Občanská společnost (Tomáš Vilímek)

  • Frank ADLOFF, Zivilgesellschaft. Theorie und politische Praxis, Frankfurt/Main-New York 2005.
  • Josef ALAN, Dialogy o občanské společnosti, Praha 1995.
  • Jeffrey ALEXANDER, The civil sphere, Oxford 2006.
  • Gabriel ALMOND – Sidney VERBA, The Civic Culture, Boston 1963.
  • Hannah ARENDTOVÁ, Původ totalitarismu, Praha 1996.
  • Agnes ARNDT, Intellektuelle in der Opposition. Diskurse zur Zivilgesellschaft in der Volksrepublik Polen, Frankfurt am Main 2007.
  • Edward C. BANFIELD, Občanské ctnosti. Občanský étos a občanství v liberálnědemokratických společnostech, Praha 1995.
  • Benjamin BARBER, Strong Democracy. Participatory Politics for a New Age, Berkeley 1984.
  • Karel BARTOŠEK, Občanská společnost v Československu a revolta roku 1968, in: Jindřich PECKA, ACTA contemporanea. K šedesátinám Viléma Prečana, Praha 1998.
  • Arnd BAUERKÄMPER, Die Praxis der Zivilgesellschaft. Akteure, Handeln und Strukturen im internationalen Vergleich, Frankfurt am Main-New York 2003.
  • Zygmunt BAUMAN, Úvahy o postmoderní době, Praha 1995.
  • Ulrich BECK, Vynalézání politiky. K teorii reflexivní modernizace, Praha 2007.
  • Václav BENDA, Paralelní polis, in: Vilém PREČAN, Charta 77 (1977–1989). Od morální k demokratické revoluci, Scheinfeld-Praha-Bratislava 1990, s. 43–51 (1978).
  • Juraj BENKO, Občan a štát v moderných dějinách Slovenska, Bratislava 2010.
  • Isaiah BERLIN, Čtyři eseje o svobodě, Praha 1999.
  • Václav BĚLOHRADSKÝ, Kapitalismus a občanské ctnosti, Praha 1992.
  • Václav BĚLOHRADSKÝ, Občanská společnost. Texty k semináři. Liberální institut Praha, 21. listopadu 1996, Praha 1997.
  • Gotthard BREIT (vyd.), Demokratie – Theorien. Von der Antike bis zur Gegenwart, Bonn 2005.
  • Lubomír BROKL, Hledání občanské společnosti, Praha 2002.
  • Lubomír BROKL, Postdemokracie. Hrozba, nebo naděje? Sborník textů, Praha 2006.
  • Craig CALHOUN, Habermas and the Public Sphere, Cambridge 1999.
  • Ondřej CÍSAŘ, Politický aktivismus v České republice. Sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace, Brno 2008.
  • Jean L. COHEN – Andrew ARATO, Civil Society and Political Theory, Cambridge 1992.
  • Robert A. DAHL, Polyarchy. Participation and Opposition, New Haven-London 1971.
  • Robert A. DAHL, Demokracie a její kritici, Praha 1995 (1989).
  • Ralf DAHRENDORF, Úvahy o revoluci v Evropě, Praha 1991 (1990).
  • John DEWEY, The Public and its Problems, New York 1927.
  • Marie DOHNALOVÁ, Slovník antropologie občanské společnosti, Brno 2006.
  • Bob EDWARDS (ed.), Beyond Tocqueville. Civil Society and the Social Capital Debate in Comparative Perspective, Hannover 2001.
  • Michael EDWARDS, Civil Society. Cambridge 2004.
  • Dietrich ECKARDT, Die Bürgergesellschaft. Eine alternative zur Staatsgesellschaft, Kreuzlingen 2008.
  • Wolfgang EICHWEDE, Archipel Samizdat, in: Wolfgang EICHWEDE – Ivo BOCK, Samizdat. Alternative Kultur in Zentral- und Osteuropa. Die 60er bis 80er Jahre, Bremen 2000.
  • Carolyn M. ELLIOTT (ed.), Civil Society and Democracy. A Reader, Oxford 2003.
  • Amitai ETZIONI, Morální dimenze ekonomiky, Praha 1995.
  • Lukáš FASORA – Jiří HANUŠ – Jiří MALÍŘ (eds.), Občanské elity a obecní samospráva 1848–1948, Brno 2006.
  • Bernd FAULENBACH – Rainer ECKERT, Auf dem Weg zur Zivilgesellschaft?. Mythos und Realität der 60er und 70er Jahre in Ost und West, Essen 2003.
  • Adam FERGUSON, Versuch über die Geschichte der bürgerlichen Gesellschaft, Frankfurt am Main 1986 (1767).
  • Bent FLYVBJERG, Habermas and Foucault. Thinkers for Civil Society?, in: British Journal of Sociology, vol. 49, no. 2, June 1998, s. 210–233.
  • Erich FROMM, Mít nebo být?, Praha 1994 (1976).
  • Timothy GARTON ASH, Ein Jahrhundert wird abgewählt. Aus den Zentren Mitteleuropas 19801990, München 1993.
  • Ernest GELLNER, Condition of Liberty. Civil Society and its Rivals, New York 1994. (česky: stejný, Podmínky svobody. Občanská společnost a její rivalové, Brno 1997.)
  • Anthony GIDDENS, The Third Way. The Renewal of Social Democracy, Cambridge 1998.
  • Anthony GIDDENS, Die Frage der sozialen Ungleichheit, Frankfurt 2001.
  • Adéla GJURIČOVÁ a kol, Rozděleni minulostí. Vytváření politických identit v České republice po roce 1989, Praha 2011.
  • Marta GOŇCOVÁ a spol., Evropská politická společnost, Brno 2010.
  • Dieter GOSEWINKEL (ed.), Zivilgesellschaft. National und transnational, Berlin 2004.
  • Dieter GOSEWINKEL, Zivilgesellschaft, in: European History Online (EGO), published by the Institute of European History (IEG), Mainz 2010-12-03. URL: http://www.ieg-ego.eu/gosewinkeld-2010-de.
  • Jürgen HABERMAS, Faktizität und Geltung. Beiträge zur Diskurstheorie des Rechts und des demokratischen Rechtsstaats, Frankfurt am Main 1998.
  • Jürgen HABERMAS, Problémy legitimity v pozdním kapitalismu, Praha 2000.
  • Jürgen HABERMAS, Strukturální přeměna veřejnosti, Praha 2000 (1962).
  • Jörg HACKMANN – Klaus ROTH, Zivilgesellschaft im östlichen und südöstlichen Europa in Geschichte und Gegenwart, München 2011.
  • Karen HAGEMANN (ed.), Civil Society and Gender Justice. Historical and Comparative Perspectives, Oxford 2008.
  • Jose HARRIS (ed.), Civil society in British history. Ideas, identities, institutions. Oxford 2005.
  • Václav HAVEL, Moc bezmocných, in: Václav Havel (uspořádal Vilém Prečan), O lidskou identitu. Úvahy, fejetony, protesty, polemiky, prohlášení a rozhovory z let 19691979. Praha 1990, s.55–133 (1978).
  • Friedrich August HAYEK, Cesta do otroctví, Praha 1990 (1944).
  • Friedrich August HAYEK, Právo, zákonodárství a svoboda. Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie, Praha 1994 (1973-1979).
  • Georg Wilhelm Friedrich HEGEL, Základy filozofie práva, Praha 1992 (1821)
  • Ludger HEIDBRINK, Verantwortung in der Zivilgesellschaft. Zur Konjunktur eines widersprüchlichen Prinzips, in: Ludger HEIDBRINK – Alfred HIRSCH, Verantwortung in der Zivilgesellschaft. Zur Konjunktur eines widersprüchlichen Prinzips, Frankfurt am Main-New York 2006, s.13–38.
  • Volker HEINS, Das Andere der Zivilgesellschaft. Zur Archäologie eines Begriffs, Bielefeld 2002.
  • Ladislav HEJDÁNEK, Dopisy příteli II, Praha 1978.
  • Ladislav HEJDÁNEK, Perspektivy demokracie a socialismu ve východní Evropě, in: Václav HAVEL, O svobodě a moci, Köln 1980 (1979).
  • David HERBERT, Religion and Civil Society. Rethinking Public Religion in the Contemporary World, Aldershot 2003.
  • Manfred HILDERMEIER (vyd.), Europäische Zivilgesellschaft in Ost und West. Begriff, Geschichte, Chancen, Frankfurt/Main-New York 2000.
  • Russell HITTINGER, Občanská společnost a katolická sociální doktrína, in: Jaromír ŽEGKLITZ (uspoř.), Velké postavy politické filosofie. Sborník přednášek, Praha 1996, s.183–193.
  • Jiří HOPPE, Opozice ’68. Sociální demokracie, KAN a K 231 v období pražského jara, Praha 2009.
  • Martin HRUBEC, Demokracie, veřejnost a občanská společnost, Praha 2004.
  • Magdalena HUNČOVÁ, Ekonomický rozměr občanské společnosti, Praha 2010.
  • Zdeněk JENÍK – Jaroslav KREJČÍ (ed.), Česká občanská společnost a modely demokracie v 21. století. Sborník statí z mezioborového 10. semináře konaného ve dnech 16. a 17. května 2003 v Krnově, Opava 2003.
  • Ralph JESSEN (ed.), Zivilgesellschaft als Geschichte. Studien zum 19. und 20. Jahrhundert, Wiesbaden 2004.
  • Tony JUDT, Die Geschichte Europa seit dem Zeiten Weltkrieg, Bonn 2006 (2005).
  • Hartmut KAELBLE, Transnationale Öffentlichkeiten und Identitäten im 20. Jahrhundert, Frankfurt am Main-New York 2002.
  • Hartmut KAELBLE, Sozialgeschichte Europa. 1945 bis zur Gegenwart, Bonn 2007.
  • Mary KALDOR, Global civil society. An answer to war, Cambridge 2003.
  • John KEANE, Civil Society and the State. New European Perspectives, London 1988.
  • John KEANE, Civil Society. Old Image, New Visions, Cambridge 1998.
  • John KEANE, The Life and Death of Democracy, New York 2009.
  • Milan Klapetek (red.), Duchovní svět občanské společnosti, jejích předchůdců, souputníků i protivníků. Sborník přednášek, myšlenek a nápadů, zrodivších se z přízně a podpory Vzdělávací nadace Jana Husa, Brno 1996.
  • Ansgar KLEIN, Der Diskurs der Zivilgesellschaft. Politische Kontexte und demokratietheoretische Folgerungen, Opladen 2001.
  • Ansgar KLEIN, Zivilgesellschaft und Sozialkapital. Herausforderungen politischer und sozialer Integration, Wiesbaden 2004.
  • Jürgen KOCKA, Zivilgesellschaft als historisches Problem und Versprechen. In: Manfred HILDERMEIER (vyd.), Europäische Zivilgesellschaft in Ost und West. Begriff, Geschichte, Chancen, Frankfurt/Main-New York 2000, s. 13–40.
  • Jürgen KOCKA, Zivilgesellschaft. Zum Konzept und seiner sozialgeschichtlichen Verwendung in: Gunilla BUDDE, Neues über Zivilgesellschaft Aus historisch-sozialwissenschaftlichem Blickwinkel, Berlin 2001, s.4–21.
  • Jürgen KOCKA, Bürger und Bürgerlichkeit im Wandel, in: Aus Politik und Zeitgeschichte, B 9–10/2008, s.3–9.
  • Peter KOLLER, Nové teorie smlouvy, in: Karl BALLESTREM – Hennig OTTMANN, Politická filosofie 20. století, Praha 1993, s. 267–290.
  • Petr KOPECKÝ – Cas MUDDE, Uncivil society? Contentious politics in post-communist Europe, London 2003.
  • Pavel KRÁKORA, Pražské jaro 1968. Pokus o obnovu občanské společnosti, Praha 2008.
  • Rudolf KUČERA, Občanská společnost. Koncept a jeho historizace. In: Dějiny-teorie-kritika, roč. 4, č. 2 (2007), s. 219–231.
  • Hans Joachim LAUTH, Zivilgesellschaft als Konzept und die Suche nach ihren Akteure, in: Arnd BAUERKÄMPER, Die Praxis der Zivilgesellschaft. Akteure, Handeln und Strukturen im internationalen Vergleich, Frankfurt am Main-New York 2003, s.31–54.
  • Robert LAYTON, Order and anarchy. Civil society, social disorder and war, Cambridge 2006.
  • John LOCKE, Druhé pojednání o vládě, Praha 1992 (1689)
  • Bedřich LOEWENSTEIN, Projekt moderny. O duchu občanské společnosti a civilizace, Praha 1995.
  • Bedřich LOEWENSTEIN, Víra v pokrok. Dějiny jedné evropské ideje, Praha 2009.
  • Niklas LUHMANN, Die Politik der Gesellschaft, Frankfurt am Main 2000. (vydal André KIESERLING)
  • Radim MARADA, Kultura protestu a politizace každodennosti, Brno 2003.
  • Tomáš Garrigue MASARYK, Světová revoluce. Za války a ve válce 1914–1948, Praha 1925.
  • Wolfgang MERKEL – Hans Joachim LAUTH, Systemwechsel und Zivilgesellschaft. Welche Zivilgesellschaft braucht die Demokratie?, in: Aus Politik und Zeitgeschichte, B 6-7/98, s. 3-12.
  • Krzysztof MICHALSKI (ed.): Europa und die Civil Society. Castelgandolfo-Gespräche 1989, Stuttgart 1991.
  • Karel MÜLLER, Češi a občanská společnost. Pojem, problémy, východiska, Praha 2002.
  • Karel MÜLLER, Koncept občanské společnosti. Pokus o komplementární přístup. Tocquevillovské dědictví a giddensovská perspektiva. In: Sociologický časopis, 2003/36, č.5, s.607–624.
  • Karel MÜLLER, Evropa a občanská společnost. Projekt evropské identity, Praha 2008.
  • Herfried MÜNKLER, Kritická teorie frankfurtské školy, in: Karl BALLESTREM – Hennig OTTMANN, Politická filosofie 20. století, Praha 1993, s.169–198.
  • Peter NIESEN, Die politische Theorie des Liberalismus, John Rawls, in: in: André BRODOCZ – Gary S. SCHAAL, Politische Theorien der Gegenwart II. Eine Einführung, Opaladen 2001, s. 23–54.
  • Peter NIESEN, Die politische Theorie des Libertarianismus. Robert Nozick und Friedrich A. von Hayek, in: André BRODOCZ – Gary S. SCHAAL, Politische Theorien der Gegenwart I. Eine Einführung, Opaladen 2002, s. 77–118.
  • Paul NOLTE, Zivilgesellschaft und soziale Ungleichheit: Ein historisch-sozialwissenschaftlicher Problemaufriß, in: Gunilla BUDDE, Neues über Zivilgesellschaft Aus historisch-sozialwissenschaftlichem Blickwinkel, Berlin 2001, s.22–44.
  • Paul NOLTE, Von der repräsentativen zur multiplen Demokratie, in: Aus Politik und Zeitgeschichte, B 1–2/2011, s.5–12.
  • Robert NOZICK, Distribuční spravedlnost, in: János KIS, Současná politická filosofie, Praha 1997, s. 205–238.
  • Jindřich PECKA (vyd.), Občanská společnost 1967–1970. Emancipační hnutí uvnitř Národní fronty 1967–1970, Díl 2/1, Brno 1995.
  • Volker PESCH, Charles de Montesquieu, in: Gotthard BREIT (vyd.), Demokratie – Theorien. Von der Antike bis zur Gegenwart, Bonn 2005, s.109–117.
  • Gautier PIROTTE, La notion de société civile, Paris 2007.
  • Petr PITHART, Dějiny a politiky. Eseje a úvahy z let 1977–1979, Praha 1990.
  • Petr PITHART, Občanská společnost a stát. In: Jiří KUNC (ed.): Demokracie a ústavnost, Praha 1999, s. 238–245.
  • Detlef POLLACK, Zivilgesellschaft und Staat in der Demokratie, in: Ansgar KLEIN, Zivilgesellschaft und Sozialkapital. Herausforderungen politischer und sozialer Integration, Wiesbaden 2004, s.23–40.
  • Graham POLLOCK, Civil Society Theory and Euro-Nationalism, in: Studies In Social & Political Thought, Issue 4, March 2001, s. 31–56
  • Vilém PREČAN, Lid, veřejnost, občanská společnost jako aktér Pražského jara 1968, in: Reportér, roč. V, č. 1 (1990).
  • Robert D. PUTNAM, Bowling Alone. The Collapse and Revival of American Community, New York 2000.
  • Robert D. PUTNAM, Democracies in Flux. The Evolution of Social Capital in Contemporary Society, Oxford 2004.
  • Petra Rakušanová, Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy, Praha 2007.
  • John RAWLS, A Theory of Justice, Cambridge 1971. (Česky vyšlo v roce 1995)
  • John RAWLS, Political Liberalismus, New York 1996.
  • Sven REICHARDT, Zivilgesellschaft und Gewalt. Einige konzeptionelle Überlegungen aus historischer Sicht, in: Gunilla BUDDE, Neues über Zivilgesellschaft Aus historisch-sozialwissenschaftlichem Blickwinkel, Berlin 2001, s.45–80.
  • Hartmut ROSA, Die politische Theorie des Kommunitarismus. Charles Taylor, in: André BRODOCZ – Gary S. SCHAAL, Politische Theorien der Gegenwart II. Eine Einführung, Opaladen 2001, s. 55–88.
  • Jean Jacques ROUSSEAU, O společenské smlouvě. Neboli zásady státního práva, in: Jean Jacques ROUSSEAU, Rozpravy, Praha 1989, s.215–288.
  • Jürgen SCHMIDT, Zivilgesellschaft. Bürgerschaftliches Engagement von der Antike bis zur Gegenwart. Texte und Kommentare, Hamburg 2007.
  • Marek SKOVAJSA, Občanský sektor. Organizovaná občanská společnost v České republice, Praha 2010.
  • Adam SMITH, The Wealth of Nations, Glasgow 1976. (1776)
  • Jana STACHOVÁ, Občanská společnost v regionech České republiky, Praha 2008.
  • Lenka STRNADOVÁ, Současné podoby občanské společnosti. Kritická perspektiva, Plzeň 2008.
  • František ŠÁMALÍK, Občanská společnost v moderním státě, Brno 1995.
  • Charles TAYLOR, The Malaise of Modernity, Ontario 1991.
  • Charles TAYLOR, Nedorozumění v diskusi mezi liberály a komunalisty, in: János KIS, Současná politická filosofie, Praha 1997, s.465–494.
  • Pavel TIGRID, Vývoj Charty. Záznam z konference ve Franken. Köln 1981
  • Alexis de TOCQUEVILLE, Demokracie v Americe II., Praha 1992.
  • Frank TRENTMANN (ed.), Paradoxes of Civil Society. New Perspectives on Modern German and British History, New York 2000.
  • Petr UHL, Alternativní společenství jako revoluční avantgarda, in: Václav HAVEL, O svobodě a moci, Köln 1980, s. 319–322 (1979).
  • Otto URBAN, K problematice formování občanské společnosti, in: ČsČH 16/1968, s. 872–881.
  • David VÁVRA, Locke, Hegel, Tocqueville a občanská společnost, in: Politologický časopis 4/2003, s.348–364.
  • Jiří VEČERNÍK – Petr MATĚJŮ, Zpráva o vývoji české společnosti 1989–1998, Praha 1998.
  • Anton VEDDER, NGO involvement in international governance and policy. Sources of legitimacy, Leiden2007.
  • Hans-Joachim VEEN – Ulrich MÄHLERT – Peter MÄRZ, Wechselwirkungen Ost-West. Dissidenz, Opposition und Zivilgesellschaft 1975–1989, Köln 2007.
  • Tomáš VILÍMEK, Prager Frühling und die Wiedergeburt der Bürgergesellschaft, in: Helena BECKER KANYAR, Prager Frühling. Mythos und Realität. Erinnerungsbuch. 1968–2008, Basel 2008, s. 24–34.
  • Peter Wagner (ed.), The Languages of Civil Society, New York 2006.
  • Micheal WALZER, Interpretace a sociální kritika, Praha 2000.
  • Max WEBER, Metodologie, sociologie a politika (usp. Miloš Havelka), Praha 2009.
  • Milan ZNOJ (usp.), Naše současné spory o liberalismus, Praha 1995.
  • Milan ZNOJ (ed.), Ian Shapiro, Jürgen Habermas. Teorie demokracie dnes, Praha 2002.
  • Cliff ZUKIN, A new engagement?. Political participation, civic life, and the changing American citizen, Oxford 2006.