v oboru historie, a to primárně v rámci specializace na české dějiny. Navržený studijní obor významně prohloubí studentovy znalosti českých dějin od raného středověku do současnosti. Ve svém tematickém pojetí se soustřeďuje na výklad českých a československých dějin chápaných nikoli ve smyslu dějin národních, nýbrž ve smyslu dějin společnosti českých zemí, a to s širokým přihlédnutím k obecnému vývojovému kontextu dějin celé Evropy. Z metodologického a metodického hlediska je při studiu uplatňována široká škála výzkumných metodik a postupů, které odpovídají současným výsledkům poznání i badatelskému profilu osobností, jež předmět vyučují, a které představují dnes takřka úplný rejstřík metodik užívaných v české historické vědě. Také z tohoto důvodu je ve studijním plánu kladen značný důraz – vedle konkrétní badatelské kvalifikovanosti, realizované prostřednictvím studijní specializace v jednotlivých seminářích a k nim se vážících dalších předmětů – na složku teoretické a metodologické vybavenosti studentů. Studijní plán je rozčleněn do dvou modulů, ze kterých si student vybere jeden.

Specializace:

Specializaci si uchazeč předběžně volí u přijímací zkoušky z následujících okruhů:

  • starší dějiny
  • moderní a soudobé dějiny

Forma a typ studia:

  • prezenční studium
  • jednooborové i dvouoborové studium kombinovatelnost se všemi dvouoborovými obory navazujícího magisterského studia s výjimkou oborů Historie – hospodářské a sociální dějiny a Historie – obecné dějiny

Přijímací řízení:

Jednokolové ústní:
1. české dějiny v evropském kontextu
2. specializace (v závislosti na tématu bakalářské práce)
3. všeobecný kulturně-politický přehled

Další požadavky ke zkoušce:
Seznam prostudované odborné a populárně-naučné literatury, případně seminární, ročníkové, bakalářské práce, ocenění a další doklady, prokazující zájem o obor (předkládají se u ústní části přijímací zkoušky pouze k nahlédnutí).

Přijetí bez přijímací zkoušky:
Přijetí uchazeče bez vykonání přijímací zkoušky není možné.

 

Navazující magisterské studium Učitelství historie pro střední školy

Prezenční navazující magisterské studium Učitelství historie pro střední školy je vypsáno pouze jako sdružené studium, kombinovatelné se všemi navazujícími magisterskými programy učitelství.

Studium učitelství historie zakládá přípravu učitelů na vyváženém propojení historiografických znalostí a metodologie s didaktickou teorií a reflektovanými zkušenostmi z praxe. Studium se orientuje na kompetenčně zaměřenou výuku, jež cílí na podporu historické gramotnosti středoškolských studentů. Klíčovou historiografickou složku programu představuje komplexní znalost evropských dějin a metodologických konceptů moderní historické vědy a schopnost jejich aplikace do dějepisného vzdělávání.

V obecně učitelské oblasti získá student takové kompetence, znalosti a dovednosti, které odpovídají prahové úrovni standardu začínajícího učitele a jsou nezbytné pro zahájení učitelské profese, včetně praktických výukových kompetencí; může se tedy úspěšně uplatnit jako začínající učitel v pedagogické praxi na školách základních i středních.

V oblasti oborově-učitelské je studium učitelství historie zaměřeno na rozvíjení základů oborově-didaktických kompetencí relevantních pro učitelskou profesi v daném oboru a oborech blízkých (zejména komplex oborů sdružených v předmětu Občanská výchova či průřezovém tématu Mediální výchova) a na získání základů praktických výukových kompetencí v tomto oboru formou reflektovaných pedagogických praxí, které absolventům usnadní přechod do profese učitele základní i střední školy.

V oblasti oborové směřuje navazující magisterské studium učitelství historie k plnému rozvinutí kompetencí týkajících se oboru historiografie, její epistemologie, základních metodologických konceptů a výzkumných postupů historické vědy: absolventi disponují strukturovanými oborovými znalostmi, orientují se v oboru, jeho aktuálních otázkách a problémech, dovedou svých oborových znalostí a přehledu o aktuálním dění v oboru využít ve své praxi a jsou schopni svou oborovou kompetenci dále soustavně rozvíjet.

Absolventi programu jsou připraveni uplatnit se jako učitelé předmětu dějepis, historický či společenskovědní seminář, a to především na středních školách, jako lektoři kurzů, například v paměťových institucích (muzea, galerie, památníky atp.) či kurzech celoživotního vzdělávání, jako odborní poradci při tvorbě vzdělávacích a popularizačních pořadů či projektů nebo v odborné redakční práci.

Přijímací řízení:

Jednokolové ústní:
1. ověření orientace v pedagogicko-psychologických souvislostech edukační praxe vycházející ze znalostí a dovedností bakalářského studijního programu zaměřeného na vzdělávání (max. 10 bodů)
2. motivace ke studiu, zájem o obor, všeobecný kulturně-politický přehled (max. 20 bodů)
3. české dějiny, orientace v oboru s přihlédnutím k seznamu přečtené literatury (max. 35 bodů)
4. obecné/světové dějiny, orientace v oboru s přihlédnutím k seznamu přečtené literatury (max. 35 bodů)

V prvním okruhu zkoušky jde o strukturovaný rozhovor zaměřený na orientovanost uchazeče v pedagogicko-psychologických souvislostech edukační praxe. Uchazeči, který přijímací komisi odevzdá ověřenou kopii diplomu nebo doklad (vystavený studijním oddělením příslušné vysoké školy) potvrzující absolvování libovolného bakalářského programu se zaměřením na vzdělávání, bude tato část zkoušky prominuta a získá za ni plný počet bodů (10).

Přijetí bez přijímací zkoušky:
Přijetí uchazeče bez vykonání přijímací zkoušky není možné.

Doporučená literatura k prvnímu okruhu zkoušky:

  • pedagogika:
    • Kalhous, Z.; Obst, O. (2003). Didaktika sekundární školy. Olomouc: UP.
    • Kasíková, H.; Vališová, A. a kol. (2011). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing.
    • Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.
    • Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy. Praha: Grada Publishing.
  • psychologie:
    • Čáp, J.; Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha, Portál (1. část).
    • Krejčová, L. (2013). Žáci potřebují přemýšlet. Co pro to mohou udělat jejich učitelé. Praha: Portál
    • Říčan, P. (2016). Psychologie osobnosti (obor v pohybu). Praha: Grada Publishing.
    • Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Praha: Karolinum.

Další požadavky ke zkoušce:
• seznam prostudované literatury,
• nepovinně: doklady o praxi a další materiály potvrzující motivaci ke studiu a zájem o obor
Tyto materiály se předkládají k nahlédnutí u přijímací zkoušky.

Další informace o studiu učitelství:

Další informace k podmínkám přijímacího řízení:

Úvod > Studium > Studijní obory