Venkov v raném novověku (Eduard Maur)


A. Prameny

  • Berní rula – 1. K edici berní ruly (Úvodní pojednání), Praha 1950; 2. Karel Doskočil (ed.), Popis Čech r. 1654 (Souhrnný index obcí k berní rule) I–II, Praha 1953–1954; 3. Václav Líva (ed.), Pražská města, Praha 1949; 8.–9. Aleš Chalupa – Jaroslav Čechura – Marie Ryantová (edd.), Kraj Boleslavský, Praha 2001; 10.–11. František Beneš (ed.), Kraj Čáslavský, Praha 1953–1955; 12.–13. Václav Pešák (ed.), Kraj Hradecký, Praha 1951–1954; 18.–19. Marie Haasová-Jelínková (ed.), Kraj Kouřimský, Praha 1952; 23. Marie Doskočilová (ed.), Kraj Plzeňský I, Praha 1952; 24.–25. Iva Čadková – Magda Zahradníková (edd.), Kraj Plzeňský II–III, Praha 2002–2003; 26. Emil Hradecký (ed.), Kraj Podbrdský, Praha 1954; 31. Eva Lisá (ed.), Kraj Vltavský, Praha 1951; 32.–33. Marie Lišková (ed.), Kraj Žatecký, Praha 1951; 34. Marie Ryantová (ed.), Kladsko, Praha 2007. Mimo edici vyšla pomůcka Václav Červený – Jarmila Červená, Berní rula: generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654, doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651, Praha 2003.
  • Jan BRZOBOHATÝ – Stanislav DRKAL, Karolinský katastr slezský 1–2, Praha 1972–1973.
  • Eliška ČÁŇOVÁ, Prameny k nevolnickému povstání v roce 1680, Praha 1986.
  • Hans H. DONTH (ed.), Rochlitz an der Iser und Harrachsdorf in der frühen Neuzeit. Quellen zur Herrschaft und Alltag in einer ländlichen Industriesiedlung im Riesengebirge, München 1993.
  • Aleš CHALUPA (ed.), Hesseliova kronika o povstání poddaných na broumovském panství, Sborník Národního muzea, řada A – Historie 38, 1984.
  • Aleš Chalupa et alii (edd.), Tereziánský katastr český: 1.–2. Rustikál; 3. Dominikál, Praha 1964, 1966, 1970.
  • Josef KALOUSEK (ed.), Řády selské a instrukce hospodářské, Archiv český sv. 22–24 a 29, Praha 1906–1908 a 1913.
  • Josef KOČÍ (ed.), Zpráva o celkové situaci na Moravě roku 1771, Sborník Matice moravské 79, 1960, s. 235–263.
  • František MATĚJEK (ed.), Lánové rejstříky brněnského kraje z let 1673–1675, Praha 1981.
  • František MATĚJEK (ed.), Lánové rejstříky hradišťského kraje z let 1669–1671, Uherské Hradiště 1984.
  • František MATĚJEK (ed.), Lánové rejstříky jihlavského a znojemského kraje z let 1671–1678, Praha 1983.
  • František MATĚJEK (ed.), Lánové rejstříky přerovského kraje z let 1675–1676, in: Ostrava 14, 1987, s. 355–444.
  • Vilém NEZBEDA – Jaroslav ŠŮLA (edd.), Kunvaldská kronika Antonína Kodytka 1740–1789, Choceň 1970.
  • Jiří Radimský – Miroslav Trantírek (edd.), Tereziánský katastr moravský, Praha 1962.
  • Antonín ROBEK (ed.), Lidové kronikářství na Kralupsku a Mělnicku. Edice lidových kronikářských textů, Praha 1974.
  • Antonín ROBEK (ed.), Lidové kronikářství na Lounsku. Edice etnografických pramenů, Praha 1979.
  • Antonín ROBEK (ed.), Lidové kronikářství na Rychnovsku II. Edice lidových kronikářských textů, Praha 1978.
  • Jindřich SKOPEC (ed.), Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770–1816 1–5, Praha 1907–1938; Stanislava JONÁŠOVÁ – Martin KUČERA (edd.), Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770–1816 6–7, Praha 2009.
  • Soupis pramenů k dějinám feudálního útisku I. Finanční prokuratura, Praha 1954.
  • Vratislav ŠMELHAUS (ed.), Broumovský urbář 1676/1677, Praha 1976.
  • Milan ŠMERDA – Irena KORBELÁŘOVÁ, Sociální hnutí na Těšínsku ve 2. polovině 18. století, Opava 1998.
  • Miroslav TOEGEL – Josef PETRÁŇ – Jindřich OBRŠLÍK (edd.), Prameny k nevolnickému povstání v Čechách a na Moravě v roce 1775, Praha 1975.

B. Literatura

  • Tomáš BOROVSKÝ – Bronislav CHOCHOLÁČ – Pavel PUMPR, Peníze nervem společnosti. K finančním poměrům na Moravě od poloviny 14. do počátku 17. století, Brno 2007, s. 292–336.
  • Erik BOUZA – Jaroslav METELKA, Povstání poddanského lidu 1775 v severovýchodních Čechách, Hradec Králové 1975.
  • Václav BŮŽEK, Úvěrové podnikání nižší šlechty v předbělohorských Čechách, Praha 1989.
  • Markus CERMAN, Gutsherrschaft vor dem „Weißen Berg“ Zur Verschärfung der Erbuntertänigkeit in Nordböhmen 1380 bis 1626, in: Jan Peters (ed.), Gutsherrschaftsgesellschaften im europäischen Vergleich, Berlin 1997, s. 93–109.
  • Markus CERMAN, Protoindustrialisierung und Grundherrschaft. Sozialstruktur, Feudalherrschaft und Textilgewerbe in Nordböhmen, 15. bis 17. Jahrhundert, in: D. Ebling–W. Mager (edd.), Protoindustrie in der Region. Europäische Gewerbelandschaften von 16. bis zum 19. Jahrhundert, Bielefeld 1997, s. 157–198.
  • Markus CERMAN – Robert LUFT, Untertanen, Herrschaft und Staat in Böhmen und im „Alten Reich“. Sozialgeschichtliche Studien zur Frühen Neuzeit, München 2005.
  • Markus CERMAN – Eduard MAUR, Problémy vesnických sociálních struktur v Čechách 1650–1750, ČČH 98, 2000, s. 737–774.
  • Markus CERMAN – Hermann Zeitlhofer (edd.), Soziale Strukturen in Böhmen. Ein regionaler Vergleich von Wirtschaft und Gesellschaft in Gutsherrschaften, 16.–19. Jahrhundert, Wien – München 2002.
  • Jaroslav ČECHURA, Adelige Grundherren als Unternehmer. Zur Struktur südböhmischer Dominien vor 1620. München – Wien 2000.
  • Jaroslav ČECHURA, Broumovská rebelie, Praha 1997.
  • Jaroslav ČECHURA, Černínové versus Kysibelští, Praha 2003.
  • Jaroslav ČECHURA, Člověčenství, Právněhistorické studie 33, 1993, s. 33–52.
  • Jaroslav ČECHURA, Rolnické revolty raného novověku. Přehled středoevropského bádání, ČČH 97, 1999, s. 332–357.
  • Jaroslav ČECHURA, Selské rebelie roku 1680, Praha 2001.
  • Jaroslav ČECHURA, Systém hospodaření Pernštejnů v předbělohorských Čechách, in: Petr Vorel (ed.), Pernštejnové v českých dějinách, Pardubice 1995, s. 77–90.
  • Petr ČERNIKOVSKÝ, Věnná města severovýchodních Čech a jejich poddaní po třicetileté válce, in: Věnná města po třicetileté válce a jejich obnova, Mělník 2004, s. 37–47.
  • Václav ČERNÝ, Hospodářské instrukce. Přehled zemědělských dějin v době patrimonijního velkostatku v XV.–XIX. století, Praha 1930.
  • Václav ČERNÝ, Pozemková reforma v 18. století, Časopis pro dějiny venkova 14, 1927, s. 17–48, 106–157, 197–220, 286–309; 15, 1928, s. 25–46, 287–325.
  • Čtvrté Severočeské archivní symposium (= Sborník referátů ze symposia ke 300. výročí povstání nevolnického lidu roku 1680, které se konalo v květnu 1980 v Doksech u Máchova jezera), Česká Lípa 1981.
  • Ernest Denis, Čechy po Bílé hoře I–II, Praha 1911.
  • Martin DOHNAL, Vesnická sídla a kulturní krajina na Táborsku v 15.–19. století, Praha 2006.
  • František DOSTÁL, Valašská povstání za třicetileté války (1621–1644), Praha 1956.
  • Anton GINDELY, Über die Lage de bäuerlichen Bevölkerung in Böhmen in der Zeit von 1648–1848, Jahresberichte der Königlichen Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften 32–33, 1880, s. XVIII–XLVII.
  • Josef GRULICH, Venkovan, in: Václav Bůžek – Pavel Král (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007, s. 166–189.
  • Karl Grünberg, Die Bauernbefreiung und die Auflösung des gutsherrlich-bäuerlichen Verhältnisses in Böhmen, Mähren und Schlesien I. Überblick der Entwicklung; II. Die Regulierung der gutsherrlich-bäuerlichen Verhältnisse von 1680 bis 1848 nach den Akten, Leipzig 1893–1894.
  • Josef HANZAL, Vesnická obec a samospráva v 16. a na počátku 17. století, Právněhistorické studie 10, 1964, s. 135–147.
  • Josef HANZAL, Vývoj a význam poddanské odúmrti v předbělohorských Čechách, SAP 10, 1960, s. 146–180.
  • Pavel HIML, Die „armben Leüte“ und die Macht. Untertanen der südböhmischen Herrschaft Český Krumlov/Krumau im Spannungsfeld zwischen Gemeinde, Obrigkeit und Kirche (1680–1781), Stuttgart 2003.
  • Pavel HIML, Vrchnost a venkované v myšlení poddanské společnosti na českokrumlovském panství v 17. a 18 století, Opera historica 4, 1995, s. 153–194.
  • Pavel HIML, Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století, Praha 2007.
  • Historické štúdie 17, Bratislava 1972.
  • Miroslab HROCH – Josef PETRÁŇ, 17. století – krize feudální společnosti? Praha 1976.
  • František HRUBÝ, Selské a panské inventáře v době předbělohorské, ČČH 33, 1927, s. 21–59, 262–306.
  • František HRUBÝ, Z hospodářských převratů českých ve století 15. a 16., ČČH 30, 1924, s. 205–236, 433–469.
  • Aleš CHALUPA, Venkovské obyvatelstvo v Čechách v tereziánských katastrech (1700–1750), Sborník Národního muzea, řada A – Historie, s. 197–378.
  • Bronislav CHOCHOLÁČ, Poddanský úvěr na Moravě v 16.–17. století, ČČH 99, 2001, s. 59–83.
  • Bronislav CHOCHOLÁČ, Selské peníze. Sonda do finančního hospodaření poddaných na západní Moravě koncem 16. a v 17. století, Praha 1999.
  • Jindřich CHROUST, K robotní abolici na Moravě 1777–1789, ČMM 88, 1969, s. 233–257.
  • Oldřich JANEČEK, Povstání nevolníků v českých zemích roku 1775, Praha 1954.
  • Emanuel JANOUŠEK, Historický vývoj produktivity práce v zemědělství v období pobělohorském (= Prameny historie zemědělství a lesnictví 3), Praha 1967.
  • Jiří JIRÁSEK, Moravský venkov před Bílou horou. Postavení poddaných a hospodaření feudálů, Časopis Moravského muzea 48, 1963, s. 69–168.
  • Jiří JIRÁSEK, Poddaní na panství olomouckého biskupství v druhé polovině 16. století (= Rozpravy ČSAV, řada SV, seš. 10), Praha 1957.
  • Jaroslav KAŠPAR, Nevolnické povstání v Čechách roku 1680, Praha 1965.
  • Alice KLÁŠTERSKÁ, Forma sociálního zabezpečení na vesnici v 18. a první polovině 19. století, Historická demografie 21, 1997, s. 95–132.
  • Arnošt KLÍMA, Agrarian Class Structure and Economic Development in Preindustial Bohemia, Past ans Present 85, 1979, s. 49–59.
  • Arnošt KLÍMA, Economy, Industry and Society in Bohemia in the 17th–19th Centuries, Praha 1991.
  • Arnošt KLÍMA, Manufakturní období v Čechách, Praha 1955.
  • Arnošt KLÍMA, Probleme der Leibeigenschaft in Böhmen, Vierteljahrschrift für Sozial- und Wirtschaftsgeschichte 62, 1975, s. 214–238.
  • Tomáš KNOZ, Državy Karla staršího ze Žerotína po Bílé Hoře, Brno 2001.
  • Josef KOČÍ, Boje venkovského lidu v období temna, Praha 1953.
  • Josef KOČÍ, Odboj nevolníků na Frýdlantsku 1679–1687, Liberec 1965.
  • Antonín KOSTLÁN, K rozsahu poddanských povinností od poloviny 15. do první poloviny 17. století ve světle odhadů a cen feudální držby, FHB 10, 1986, s. 205–248.
  • Antonín KOSTLÁN, Die Wandlungen sozialer Ordnungssysteme. Untertanen und Gutsherrschaft in Böhmen und Mähren von 16.–18. Jahrhundert, in: Jan Peters (ed.), Gutsherrschaftsgesellschaften im europäischen Vergleich, Berlin 1997, s. 113–119.
  • Kamil KROFTA, Dějiny selského stavu, Praha 1949.
  • Kamil KROFTA, Přehled dějin selského stavu, Praha 1919.
  • František KUTNAR, Cesta selského lidu ke svobodě, Praha 1948.
  • František KUTNAR, František Jan Vavák (= Postavy české minulosti 3), Praha 1941.
  • František KUTNAR, Sociálně-myšlenková tvářnost obrozenského lidu. Trojí pohled na český obrozenský lid jako příspěvek k jeho duchovním dějinám, Praha 1948.
  • František KUTNAR, Tvář české vesnice v minulosti, Praha 1942.
  • Václav LEDVINKA, Rozmach feudálního velkostatku, jeho strukturální proměny a role v ekonomice českých zemí v předbělohorském období, FHB 11, 1987, s. 103–132.
  • Václav LEDVINKA, Úvěr a zadlužení feudálního velkostatku v předbělohorských Čechách, Praha 1985.
  • Josef MACEK, The Emergence of Serfdom in the Czech Lands, East-Centrale Europe/L´Europe de Centre-Est 9, 1982, s. 7–23.
  • Josef MACEK, Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) 4. Venkovský lid, Národnostní otázka, Praha 1999.
  • Josef MACŮREK, Valaši v západních Karpatech v 15.–18. století, Ostrava 1959.
  • František MATĚJEK, Cesta poddaného lidu na Moravě k znevolnění, Brno 2000.
  • František MATĚJEK, Feudální velkostatek na Moravě s přihlédnutím k přilehlému území Slezska a Polska, Praha 1959.
  • František MATĚJEK, Postavení poddaných na Moravě v druhé polovině 16. století, Moravský historický sborník 1, 1986, s. 125–143.
  • Eduard MAUR, Český komorní velkostatek a trh v druhé polovině 17. století, Sborník historický 24, 1975, s. 53–114.
  • Eduard MAUR, Český komorní velkostatek v 17. století, Příspěvek k otázkám „druhého nevolnictví“ v českých zemích, Praha 1975.
  • Eduard MAUR, Geneze a specifické rysy českého pozdně feudálního velkostatku, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 1/1976, s. 229–256.
  • Eduard MAUR, Gutsherrschaft und „zweite Leibeigenschaft“ in Böhmen. Studien zur Wirtschafts-, Sozial- und Bevölkerungsgeschichte (14.–18. Jahrhundert), Wien – München 2001.
  • Eduard MAUR, Historické vědomí v poddanských hnutích 16.–18. století, in: Pocta prof. JUDr. Karlu Malému, DrSc., k 65. narozeninám, Praha 1995, s. 206–215.
  • Eduard MAUR, Informations-Sedimente: Ursprung ud Wandel von politischen Informationen in böhmischen Chronikem um 1800, in: Johannes Frimmel – Michael Wögerbauer (edd.), Kommunikation und Information im 18. Jahrhundert. Das Beispiel der Habsburgermonarchie. Wiesbaden 2009, s. 281–290.
  • Eduard MAUR, K demografickým aspektům tzv. druhého nevolnictví, Historická demografie 8, 1983, s. 7–43.
  • Eduard MAUR, Nepřátelská agitace mezi poddanými v Čechách za válek 17. a 18. století (se zvláštním zřetelem k válce o dědictví rakouské), in: Zdeněk Kárník – Jiří Štaif (edd.), K novověkým sociálním dějinám českých zemí I. Čechy mezi tradicí a modernizací, Praha 1999, s. 125–165.
  • Eduard MAUR, Poddanská politika pobělohorského absolutismu v Čechách, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 3/1989, s. 88–99.
  • Eduard Maur, Der Staat und die lokalen Obrigkeiten. Das Beispiel Böhmen und Mähren, in: Petr Maťa – Thomas Winkelbauer (edd.), Die Habsburgermonarchie 1620–1740. Leistungen und Gränzen des Absolutismusparadigmas, Stuttgart 2006, s. 443–453.
  • Eduard MAUR, Vlast, národ a stát v Čechách v očích lidového kronikáře na sklonku existence tradiční společnosti (1740–1830), in: Karel Malý – Ladislav Soukup (edd.), Vývoj české ústavnosti v letech 1618–1918, Praha 2006, s. 250–287.
  • Eduard MAUR, Vražda a zabití vrchnosti poddanými jako vyústění sociálních konfliktů v raně novověkých Čechách, in: Jan Štemberk – Miroslava Manová a kol., Historie a cestovní ruch – perspektivní a podnětné spojení. Pocta profesoru Vratislavu Čapkovi k 85. narozeninám, Praha 2008, s. 21–33.
  • Eduard MAUR, Zemědělská výroba na pobělohorském komorním velkostatku v Čechách, Prameny a studie 33, Praha 1990, s. 3–129.
  • Miroslava MELKESOVÁ, Adhiberi sikent, qui compatres vocantur. Kmotrovství ve venkovském prostředí raného novověku na základě výzkumu chýnovské farnosti, Historická demografie 27, 2003, s. 63–122.
  • Miroslava MELKESOVÁ, Geografický horizont křtu v polovině 17. století na Chýnovsku, Historická demografie 30 (Suplement), 2006, s. 205–242.
  • Edgar MELTON, Population Structures, the Market Economy and the Transformation of Gutsherrschaft in East Central Europe 1650–1800. The cases of Brandenburg and Bohemia, German History 16, 1998, s. 297–327.
  • Alois MÍKA, Feudální velkostatek v jižních Čechách (XIV.–XVI. století), Sborník historický 1, 1953, s. 122–213.
  • Alois MÍKA, Nástin vývoje cen zemědělského zboží v Čechách v letech 1424–1457, ČsČH 7, 1959, s. 545–571.
  • Alois MÍKA, Poddaný lid v Čechách v první polovině 16. století, Praha 1960.
  • Alois MÍKA, Problém počátků nevolnictví v Čechách, ČsČH 5, 1957, s. 226–248.
  • Alois MÍKA, Sociálně-ekonomická struktura českých zemí před třicetiletou válkou, Sborník historický 23, 1976, s. 37–80.
  • Jiří MIKULEC, Poddanská otázka v barokních Čechách, Praha 1993.
  • Barbora MLYNAŘÍKOVÁ, Geografický horizont prostého člověka v Čechách v letech 1740–1830 I–II, Praha 2001.
  • Luboš NOVÝ a kol., Dějiny techniky v Československu do konce 18. století, Praha 1974, s. 342–372.
  • Sheilagh OgilviE, Vesnická obec a tzv. „druhé nevolnictví“ v raně novověkých Čechách, ČČH 107, 2009, s. 46–93.
  • František PALACKÝ, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě V, Praha 1867, s. 161–171.
  • František PALACKÝ, Zur Geschichte der Untertänigkeit und Leibeigenschaft in Böhmen, in: F. Palacký, Gedenkblätter, Prag 1874, s. 93–103.
  • Jaroslav PÁNEK, Polizei- und Sozialdisziplinierung in frühneuzeitlichen Böhmen und Mähren, in: Michael Stolleis (ed.), Polizei im Europa der Frühen Neuzeit, Frankfurt am Main 1996, s. 317–331.
  • Josef PEKAŘ, České katastry 1654–1789 se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním, Praha 19151, 19322.
  • Josef PEKAŘ, Kniha o Kosti II, Praha 1911.
  • Václav PEŠÁK, Panství rodu Smiřických v létech 1609–1618, Praha 1940.
  • Josef PETRÁŇ, Ceny obilí a tržní okruhy v Čechách v 18. a počátkem 19. století, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 3/1977, s. 9–49.
  • Josef PETRÁŇ, Dějiny hmotné kultury II/1–2. Kultura každodenního života od 16. do 18. století, Praha 1995–1997.
  • Josef PETRÁŇ, Die mitteleuropäische Landwirtschaft und der Handel im 16. und am Anfang des 17. Jahrhunderts, Historica 18, 1973, s. 105–138.
  • Josef PETRÁŇ, Nevolnické povstání 1775. Prolegomena edice pramenů, Praha 1972.
  • Josef PETRÁŇ, Poddanská hnutí v českých zemích v 18. století jako středoevropský typ, Slovanské historické studie 8, 1971, s. 9–39.
  • Josef PETRÁŇ, Poddaný lid v Čechách na prahu třicetileté války, Praha 1964.
  • Josef PETRÁŇ (ed.), Problémy cen, mezd a materiálních podmínek života od 16. do poloviny 19. století I–II, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 1/1971; 3/1977.
  • Josef PETRÁŇ, Příběh Ouběnic v podblanické krajině (do roku 1918), Ouběnice 20001 (2. doplněné vydání jako Příběh Ouběnic, Mikrohistorie české vesnice, Praha 2001).
  • Josef PETRÁŇ (ed.), Příspěvky k dějinám rolnických hnutí v 18. století, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 3/1969.
  • Josef PETRÁŇ, Rayons marchands et débuts de la formation du marché du pays en Boheme, Historica 24, 1984, s. 241–267.
  • Josef PETRÁŇ, Rebelie, Příběh jednoho týdne a dvou dní v březnu roku 1775, Praha 1975.
  • Josef PETRÁŇ (ed.), Třídní boje v období pozdního feudalismu (16.–18. století), Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 1/1976.
  • Josef PETRÁŇ, Zemědělská výroba v Čechách v druhé polovině 16. a počátkem 17. století, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 5/1963.
  • Josef PETRÁŇ – Milena Borská-Urbánková, Obilní trhy a ceny obilí v Čechách v 18. století, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 3/1977 s. 109–138.
  • Josef POLIŠENSKÝ, Třicetiletá válka a evropské krize XVII. století, Praha 1970.
  • Vladimír PROCHÁZKA, Česká poddanská nemovitost v pozemkových knihách 16. a 17. století, Praha 1963.
  • Jaroslav PROKOP, Robotní patent z roku 1738 v Čechách, SAP 18, 1968, s. 377–411.
  • Jana PŠENIČKOVÁ – Olga ROHÁČOVÁ – Jiří ŠOUŠA (edd.), Nestoru české agrární historiografie. K jubileu PhDr. Josefa Tlapáka, CSc., Praha 2003.
  • Jana PŠENIČKOVÁ – Olga ROHÁČOVÁ – Jiří ŠOUŠA (edd.), Posláním zemědělsko-lesnický archivář a agrární historik, In memoriam PhDr. Josefa Křivky, CSc., Praha 2006.
  • Jana PŠENIČKOVÁ – Olga ROHÁČOVÁ – Jiří ŠOUŠA (edd.), Z legend zemědělského a lesnického archivnictví a agrární historiografie, PhDr. Rmanuel Janoušek, Praha 2008.
  • Bohuš RIEGER, O poměru českých stavů k reformám poddanským za Marie Terezie, in: Bohuš Rieger, Drobné spisy, Praha 1914, s. 99–178.
  • Josef ROUBÍK, Dějiny Chodů u Domažlic, Praha 1931.
  • František Antonín SLAVÍK, Morava a její obvody ve Slezsku po třicetileté válce, Telč 1892.
  • František Antonín SLAVÍK, O popisu Čech po třicetileté válce, Zprávy Českého zemského archivu 3, 1910.
  • Werner STARCK, Der Ackerbau der böhmischen Gutswirtschaften im 17. und 18. Jahrhundert, Zeitschrift für Agrargeschichte und Agrarsoziologie 5, 1957, s. 20–41.
  • Werner STARCK, Die Abhängigkeitsverhältnisse der gutsherrlichen Bauern Böhmens im 17. und 18. Jahrhundert, Jahrbücher für Nationalökonomie und Statistik, s. 270–293, 348–376, 440–453.
  • Werner STARCK, Ursprung und Aufstieg des landwirtschaftlichen Großgrundberiebes in den böhmischen Landern, Brünn 1934.
  • Emil Strauss, Bauernelend und Bauernaufstände in den Sudetenländern, Prag 1929.
  • Josef SVÁTEK, Culturhistorische Bilder aus Böhmen, Wien 1879.
  • Jiří SVOBODA, K návrhům hospodářsko-společenských reforem českého venkova na počátku druhé poloviny 18. století, Zápisky katedry československých dějin a archivního studia 3, 1958, č. 3–4, s. 76–93.
  • Jiří SVOBODA, Ke studiu sociálního rozvrstvení venkovského lidu v Čechách ve druhé polovině 18. století, ČsČH 5, 1957, s. 447–473.
  • Jiří SVOBODA, Protifeudální a sociální hnutí v Čechách na konci doby temna (1750–1774), Praha 1967.
  • Jiří SVOBODA – Věra ŠÁDOVÁ, Export czeskiego zboza do Niemec a rozwój produkcji towarowej w Czechach w okresie przedbialogórskim, Roczniki dziejów spolecznych i gospodarczich 22, 1960, s. 31–55.
  • Milan ŠMERDA, Postavení poddaných ve střední Evropě v období pozdního feudalismu se zřetelem k jejich právním vztahům k půdě, zvláště ve Slezsku, Slovanské historické studie 4, 1961, s. 36–46.
  • Milan ŠMERDA, Těšínsko před povstánímv roce 1766, Ostrava 1962.
  • Anton ŠPIESZ, Die neuzeitliche Agrarentwicklung in der Tschechoslowakei. Gutswirtschaft oder Wirtschaftsherrschaft, Zeitschrift für bayerische Geschichte 32, 1969, 222–237.
  • Anton ŠPIESZ, Vývoj agrárnych pomerov ve strednej a východnej Európe v novoveku a problém existencie druhého nevolníctva na našem územiu, Historický časopis 15, 1967, s. 512–558.
  • Dana ŠTEFANOVÁ, Ausgedinge und Besitztransfer – Gerechtigkeit zwischen den Generationen. Das Beispiel der Herrschaft Frýdlant in Nordböhmen, 1558–1780, in: S. Brakensiek – M. Stolleis – H. Wunder (edd.), Generationengerechtigkeit. Normen und Praxis im Erb- und Ehegüterrecht 1500–1850, Berlin 2006, s. 219–240.
  • Jaroslav ŠULC, Třicetiletá válka a všední den venkovské společnosti v Čechách (se zřetelem k situaci na komorních panstvích ve středním Polabí), ČNM, řada A – Historie 175, 2006, s. 41–78.
  • Jaroslav ŠŮLA, Venkovský lid východního Hradecka v letech 1590–1680, Hradec Králové 1971.
  • Josef TLAPÁK, K některým otázkám poddanské nezákupní držby v Čechách v 16.–17. století, Právněhistorické studie 19, 1975, s. 177–209.
  • Josef TLAPÁK, K studiu hospodářského vývoje pobělohorského velkostatku. Z historie panství Choltice na Pardubicku, Acta regionalia 1, 1963, s 150–155.
  • Josef TLAPÁK, Z předbělohorských inventářů českých velkostatků, Vědecké práce ČSAZV z dějin zemědelství a lesnictví 1, 1959, s. 179–186.
  • Miroslav TOEGEL, Zbíhání poddaných na pardubickém panství v druhé polovině 17. století, Sborník historický 7, 1959, s. 191–226.
  • Wácslav Wladivoj TOMEK, Děje království Českého, Praha 18502, s. 350–356, 432–433; Praha 18643, s. 324–326, 407–410.
  • František VACEK, Selský stav v Čechách v letech 1419–1620, Časopis pro dějiny venkova 14, 1927, s. 5–16, 81–93, 153–168, 241–256; 15, 1928, s. 1–24, 112–128, 247–286; 16, 1929, s. 1–24, 81–103, 169–194, 249–278; 17, 1930, s. 1–22, 81–109, 145–163.
  • Aleš VALENTA, Finanční poměry české šlechty ve druhé polovině 18. století. Chlumečtí Kinští v letech 1740–1770, Hradec Králové 2006.
  • Josef VÁLKA, Le grand domaine en Boh?me et en Moravie du 16e au 18 si?ecle. Un type d´économie parasitaire, in: P. Gunst – T. Hoffmann (edd.), Grands domaine et petites exploitations en Europe en moyen age et dans les temps modernes, Budapest 1982, s. 289–315.
  • Josef VÁLKA, Hospodářská politika feudálního velkostatku na předbělohorské Moravě, Praha 1962.
  • Josef VÁLKA, K otázce práva v postavení poddaných, Sborník prací filosofické fakulty Brněnské university XIU, C 9, s. 51–66.
  • Josef VÁLKA, K současnému stavu otázky „druhého nevolnictví“ ve středoevropských zemích, ČMM 73, 1954.
  • Josef VÁLKA, Poznámky o ekonomickém charakteru předbělohorského velkostatku, Sborník prací filosofické fakulty Brněnské university, C 6, 1959, s. 22–37.
  • Josef VÁLKA, Studie k výrobní struktuře feudálního velkostatku v 17. století, ČMM 75, 1956, s. 131–153.
  • Alice VELKOVÁ, Proměny venkovské společnosti v letech 1700–1850, ČČH 105, 1997, s. 809–857.
  • Miloslav VOLF, Selské bouře na Červenopečecku za panství Bredova, Časopis pro dějiny venkova 21, 1934.
  • Thomas Winkelbauer, Grundherrschaft, Sozialdisziplinierung und Konfessionalisierung in Böhmen, Mähren und Österreich unter der Enns im 16. und 17. Jahrhundert, in: Joachim Bahlcke – Arno Strohmeyer (edd.), Konfessionalisierung in Ostmitteleuropa. Wirkungen des religiösen Wandels in 16. und 17. Jahrhundert in Staat, Gesellschaft und Kultur, Stuttgart 1999, s. 307–338.
  • Thomas Winkelbauer, Gundacker von Liechtenstein als Grundherr in Niederösterreich und Mähren, Wien 2008.
  • Thomas Winkelbauer, Sozialdisziplinierung und Konfessionalisierung durch Grundherren in den österreichischen und böhmischen Ländern im 16. und 17. Jahrhundert, MIÖG 100, 1992, s. 317–339.
  • W. E. WRIGHT, Neo-Serfdom in Bohemia, Slawic Review 34, 1975, s. 239–252.