Okrajové skupiny v raném novověku (Pavel Himl)


A. Prameny

  • Heinrich Moritz Gottlieb Grellmann, Die Zigeuner. Ein historischer Versuch über die Lebensart und Verfassung, Sitten und Schicksale dieses Volks in Europa nebst ihrem Ursprunge, Leipzig – Dessau 1783.
  • Reimer GRONEMEYER, Zigeuner im Spiegel früher Chroniken und Abhandlungen. Quellen vom 15. bis zum 18. Jahrhundert, Gießen 1987.
  • Jaroslav PÁNEK (ed.), Smolná kniha městečka Divišova z let 1617–1751, Praha 1977.
  • Anton Jaroslav PUCHMAYER, Románi Čib, das ist: Grammatik und Wörterbuch der Zigeuner Sprache, nebst einigen Fabeln in derselben. Dazu als Anhang die Hantýrka oder die tschechische Diebessprache, Prag 1821.
  • Rudolf Wratislaw Graf von Mitrowic, Versuch einer Darstellung der Lebensweise, Herkunft und Sprache der Zigeuner im Allgemeinen und der in Oesterreich lebenden Zigeuner, Prag 1868.

B. Literatura

Starší česká literatura

  • Christian d’Elvert, Zur Cultur-Geschichte Mährens und Oesterr.-Schlesiens (= Schriften der historisch-statistischen Section der k. k. mähr. schles. Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde 15), Brünn 1866.
  • Josef Svátek, Culturhistorische Bilder aus Böhmen, Wien 1879 (= mj. Hexenprocesse in Böhmen, Die Zigeuner in Böhmen).
  • Josef Svátek, Obrazy z kulturních dějin českých, Praha 1891 (= mj. Lázně a lazebníci v Čechách za starých dob, K dějinám katů a poprav v Čechách, Zednáři /freimauři/ v Čechách v XVIII. století).
  • Zikmund WINTER, Kulturní obraz měst českých. Život veřejný v XV. a XVI. věku I–II, Praha 1890–1892.
  • Zikmund Winter, Malé historie z života staročeského, Velké Meziříčí 1888.

Teoretické práce, slovníky, historiografické přehledy

  • Howard S. BECKER, Outsiders. Studies in the Sociology of Deviance, New York 1966.
  • Robert J. Dunne, Marginality: A Conceptual Extension, in: Rutledge M. Dennis (ed.), Marginality, Power, and Social Structure: Issues in Race, Class and Gender Analysis, Amsterdam aj. 2005, s. 11–27.
  • Erving Goffman, Stigma. Poznámky o způsobech zvládání narušené identity, Praha 2003.
  • Erich GOODE – Nachman BEN-YEHUDA, Moral Panics. The Social Construction of Deviance, Cambridge – Oxford 1994.
  • František KUTNAR – Jaroslav MAREK, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století, Praha 1997.2
  • Jaroslav MAREK, Historie a postmoderna, ČČH 92, 1994, s. 477–495.
  • Hans MEDICK, „Missionare im Ruderboot“? Ethnologische Erkenntnisweisen als Herausforderung an die Sozialgeschichte, in: Alf Lüdtke (ed.), Alltagsgeschichte. Zur Rekonstruktion historischer Erfahrungen und Lebensweisen, Frankfurt am Main – New York 1989, s. 48–84.
  • Joan W. SCOTT, Gender: A Useful Category of Historical Analysis, American Historical Review 91, December 1986, s. 1053–1075.
  • John SCOTT – Gordon MARSHALL, Oxford Dictionary of Sociology, Oxford 2009.3
  • Jean-Claude Schmitt, L’histoire des marginaux, in: Jacques Le Goff (ed.), La nouvelle histoire, Paris 1988,2 s. 277–305.
  • Bernard VINCENT (ed.), Les marginaux et les exclus dans l’histoire (= Cahiers Jussieu 5), Paris 1979.

Encyklopedické přehledy, úvody, souborná pojednání, sborníky, historiografie, přehledy literatury, metodologické články; marginalizace a stigmatizace v historii

  • Otto BORST (ed.), Minderheiten in der Geschichte Südwestdeutschlands, Tübingen 1996.
  • Richard John Evans, The German Underworld. Deviants and Outcasts in German History, London 1988.
  • Michel FOUCAULT, Les anormaux. Cours au Coll?ge de France (1974–1975), Paris 1999.
  • Michel FOUCAULT, Histoire de la folie ? l’âge classique, Paris 1972.
  • Bronisław GEREMEK, Ludzie marginesu w średniowiecnym Paryżu XVI–XV wiek, Poznań 2003.2
  • Františk GRAUS, Randgruppen in der städtischen Gesellschaft im Spätmittelalter, Zeitschrift für historische Forschung 8, 1991, s. 385–437.
  • Mark HÄBERLEIN (ed.), Devianz, Widerstand und Herrschaftspraxis in der Vormoderne. Studien zu Konflikten im südwestdeutschen Raum, Konstanz 1999.
  • Wolfgang Hartung, Gesellschaftliche Randgruppen im Spätmittelalter. Phänomen und Begriff, in: Bernhard Kirchgässner – Fritz Reuter (edd.), Städtische Randgruppen und Minderheiten. 23. Arbeitstagung in Worms 16.–18. November 1984, Sigmaringen 1986 (= Stadt in der Geschichte 13), s. 49–114.
  • Bernd-Ulrich Hergemöller (ed.), Randgruppen der spätmittelalterlichen Gesellschaft, Warendorf 2001.2
  • Wolfgang von Hippel, Armut, Unterschichten, Randgruppen in der frühen Neuzeit (= Enzyklopädie deutscher Geschichte 34), München 1995.
  • Pierre CHAUNU (ed.), Marginalité, déviance, pauvreté en France XIVe–XIXe si?cles, Caen 1981.
  • Franz IRSIGLER – Arnold LASSOTA, Bettler und Gauner, Dirnen und Henker. Randgruppen und Außenseiter in Köln 1300–1600, Köln 1984.
  • Robert JÜTTE, Mythos Außenseiter. Neuerscheinungen zur Geschichte der sozialen Randgruppen im vorindustriellen Europa, Ius commune. Zeitschrift für europäischen Rechtsgeschichte 21, 1994, s. 241–266.
  • Robert Jütte, Stigma-Symbole. Kleidung als identitätsstiftendes Merkmal bei spätmittelalterlichen und frühneuzeitlichen Randgruppen (Juden, Dirnen, Aussätzige, Bettler), in: Neithard Bulst – Robert Jütte (edd.), Zwischen Sein und Schein. Kleidung und Identität in der städtischen Gesellschaft, Freiburg im Breisgau 1993 (= Saeculum 44, 1993), s. 65–89.
  • Carsten KÜTHER, Menschen auf der Straße. Vagierende Unterschichten in Bayern, Franken und Schwaben in der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts, Göttingen 1983.
  • Václav LEDVINKA – Jiří PEŠEK (ed.), Ponížení a odstrčení. Města versus katastrofy (= Documenta Pragensia 16), Praha 1998, s. 9–132.
  • Josef Macek, Die sozialen Randgruppen in den böhmischen Städten in der Jagellonenepoche 1471–1526, in: Susanna Burghartz a kol. (edd.), Spannungen und Widersprüche. Gedenkschrift für František Graus, Sigmaringen 1992, s. 191–201.
  • Jaroslav PÁNEK, Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách českých zemí, in: Jiří Kocian (ed.), Historikové proti znásilňování dějin. Stanovisko sdružení historiků České republiky, Praha 2002, s. 9–20.
  • Penny ROBERTS, Marginals and Deviants, in: Beat Kümin (ed.), The European World 1500–1800. An Introduction to Early Modern History, London – New York 2009, s. 64–73.
  • Bernd Roeck, Außenseiter, Randgruppen, Minderheiten. Fremde im Deutschland der frühen Neuzeit, Göttingen 1993.
  • Bob SCRIBNER, Wie wird man Aussensieter. Ein- und Ausgrenzung im frühneuzeitlichen Deutschland, in: Norbert Fischer – Marion Kobelt-Groch (edd.), Aussenseiter zwischen Mittelalter und Neuzeit. Festschrift für Hans-Jürgen Goertz zum 60. Geburtstag, Leiden – New York – Köln 1997, s. 21–46.
  • Ernst SCHUBERT, Arme Leute, Bettler und Gauner im Franken des 18. Jahrhunderts, Neustadt an der Aisch 1983.
  • František ŠMAHEL, „Lidé na okraji“ pozdně středověké společnosti, in: Martin Nodl – František Šmahel (edd.), Člověk českého středověku, Praha 2002, s. 460–481.
  • Daniela TINKOVÁ, Člověk na okraji společnosti, in: Václav Bůžek – Pavel Král (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007, s. 190–215.
  • Daniela Tinková, Kde začíná a končí okraj? K otázce dekriminalizace v osvícenské době, in: Václav Bůžek – Pavel Král (edd.), Společnost v zemích habsburské monarchie a její obraz v pramenech 1526–1740 (= Opera Historica 11), České Budějovice 2006, s. 569–599.

Dějiny soudnictví, kriminality a jejího postihu

  • Andreas BLAUERT – Gerd SCHWERHOFF (edd.), Kriminalitätsgeschichte. Beiträge zur Sozial- und Kulturgeschichte der Vormoderne, Konstanz 2000.
  • Jaroslav DIBELKA, K novým možnostem studia trestněprávní problematiky. Obranné strategie mužů a žen obviněných ze smilstva na třeboňském panství (1650–1750), ČČH 106, 2008, s. 19–53.
  • Michel FOUCAULT, Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení, Praha 2000.
  • Jindřich Francek (ed.), Hrdelní soudnictví českých zemích v 16.–18. století. Sborník příspěvků z konference, konané v Pardubicích 21.–22. 9. 1995, Pardubice 1996.
  • Jindřich Francek, Katovské řemeslo v českých zemích, Hradec Králové 2007.
  • Jindřich Francek, Mistři ostrého meče, Pardubice 1995.
  • Jindřich Francek, Zločin a trest v českých dějinách, Praha 1999.
  • Jindřich FRANCEK – Tomáš ŠIMEK (edd.), Hrdelní soudnictví českých zemí. Soupis pramenů a literatury, Zámrsk – Pardubice 1995.
  • Benoît GARNOT, Crime et justice aux XVIIe et XVIIIe si?cles, Paris 2000.
  • Jaroslav PÁnek, Městské hrdelní soudnictví v pozdně feudálních Čechách. Výsledky, problémy a perspektivy studia, ČsČH 32, 1984, s. 693–728.
  • Gerd SCHWERHOFF, Aktenkundig und gerichtsnotorisch. Einführung in die historische Kriminalitätsforschung, Tübingen 1999.
  • Daniela Tinková, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004.

Tuláci, neusedlí, žebráci, chudoba, chudinská péče

  • Gerhard AMMERER, Heimat Straße. Vaganten im Österreich des Ancien Régime, Wien – München 2003.
  • A. L. Beier, Masterless Men. The Vagrancy Problem in England 1560–1640, London – New York 1985.
  • Peter Burke, Vnímání antikultury – žebráci, zloději, lumpové, in: Peter Burke, Žebráci, šarlatáni, papežové. Historická antropologie raně novověké Itálie. Eseje o vnímání a komunikaci, Jinočany 2007, s. 100–117.
  • Martin DINGES, Frühneuzeitliche Armenfürsorge als Sozialdisziplinierung? Probleme mit einem Konzept, Geschichte und Gesellschaft 17, 1991, s. 5–29.
  • Bronisław GEREMEK, Criminalité, vagabondage, paupérisme. La marginalité ? l’aube des temps modernes, Revue d’histoire moderne et contemporaine 31, 1974, 337–375.
  • Bronisław GEREMEK, Inutiles au monde. Truands et misérables dans l’Europe moderne (1350–1600), Paris 1980.
  • Bronisław GEREMEK, Slitování a šibenice. Dějiny chudoby a milosrdenství, Praha 1999.
  • Bronisław GEREMEK, Świat „Opery żebraczej“. Obraż włoczęgów i nęzdarzy w literaturach europejskich XV–XVII wieku, Warszawa 1980.
  • Pavel HIML, Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století, Praha 2007.
  • Robert Jütte, Abbild und soziale Wirklichkeit des Bettler- und Gaunertums zu Beginn der Neuzeit. Sozial-, mentalitäts und sprachgeschichtliche Studien zum Liber Vagatorum (1510), Köln – Wien 1988.
  • Robert Jütte, Obrigkeitliche Armenfürsorge in deutschen Reichsstädten der Frühen Neuzeit, Köln 1984.
  • Robert Jütte, Poverty and Deviance in Early Modern Europe, Cambridge 1994.
  • Martin Rheinheimer, Chudáci, žebráci a vaganti. Lidé na okraji společnosti 1450–1850, Praha 2003.
  • Daniel ROCHE, Humeurs vagabondes. De la circulation des hommes et d’utilité des voyages, Paris 2003.
  • Christoph SACHSSE – Florian TENNSTEDT (edd.), Soziale Sicherheit und soziale Disziplinierung. Beiträge zu einer historischen Theorie der Sozialpolitik, Frankfurt am Main 1986.
  • Martin SCHEUTZ, Ausgesperrt und gejagt, geduldet und vergessen. Bettlervisitationen im Niederösterreich des 18. Jahrhunderts, Sankt Pölten 2003.
  • Martin ŠTINDL, Almužníci 17. století na cestě do Bíteše a Meziříčí. Pokus o zachycení pohybu na okraji barokní společnosti, Západní Morava 2, 1998, s. 83–100.
  • Martin ŠTINDL, Tulácké příběhy ze západní Moravy. Pokus o identifikaci okraje barokní společnosti, Západní Morava 5, 2001, s. 59–81.

Čest, bezectní lidé

  • Yves Castan, Honn?teté et relations sociales en Languedoc (1715–1780), Paris 1974.
  • Richard van Dülmen, Bezectní lidé. O katech, děvkách a mlynářích. Nepočestnost a sociální izolace v raném novověku, Praha 2003.
  • Jutta Nowosadtko, Scharfrichter und Abdecker. Der Alltag zweier „unehrlicher Berufe“ in der Frühen Neuzeit, Paderborn aj. 1994.
  • Klaus SCHREINER – Gerd SCHWERHOFF (edd.), Verletzte Ehre. Ehrkonflikte in Gesellschaften des Mittelalters und der Frühen Neuzeit, Köln – Weimar – Wien 1995.

Etnické menšiny, cizinci

  • Jacques BOTTIN – Donatella CALABI (edd.), Les étrangers dans la ville. Minorités et espace urbain du bas Moyen Âge ? l’époque moderne, Paris 1999.
  • Olga FEJTOVÁ – Václav LEDVINKA – Jiří PEŠEK (edd.), Národnostní skupiny, menšiny a cizinci ve městech. Praha – město zpráv a zpravodajství, Praha 2001 (= Documenta Pragensia 19), s. 9–170.
  • Zdeňka STOKLÁSKOVÁ, Cizinicem na Moravě. Zákonodárství a praxe pro cizince na Moravě 1750–1867, Brno 2007.

Cikáni

  • Henriette Asséo, Marginalité et exclusion. Le traitement administratif des Bohémiens dans la société française du XVIIe si?cle, in: Robert Mandrou (ed.), Probl?mes socio-culturels en France au XVIIe si?cle, Paris 1974, s. 9–87.
  • Angus FRASER, Cikáni, Praha 2002.
  • Thomas FRICKE, Zigeuner im Zeitalter des Absolutismus. Bilanz einer einseitigen Überlieferung, Pfaffenweiler 1996.
  • Bronisław GEREMEK, Cyganie w Europie średniowiecznej i nowożytnej, Przegląd historyczny 75, 1984, s. 569–596.
  • Jiří HANZAL, Cikáni na Moravě v 15. až 18. století. Dějiny etnika na okraji společnosti, Praha 2004.
  • Leo Lucassen, Zigeuner. Die Geschichte eines polizeilichen Ordnungsbegriffes in Deutschland 1700–1945, Köln – Weimar – Wien 1996.
  • Leo Lucassen, Zigeuner im frühneuzeitlichen Deutschland. Neue Forschungsergebnisse, -probleme und -vorschläge, in: Karl Härter (ed.), Policey und frühneuzeitliche Gesellschaft (= Ius commune 129), Frankfurt am Main 2000, s. 235–262.
  • Ulrich Friedrich OPFERMANN, „Seye kein Ziegeuner, sondern kayserlicher Cornet.“ Sinti im 17. und 18. Jahrhundert. Eine Untersuchung anhand archivalischer Quellen, Berlin 2007.
  • Eva PROCHÁZKOVÁ, Perzekuce romských kočovníků v českých zemích v 18. století (na základě ortelních manuálů pražského apelačního soudu), SAP 42, 1992, s. 307–408.
  • Wim WILLEMS, In Search of the True Gypsy. From Enlightenment to Final Solution, London 1997.

Majetková kriminalita, loupežnictví

  • Uwe Danker, Räuberbanden im Alten Reich um 1700. Ein Beitrag zur Geschichte von Herrschaft und Kriminalität im Alten Reich der frühen Neuzeit, Frankfurt am Main 1988.
  • Jindřich FRANCEK, Dějiny loupežnictva. Zloději, loupežníci, lupiči, pytláci a žháři v českých dějinách, Praha 2002.
  • Eric J. Hobsbawm, Bandits, London 1969.
  • Carsten KÜTHER, Räuber und Gauner in Deutschland. Das organisierte Bandenwesen im 18. und frühen 19. Jahrhundert, Göttingen 1976.
  • Wolfgang Seidenspinner, Mythos Gegengesellschaft. Erkundungen in der Subkultur der Jauner, Münster aj. 1988.
  • Monika Spicker-Beck, Räuber, Mordbrenner, umschweifendes Gesind. Zur Kriminalität im 16. Jahrhundert, Freiburg im Breisgau 1995.

Čarodějnictví, magie

  • Wolfgang BEHRINGER, Hexen. Glaube, Verfolgung, Vermarktung, München 2000.2
  • Wolfgang BEHRINGER, Hexenverfolgung in Bayern. Volksmagie, Glaubenseifer und Staatsräson in der frühen Neuzeit, München 1987.
  • Carlo GINZBURG, Benadanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století, Praha 2002.
  • Carlo GINZBURG, Noční příběh. Sabat čarodějnic, Praha 2003.
  • Josef KOČÍ, Čarodějnické procesy. Z dějin inkvizice a čarodějnických procesů v českých zemích v 16.–18. století, Praha 1973.
  • Robert MUCHEMBLED a kol., Magie a čarodějnictví v Evropě od středověku po současnost, Praha 1997.
  • Robert MUCHEMBLED, Sorci?res, justice et société aux 16e et 17e si?cles, Paris 1987.
  • Lyndal ROPER, Oedipus and the Devil, London – New York 1994.
  • Bedřich ŠINDELÁŘ, Hon na čarodějnice. Západní a střední Evropa v 16.–17. století, Praha 1986.
  • Keith THOMAS, Religion and the Decline of Magic. Studies in Popular Beliefs in Sixteenth and Seventeenth Century England, London 1971.

Prostituce, ženská kriminalita, sexualita, homosexualita

  • Philippe Ari?s – André Béjin (edd.), Sexualités occidentales. Contributions ? l’histoire et ? la sociologie de la sexualité, Paris 1982.
  • Michel FOUCAULT, Dějiny sexuality I. Vůle k vědění; II. Užívání slastí; III. Péče o sebe, Praha 1999–2003.
  • Jindřich Francek, Zločin a sex v českých dějinách. Manželské spory a sexuální kriminalita v raném novověku, Praha 2000.
  • Kent GERARD – Gerd HEKMA (edd.), The Pursuit of Sodomy. Male Homosexuality in Renaissance and Enlightenment Europe, New York – London 1989.
  • Bernd-Ulrich Hergemöller, Einführung in die Historiographie der Homosexualitäten, Tübingen 1999.
  • Sabine Kienitz, Sexualität, Macht und Moral. Prostitution und Geschlechterbeziehungen Anfang des 19. Jahrhunderts in Württemberg. Ein Beitrag zur Mentalitätsgeschichte, Berlin 1995.
  • George Sebastian ROSSEAU – Roy PORTER (edd.), Sexual Underworlds of the Enlightenment, Chapel Hill 1988.
  • Peter SCHUSTER, Das Frauenhaus. Städtische Bordelle in Deutschland (1350–1600), Paderborn aj. 1992.
  • Angela Taeger, Intime Machtverhältnisse. Moralstrafrecht und administrative Kontrolle der Sexualität im ausgehenden Ancien Régime, München 1999.