Berní rula – 1. K edici berní ruly (Úvodní pojednání), Praha 1950; 2. Karel Doskočil(ed.), Popis Čech r. 1654 (Souhrnný index obcí k berní rule) I–II, Praha 1953–1954; 3. Václav Líva(ed.), Pražská města, Praha 1949; 8.–9. Aleš Chalupa – Jaroslav Čechura – Marie Ryantová (edd.), Kraj Boleslavský, Praha 2001; 10.–11. František Beneš (ed.), Kraj Čáslavský, Praha 1953–1955; 12.–13. Václav Pešák (ed.), Kraj Hradecký, Praha 1951–1954; 18.–19. Marie Haasová-Jelínková (ed.), Kraj Kouřimský, Praha 1952; 23. Marie Doskočilová (ed.), Kraj Plzeňský I, Praha 1952; 24.–25. Iva Čadková – Magda Zahradníková (edd.), Kraj Plzeňský II–III, Praha 2002–2003; 26. Emil Hradecký (ed.), Kraj Podbrdský, Praha 1954; 31. Eva Lisá (ed.), Kraj Vltavský, Praha 1951; 32.–33. Marie Lišková (ed.), Kraj Žatecký, Praha 1951; 34. Marie Ryantová (ed.), Kladsko, Praha 2007. Mimo edici vyšla pomůcka Václav Červený – Jarmila Červená, Berní rula: generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654, doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651, Praha 2003.
Jan BRZOBOHATÝ – Stanislav DRKAL, Karolinský katastr slezský 1–2, Praha 1972–1973.
Eliška ČÁŇOVÁ, Prameny k nevolnickému povstání v roce 1680, Praha 1986.
Hans H. DONTH (ed.), Rochlitz an der Iser und Harrachsdorf in der frühen Neuzeit. Quellen zur Herrschaft und Alltag in einer ländlichen Industriesiedlung im Riesengebirge, München 1993.
Aleš CHALUPA (ed.), Hesseliova kronika o povstání poddaných na broumovském panství, Sborník Národního muzea, řada A – Historie 38, 1984.
Aleš Chalupa et alii (edd.), Tereziánský katastr český: 1.–2. Rustikál; 3. Dominikál, Praha 1964, 1966, 1970.
Josef KALOUSEK (ed.), Řády selské a instrukce hospodářské, Archiv český sv. 22–24 a 29, Praha 1906–1908 a 1913.
Josef KOČÍ (ed.), Zpráva o celkové situaci na Moravě roku 1771, Sborník Matice moravské 79, 1960, s. 235–263.
František MATĚJEK (ed.), Lánové rejstříky brněnského kraje z let 1673–1675, Praha 1981.
František MATĚJEK (ed.), Lánové rejstříky hradišťského kraje z let 1669–1671, Uherské Hradiště 1984.
František MATĚJEK (ed.), Lánové rejstříky jihlavského a znojemského kraje z let 1671–1678, Praha 1983.
František MATĚJEK (ed.), Lánové rejstříky přerovského kraje z let 1675–1676, in: Ostrava 14, 1987, s. 355–444.
Vilém NEZBEDA – Jaroslav ŠŮLA (edd.), Kunvaldská kronika Antonína Kodytka 1740–1789, Choceň 1970.
Jiří Radimský – Miroslav Trantírek (edd.), Tereziánský katastr moravský, Praha 1962.
Antonín ROBEK (ed.), Lidové kronikářství na Kralupsku a Mělnicku. Edice lidových kronikářských textů, Praha 1974.
Antonín ROBEK (ed.), Lidové kronikářství na Lounsku. Edice etnografických pramenů, Praha 1979.
Antonín ROBEK (ed.), Lidové kronikářství na Rychnovsku II. Edice lidových kronikářských textů, Praha 1978.
Jindřich SKOPEC (ed.), Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770–1816 1–5, Praha 1907–1938; Stanislava JONÁŠOVÁ – Martin KUČERA (edd.), Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770–1816 6–7, Praha 2009.
Soupis pramenů k dějinám feudálního útisku I. Finanční prokuratura, Praha 1954.
Vratislav ŠMELHAUS (ed.), Broumovský urbář 1676/1677, Praha 1976.
Milan ŠMERDA – Irena KORBELÁŘOVÁ, Sociální hnutí na Těšínsku ve 2. polovině 18. století, Opava 1998.
Miroslav TOEGEL – Josef PETRÁŇ – Jindřich OBRŠLÍK (edd.), Prameny k nevolnickému povstání v Čechách a na Moravě v roce 1775, Praha 1975.
B. Odborná literatura
Tomáš BOROVSKÝ – Bronislav CHOCHOLÁČ – Pavel PUMPR, Peníze nervem společnosti. K finančním poměrům na Moravě od poloviny 14. do počátku 17. století, Brno 2007, s. 292–336.
Erik BOUZA – Jaroslav METELKA, Povstání poddanského lidu 1775 v severovýchodních Čechách, Hradec Králové 1975.
Václav BŮŽEK, Úvěrové podnikání nižší šlechty v předbělohorských Čechách, Praha 1989.
Markus CERMAN, Gutsherrschaft vor dem „Weißen Berg“ Zur Verschärfung der Erbuntertänigkeit in Nordböhmen 1380 bis 1626, in: Jan Peters (ed.), Gutsherrschaftsgesellschaften im europäischen Vergleich, Berlin 1997, s. 93–109.
Markus CERMAN, Protoindustrialisierung und Grundherrschaft. Sozialstruktur, Feudalherrschaft und Textilgewerbe in Nordböhmen, 15. bis 17. Jahrhundert, in: D. Ebling–W. Mager (edd.), Protoindustrie in der Region. Europäische Gewerbelandschaften von 16. bis zum 19. Jahrhundert, Bielefeld 1997, s. 157–198.
Markus CERMAN – Robert LUFT, Untertanen, Herrschaft und Staat in Böhmen und im „Alten Reich“. Sozialgeschichtliche Studien zur Frühen Neuzeit, München 2005.
Markus CERMAN – Eduard MAUR, Problémy vesnických sociálních struktur v Čechách 1650–1750, ČČH 98, 2000, s. 737–774.
Markus CERMAN – Hermann Zeitlhofer (edd.), Soziale Strukturen in Böhmen. Ein regionaler Vergleich von Wirtschaft und Gesellschaft in Gutsherrschaften, 16.–19. Jahrhundert, Wien – München 2002.
Jaroslav ČECHURA, Adelige Grundherren als Unternehmer. Zur Struktur südböhmischer Dominien vor 1620. München – Wien 2000.
Jaroslav ČECHURA, Broumovská rebelie, Praha 1997.
Jaroslav ČECHURA, Černínové versus Kysibelští, Praha 2003.
Jaroslav ČECHURA, Člověčenství, Právněhistorické studie 33, 1993, s. 33–52.
Jaroslav ČECHURA, Rolnické revolty raného novověku. Přehled středoevropského bádání, ČČH 97, 1999, s. 332–357.
Jaroslav ČECHURA, Selské rebelie roku 1680, Praha 2001.
Jaroslav ČECHURA, Systém hospodaření Pernštejnů v předbělohorských Čechách, in: Petr Vorel (ed.), Pernštejnové v českých dějinách, Pardubice 1995, s. 77–90.
Petr ČERNIKOVSKÝ, Věnná města severovýchodních Čech a jejich poddaní po třicetileté válce, in: Věnná města po třicetileté válce a jejich obnova, Mělník 2004, s. 37–47.
Václav ČERNÝ, Hospodářské instrukce. Přehled zemědělských dějin v době patrimonijního velkostatku v XV.–XIX. století, Praha 1930.
Václav ČERNÝ, Pozemková reforma v 18. století, Časopis pro dějiny venkova 14, 1927, s. 17–48, 106–157, 197–220, 286–309; 15, 1928, s. 25–46, 287–325.
Čtvrté Severočeské archivní symposium (= Sborník referátů ze symposia ke 300. výročí povstání nevolnického lidu roku 1680, které se konalo v květnu 1980 v Doksech u Máchova jezera), Česká Lípa 1981.
Ernest Denis, Čechy po Bílé hoře I–II, Praha 1911.
Martin DOHNAL, Vesnická sídla a kulturní krajina na Táborsku v 15.–19. století, Praha 2006.
František DOSTÁL, Valašská povstání za třicetileté války (1621–1644), Praha 1956.
Anton GINDELY, Über die Lage de bäuerlichen Bevölkerung in Böhmen in der Zeit von 1648–1848, Jahresberichte der Königlichen Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften 32–33, 1880, s. XVIII–XLVII.
Josef GRULICH, Venkovan, in: Václav Bůžek – Pavel Král (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007, s. 166–189.
Karl Grünberg, Die Bauernbefreiung und die Auflösung des gutsherrlich-bäuerlichen Verhältnisses in Böhmen, Mähren und Schlesien I. Überblick der Entwicklung; II. Die Regulierung der gutsherrlich-bäuerlichen Verhältnisse von 1680 bis 1848 nach den Akten, Leipzig 1893–1894.
Josef HANZAL, Vesnická obec a samospráva v 16. a na počátku 17. století, Právněhistorické studie 10, 1964, s. 135–147.
Josef HANZAL, Vývoj a význam poddanské odúmrti v předbělohorských Čechách, SAP 10, 1960, s. 146–180.
Pavel HIML, Die „armben Leüte“ und die Macht. Untertanen der südböhmischen Herrschaft Český Krumlov/Krumau im Spannungsfeld zwischen Gemeinde, Obrigkeit und Kirche (1680–1781), Stuttgart 2003.
Pavel HIML, Vrchnost a venkované v myšlení poddanské společnosti na českokrumlovském panství v 17. a 18 století, Opera historica 4, 1995, s. 153–194.
Pavel HIML, Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století, Praha 2007.
Historické štúdie 17, Bratislava 1972.
Miroslab HROCH – Josef PETRÁŇ, 17. století – krize feudální společnosti? Praha 1976.
František HRUBÝ, Selské a panské inventáře v době předbělohorské, ČČH 33, 1927, s. 21–59, 262–306.
František HRUBÝ, Z hospodářských převratů českých ve století 15. a 16., ČČH 30, 1924, s. 205–236, 433–469.
Aleš CHALUPA, Venkovské obyvatelstvo v Čechách v tereziánských katastrech (1700–1750), Sborník Národního muzea, řada A – Historie, s. 197–378.
Bronislav CHOCHOLÁČ, Poddanský úvěr na Moravě v 16.–17. století, ČČH 99, 2001, s. 59–83.
Bronislav CHOCHOLÁČ, Selské peníze. Sonda do finančního hospodaření poddaných na západní Moravě koncem 16. a v 17. století, Praha 1999.
Jindřich CHROUST, K robotní abolici na Moravě 1777–1789, ČMM 88, 1969, s. 233–257.
Oldřich JANEČEK, Povstání nevolníků v českých zemích roku 1775, Praha 1954.
Emanuel JANOUŠEK, Historický vývoj produktivity práce v zemědělství v období pobělohorském (= Prameny historie zemědělství a lesnictví 3), Praha 1967.
Jiří JIRÁSEK, Moravský venkov před Bílou horou. Postavení poddaných a hospodaření feudálů, Časopis Moravského muzea 48, 1963, s. 69–168.
Jiří JIRÁSEK, Poddaní na panství olomouckého biskupství v druhé polovině 16. století (= Rozpravy ČSAV, řada SV, seš. 10), Praha 1957.
Jaroslav KAŠPAR, Nevolnické povstání v Čechách roku 1680, Praha 1965.
Alice KLÁŠTERSKÁ, Forma sociálního zabezpečení na vesnici v 18. a první polovině 19. století, Historická demografie 21, 1997, s. 95–132.
Arnošt KLÍMA, Agrarian Class Structure and Economic Development in Preindustial Bohemia, Past ans Present 85, 1979, s. 49–59.
Arnošt KLÍMA, Economy, Industry and Society in Bohemia in the 17th–19th Centuries, Praha 1991.
Arnošt KLÍMA, Manufakturní období v Čechách, Praha 1955.
Arnošt KLÍMA, Probleme der Leibeigenschaft in Böhmen, Vierteljahrschrift für Sozial- und Wirtschaftsgeschichte 62, 1975, s. 214–238.
Tomáš KNOZ, Državy Karla staršího ze Žerotína po Bílé Hoře, Brno 2001.
Josef KOČÍ, Boje venkovského lidu v období temna, Praha 1953.
Josef KOČÍ, Odboj nevolníků na Frýdlantsku 1679–1687, Liberec 1965.
Antonín KOSTLÁN, K rozsahu poddanských povinností od poloviny 15. do první poloviny 17. století ve světle odhadů a cen feudální držby, FHB 10, 1986, s. 205–248.
Antonín KOSTLÁN, Die Wandlungen sozialer Ordnungssysteme. Untertanen und Gutsherrschaft in Böhmen und Mähren von 16.–18. Jahrhundert, in: Jan Peters (ed.), Gutsherrschaftsgesellschaften im europäischen Vergleich, Berlin 1997, s. 113–119.
Kamil KROFTA, Dějiny selského stavu, Praha 1949.
Kamil KROFTA, Přehled dějin selského stavu, Praha 1919.
František KUTNAR, Cesta selského lidu ke svobodě, Praha 1948.
František KUTNAR, František Jan Vavák (= Postavy české minulosti 3), Praha 1941.
František KUTNAR, Sociálně-myšlenková tvářnost obrozenského lidu. Trojí pohled na český obrozenský lid jako příspěvek k jeho duchovním dějinám, Praha 1948.
František KUTNAR, Tvář české vesnice v minulosti, Praha 1942.
Václav LEDVINKA, Rozmach feudálního velkostatku, jeho strukturální proměny a role v ekonomice českých zemí v předbělohorském období, FHB 11, 1987, s. 103–132.
Václav LEDVINKA, Úvěr a zadlužení feudálního velkostatku v předbělohorských Čechách, Praha 1985.
Josef MACEK, The Emergence of Serfdom in the Czech Lands, East-Centrale Europe/L´Europe de Centre-Est 9, 1982, s. 7–23.
Josef MACEK, Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) 4. Venkovský lid, Národnostní otázka, Praha 1999.
Josef MACŮREK, Valaši v západních Karpatech v 15.–18. století, Ostrava 1959.
František MATĚJEK, Cesta poddaného lidu na Moravě k znevolnění, Brno 2000.
František MATĚJEK, Feudální velkostatek na Moravě s přihlédnutím k přilehlému území Slezska a Polska, Praha 1959.
František MATĚJEK, Postavení poddaných na Moravě v druhé polovině 16. století, Moravský historický sborník 1, 1986, s. 125–143.
Eduard MAUR, Český komorní velkostatek a trh v druhé polovině 17. století, Sborník historický 24, 1975, s. 53–114.
Eduard MAUR, Český komorní velkostatek v 17. století, Příspěvek k otázkám „druhého nevolnictví“ v českých zemích, Praha 1975.
Eduard MAUR, Geneze a specifické rysy českého pozdně feudálního velkostatku, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 1/1976, s. 229–256.
Eduard MAUR, Gutsherrschaft und „zweite Leibeigenschaft“ in Böhmen. Studien zur Wirtschafts-, Sozial- und Bevölkerungsgeschichte (14.–18. Jahrhundert), Wien – München 2001.
Eduard MAUR, Historické vědomí v poddanských hnutích 16.–18. století, in: Pocta prof. JUDr. Karlu Malému, DrSc., k 65. narozeninám, Praha 1995, s. 206–215.
Eduard MAUR, Informations-Sedimente: Ursprung ud Wandel von politischen Informationen in böhmischen Chronikem um 1800, in: Johannes Frimmel – Michael Wögerbauer (edd.), Kommunikation und Information im 18. Jahrhundert. Das Beispiel der Habsburgermonarchie. Wiesbaden 2009, s. 281–290.
Eduard MAUR, K demografickým aspektům tzv. druhého nevolnictví, Historická demografie 8, 1983, s. 7–43.
Eduard MAUR, Nepřátelská agitace mezi poddanými v Čechách za válek 17. a 18. století (se zvláštním zřetelem k válce o dědictví rakouské), in: Zdeněk Kárník – Jiří Štaif (edd.), K novověkým sociálním dějinám českých zemí I. Čechy mezi tradicí a modernizací, Praha 1999, s. 125–165.
Eduard MAUR, Poddanská politika pobělohorského absolutismu v Čechách, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 3/1989, s. 88–99.
Eduard Maur, Der Staat und die lokalen Obrigkeiten. Das Beispiel Böhmen und Mähren, in: Petr Maťa – Thomas Winkelbauer (edd.), Die Habsburgermonarchie 1620–1740. Leistungen und Gränzen des Absolutismusparadigmas, Stuttgart 2006, s. 443–453.
Eduard MAUR, Vlast, národ a stát v Čechách v očích lidového kronikáře na sklonku existence tradiční společnosti (1740–1830), in: Karel Malý – Ladislav Soukup (edd.), Vývoj české ústavnosti v letech 1618–1918, Praha 2006, s. 250–287.
Eduard MAUR, Vražda a zabití vrchnosti poddanými jako vyústění sociálních konfliktů v raně novověkých Čechách, in: Jan Štemberk – Miroslava Manová a kol., Historie a cestovní ruch – perspektivní a podnětné spojení. Pocta profesoru Vratislavu Čapkovi k 85. narozeninám, Praha 2008, s. 21–33.
Eduard MAUR, Zemědělská výroba na pobělohorském komorním velkostatku v Čechách, Prameny a studie 33, Praha 1990, s. 3–129.
Miroslava MELKESOVÁ, Adhiberi sikent, qui compatres vocantur. Kmotrovství ve venkovském prostředí raného novověku na základě výzkumu chýnovské farnosti, Historická demografie 27, 2003, s. 63–122.
Miroslava MELKESOVÁ, Geografický horizont křtu v polovině 17. století na Chýnovsku, Historická demografie 30 (Suplement), 2006, s. 205–242.
Edgar MELTON, Population Structures, the Market Economy and the Transformation of Gutsherrschaft in East Central Europe 1650–1800. The cases of Brandenburg and Bohemia, German History 16, 1998, s. 297–327.
Alois MÍKA, Feudální velkostatek v jižních Čechách (XIV.–XVI. století), Sborník historický 1, 1953, s. 122–213.
Alois MÍKA, Nástin vývoje cen zemědělského zboží v Čechách v letech 1424–1457, ČsČH 7, 1959, s. 545–571.
Alois MÍKA, Poddaný lid v Čechách v první polovině 16. století, Praha 1960.
Alois MÍKA, Problém počátků nevolnictví v Čechách, ČsČH 5, 1957, s. 226–248.
Alois MÍKA, Sociálně-ekonomická struktura českých zemí před třicetiletou válkou, Sborník historický 23, 1976, s. 37–80.
Jiří MIKULEC, Poddanská otázka v barokních Čechách, Praha 1993.
Barbora MLYNAŘÍKOVÁ, Geografický horizont prostého člověka v Čechách v letech 1740–1830 I–II, Praha 2001.
Luboš NOVÝ a kol., Dějiny techniky v Československu do konce 18. století, Praha 1974, s. 342–372.
Sheilagh OgilviE, Vesnická obec a tzv. „druhé nevolnictví“ v raně novověkých Čechách, ČČH 107, 2009, s. 46–93.
František PALACKÝ, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě V, Praha 1867, s. 161–171.
František PALACKÝ, Zur Geschichte der Untertänigkeit und Leibeigenschaft in Böhmen, in: F. Palacký, Gedenkblätter, Prag 1874, s. 93–103.
Jaroslav PÁNEK, Polizei- und Sozialdisziplinierung in frühneuzeitlichen Böhmen und Mähren, in: Michael Stolleis (ed.), Polizei im Europa der Frühen Neuzeit, Frankfurt am Main 1996, s. 317–331.
Josef PEKAŘ, České katastry 1654–1789 se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním, Praha 19151, 19322.
Josef PEKAŘ, Kniha o Kosti II, Praha 1911.
Václav PEŠÁK, Panství rodu Smiřických v létech 1609–1618, Praha 1940.
Josef PETRÁŇ, Ceny obilí a tržní okruhy v Čechách v 18. a počátkem 19. století, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 3/1977, s. 9–49.
Josef PETRÁŇ, Dějiny hmotné kultury II/1–2. Kultura každodenního života od 16. do 18. století, Praha 1995–1997.
Josef PETRÁŇ, Die mitteleuropäische Landwirtschaft und der Handel im 16. und am Anfang des 17. Jahrhunderts, Historica 18, 1973, s. 105–138.
Josef PETRÁŇ, Nevolnické povstání 1775. Prolegomena edice pramenů, Praha 1972.
Josef PETRÁŇ, Poddanská hnutí v českých zemích v 18. století jako středoevropský typ, Slovanské historické studie 8, 1971, s. 9–39.
Josef PETRÁŇ, Poddaný lid v Čechách na prahu třicetileté války, Praha 1964.
Josef PETRÁŇ (ed.), Problémy cen, mezd a materiálních podmínek života od 16. do poloviny 19. století I–II, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 1/1971; 3/1977.
Josef PETRÁŇ, Příběh Ouběnic v podblanické krajině (do roku 1918), Ouběnice 20001 (2. doplněné vydání jako Příběh Ouběnic, Mikrohistorie české vesnice, Praha 2001).
Josef PETRÁŇ (ed.), Příspěvky k dějinám rolnických hnutí v 18. století, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 3/1969.
Josef PETRÁŇ, Rayons marchands et débuts de la formation du marché du pays en Boheme, Historica 24, 1984, s. 241–267.
Josef PETRÁŇ, Rebelie, Příběh jednoho týdne a dvou dní v březnu roku 1775, Praha 1975.
Josef PETRÁŇ (ed.), Třídní boje v období pozdního feudalismu (16.–18. století), Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 1/1976.
Josef PETRÁŇ, Zemědělská výroba v Čechách v druhé polovině 16. a počátkem 17. století, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 5/1963.
Josef PETRÁŇ – Milena Borská-Urbánková, Obilní trhy a ceny obilí v Čechách v 18. století, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 3/1977 s. 109–138.
Josef POLIŠENSKÝ, Třicetiletá válka a evropské krize XVII. století, Praha 1970.
Vladimír PROCHÁZKA, Česká poddanská nemovitost v pozemkových knihách 16. a 17. století, Praha 1963.
Jaroslav PROKOP, Robotní patent z roku 1738 v Čechách, SAP 18, 1968, s. 377–411.
Jana PŠENIČKOVÁ – Olga ROHÁČOVÁ – Jiří ŠOUŠA (edd.), Nestoru české agrární historiografie. K jubileu PhDr. Josefa Tlapáka, CSc., Praha 2003.
Jana PŠENIČKOVÁ – Olga ROHÁČOVÁ – Jiří ŠOUŠA (edd.), Posláním zemědělsko-lesnický archivář a agrární historik, In memoriam PhDr. Josefa Křivky, CSc., Praha 2006.
Jana PŠENIČKOVÁ – Olga ROHÁČOVÁ – Jiří ŠOUŠA (edd.), Z legend zemědělského a lesnického archivnictví a agrární historiografie, PhDr. Rmanuel Janoušek, Praha 2008.
Bohuš RIEGER, O poměru českých stavů k reformám poddanským za Marie Terezie, in: Bohuš Rieger, Drobné spisy, Praha 1914, s. 99–178.
Josef ROUBÍK, Dějiny Chodů u Domažlic, Praha 1931.
František Antonín SLAVÍK, Morava a její obvody ve Slezsku po třicetileté válce, Telč 1892.
František Antonín SLAVÍK, O popisu Čech po třicetileté válce, Zprávy Českého zemského archivu 3, 1910.
Werner STARCK, Der Ackerbau der böhmischen Gutswirtschaften im 17. und 18. Jahrhundert, Zeitschrift für Agrargeschichte und Agrarsoziologie 5, 1957, s. 20–41.
Werner STARCK, Die Abhängigkeitsverhältnisse der gutsherrlichen Bauern Böhmens im 17. und 18. Jahrhundert, Jahrbücher für Nationalökonomie und Statistik, s. 270–293, 348–376, 440–453.
Werner STARCK, Ursprung und Aufstieg des landwirtschaftlichen Großgrundberiebes in den böhmischen Landern, Brünn 1934.
Emil Strauss, Bauernelend und Bauernaufstände in den Sudetenländern, Prag 1929.
Josef SVÁTEK, Culturhistorische Bilder aus Böhmen, Wien 1879.
Jiří SVOBODA, K návrhům hospodářsko-společenských reforem českého venkova na počátku druhé poloviny 18. století, Zápisky katedry československých dějin a archivního studia 3, 1958, č. 3–4, s. 76–93.
Jiří SVOBODA, Ke studiu sociálního rozvrstvení venkovského lidu v Čechách ve druhé polovině 18. století, ČsČH 5, 1957, s. 447–473.
Jiří SVOBODA, Protifeudální a sociální hnutí v Čechách na konci doby temna (1750–1774), Praha 1967.
Jiří SVOBODA – Věra ŠÁDOVÁ, Export czeskiego zboza do Niemec a rozwój produkcji towarowej w Czechach w okresie przedbialogórskim, Roczniki dziejów spolecznych i gospodarczich 22, 1960, s. 31–55.
Milan ŠMERDA, Postavení poddaných ve střední Evropě v období pozdního feudalismu se zřetelem k jejich právním vztahům k půdě, zvláště ve Slezsku, Slovanské historické studie 4, 1961, s. 36–46.
Milan ŠMERDA, Těšínsko před povstánímv roce 1766, Ostrava 1962.
Anton ŠPIESZ, Die neuzeitliche Agrarentwicklung in der Tschechoslowakei. Gutswirtschaft oder Wirtschaftsherrschaft, Zeitschrift für bayerische Geschichte 32, 1969, 222–237.
Anton ŠPIESZ, Vývoj agrárnych pomerov ve strednej a východnej Európe v novoveku a problém existencie druhého nevolníctva na našem územiu, Historický časopis 15, 1967, s. 512–558.
Dana ŠTEFANOVÁ, Ausgedinge und Besitztransfer – Gerechtigkeit zwischen den Generationen. Das Beispiel der Herrschaft Frýdlant in Nordböhmen, 1558–1780, in: S. Brakensiek – M. Stolleis – H. Wunder (edd.), Generationengerechtigkeit. Normen und Praxis im Erb- und Ehegüterrecht 1500–1850, Berlin 2006, s. 219–240.
Jaroslav ŠULC, Třicetiletá válka a všední den venkovské společnosti v Čechách (se zřetelem k situaci na komorních panstvích ve středním Polabí), ČNM, řada A – Historie 175, 2006, s. 41–78.
Jaroslav ŠŮLA, Venkovský lid východního Hradecka v letech 1590–1680, Hradec Králové 1971.
Josef TLAPÁK, K některým otázkám poddanské nezákupní držby v Čechách v 16.–17. století, Právněhistorické studie 19, 1975, s. 177–209.
Josef TLAPÁK, K studiu hospodářského vývoje pobělohorského velkostatku. Z historie panství Choltice na Pardubicku, Acta regionalia 1, 1963, s 150–155.
Josef TLAPÁK, Z předbělohorských inventářů českých velkostatků, Vědecké práce ČSAZV z dějin zemědelství a lesnictví 1, 1959, s. 179–186.
Miroslav TOEGEL, Zbíhání poddaných na pardubickém panství v druhé polovině 17. století, Sborník historický 7, 1959, s. 191–226.
Wácslav Wladivoj TOMEK, Děje království Českého, Praha 18502, s. 350–356, 432–433; Praha 18643, s. 324–326, 407–410.
František VACEK, Selský stav v Čechách v letech 1419–1620, Časopis pro dějiny venkova 14, 1927, s. 5–16, 81–93, 153–168, 241–256; 15, 1928, s. 1–24, 112–128, 247–286; 16, 1929, s. 1–24, 81–103, 169–194, 249–278; 17, 1930, s. 1–22, 81–109, 145–163.
Aleš VALENTA, Finanční poměry české šlechty ve druhé polovině 18. století. Chlumečtí Kinští v letech 1740–1770, Hradec Králové 2006.
Josef VÁLKA, Le grand domaine en Boh?me et en Moravie du 16e au 18 si?ecle. Un type d´économie parasitaire, in: P. Gunst – T. Hoffmann (edd.), Grands domaine et petites exploitations en Europe en moyen age et dans les temps modernes, Budapest 1982, s. 289–315.
Josef VÁLKA, Hospodářská politika feudálního velkostatku na předbělohorské Moravě, Praha 1962.
Josef VÁLKA, K otázce práva v postavení poddaných, Sborník prací filosofické fakulty Brněnské university XIU, C 9, s. 51–66.
Josef VÁLKA, K současnému stavu otázky „druhého nevolnictví“ ve středoevropských zemích, ČMM 73, 1954.
Josef VÁLKA, Poznámky o ekonomickém charakteru předbělohorského velkostatku, Sborník prací filosofické fakulty Brněnské university, C 6, 1959, s. 22–37.
Josef VÁLKA, Studie k výrobní struktuře feudálního velkostatku v 17. století, ČMM 75, 1956, s. 131–153.
Alice VELKOVÁ, Proměny venkovské společnosti v letech 1700–1850, ČČH 105, 1997, s. 809–857.
Miloslav VOLF, Selské bouře na Červenopečecku za panství Bredova, Časopis pro dějiny venkova 21, 1934.
Thomas Winkelbauer, Grundherrschaft, Sozialdisziplinierung und Konfessionalisierung in Böhmen, Mähren und Österreich unter der Enns im 16. und 17. Jahrhundert, in: Joachim Bahlcke – Arno Strohmeyer (edd.), Konfessionalisierung in Ostmitteleuropa. Wirkungen des religiösen Wandels in 16. und 17. Jahrhundert in Staat, Gesellschaft und Kultur, Stuttgart 1999, s. 307–338.
Thomas Winkelbauer, Gundacker von Liechtenstein als Grundherr in Niederösterreich und Mähren, Wien 2008.
Thomas Winkelbauer, Sozialdisziplinierung und Konfessionalisierung durch Grundherren in den österreichischen und böhmischen Ländern im 16. und 17. Jahrhundert, MIÖG 100, 1992, s. 317–339.
W. E. WRIGHT, Neo-Serfdom in Bohemia, Slawic Review 34, 1975, s. 239–252.
