Heinrich Moritz Gottlieb Grellmann, Die Zigeuner. Ein historischer Versuch über die Lebensart und Verfassung, Sitten und Schicksale dieses Volks in Europa nebst ihrem Ursprunge, Leipzig – Dessau 1783.
Reimer GRONEMEYER, Zigeuner im Spiegel früher Chroniken und Abhandlungen. Quellen vom 15. bis zum 18. Jahrhundert, Gießen 1987.
Jaroslav PÁNEK (ed.), Smolná kniha městečka Divišova z let 1617–1751, Praha 1977.
Anton Jaroslav PUCHMAYER, Románi Čib, das ist: Grammatik und Wörterbuch der Zigeuner Sprache, nebst einigen Fabeln in derselben. Dazu als Anhang die Hantýrka oder die tschechische Diebessprache, Prag 1821.
Rudolf Wratislaw Graf von Mitrowic, Versuch einer Darstellung der Lebensweise, Herkunft und Sprache der Zigeuner im Allgemeinen und der in Oesterreich lebenden Zigeuner, Prag 1868.
B. Odborná literatura
Starší česká literatura
Christian d’Elvert, Zur Cultur-Geschichte Mährens und Oesterr.-Schlesiens (= Schriften der historisch-statistischen Section der k. k. mähr. schles. Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde 15), Brünn 1866.
Josef Svátek, Culturhistorische Bilder aus Böhmen, Wien 1879 (= mj. Hexenprocesse in Böhmen, Die Zigeuner in Böhmen).
Josef Svátek, Obrazy z kulturních dějin českých, Praha 1891 (= mj. Lázně a lazebníci v Čechách za starých dob, K dějinám katů a poprav v Čechách, Zednáři /freimauři/ v Čechách v XVIII. století).
Zikmund WINTER, Kulturní obraz měst českých. Život veřejný v XV. a XVI. věku I–II, Praha 1890–1892.
Zikmund Winter, Malé historie z života staročeského, Velké Meziříčí 1888.
Teoretické práce, slovníky, historiografické přehledy
Howard S. BECKER, Outsiders. Studies in the Sociology of Deviance, New York 1966.
Robert J. Dunne, Marginality: A Conceptual Extension, in: Rutledge M. Dennis (ed.), Marginality, Power, and Social Structure: Issues in Race, Class and Gender Analysis, Amsterdam aj. 2005, s. 11–27.
Erving Goffman, Stigma. Poznámky o způsobech zvládání narušené identity, Praha 2003.
Erich GOODE – Nachman BEN-YEHUDA, Moral Panics. The Social Construction of Deviance, Cambridge – Oxford 1994.
František KUTNAR – Jaroslav MAREK, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století, Praha 1997.2
Jaroslav MAREK, Historie a postmoderna, ČČH 92, 1994, s. 477–495.
Hans MEDICK, „Missionare im Ruderboot“? Ethnologische Erkenntnisweisen als Herausforderung an die Sozialgeschichte, in: Alf Lüdtke (ed.), Alltagsgeschichte. Zur Rekonstruktion historischer Erfahrungen und Lebensweisen, Frankfurt am Main – New York 1989, s. 48–84.
Joan W. SCOTT, Gender: A Useful Category of Historical Analysis, American Historical Review 91, December 1986, s. 1053–1075.
John SCOTT – Gordon MARSHALL, Oxford Dictionary of Sociology, Oxford 2009.3
Jean-Claude Schmitt, L’histoire des marginaux, in: Jacques Le Goff (ed.), La nouvelle histoire, Paris 1988,2 s. 277–305.
Bernard VINCENT (ed.), Les marginaux et les exclus dans l’histoire (= Cahiers Jussieu 5), Paris 1979.
Encyklopedické přehledy, úvody, souborná pojednání, sborníky, historiografie, přehledy literatury, metodologické články; marginalizace a stigmatizace v historii
Otto BORST (ed.), Minderheiten in der Geschichte Südwestdeutschlands, Tübingen 1996.
Richard John Evans, The German Underworld. Deviants and Outcasts in German History, London 1988.
Michel FOUCAULT, Les anormaux. Cours au Coll?ge de France (1974–1975), Paris 1999.
Michel FOUCAULT, Histoire de la folie ? l’âge classique, Paris 1972.
Bronisław GEREMEK, Ludzie marginesu w średniowiecnym Paryżu XVI–XV wiek, Poznań 2003.2
Františk GRAUS, Randgruppen in der städtischen Gesellschaft im Spätmittelalter, Zeitschrift für historische Forschung 8, 1991, s. 385–437.
Mark HÄBERLEIN (ed.), Devianz, Widerstand und Herrschaftspraxis in der Vormoderne. Studien zu Konflikten im südwestdeutschen Raum, Konstanz 1999.
Wolfgang Hartung, Gesellschaftliche Randgruppen im Spätmittelalter. Phänomen und Begriff, in: Bernhard Kirchgässner – Fritz Reuter (edd.), Städtische Randgruppen und Minderheiten. 23. Arbeitstagung in Worms 16.–18. November 1984, Sigmaringen 1986 (= Stadt in der Geschichte 13), s. 49–114.
Bernd-Ulrich Hergemöller (ed.), Randgruppen der spätmittelalterlichen Gesellschaft, Warendorf 2001.2
Wolfgang von Hippel, Armut, Unterschichten, Randgruppen in der frühen Neuzeit (= Enzyklopädie deutscher Geschichte 34), München 1995.
Pierre CHAUNU (ed.), Marginalité, déviance, pauvreté en France XIVe–XIXe si?cles, Caen 1981.
Franz IRSIGLER – Arnold LASSOTA, Bettler und Gauner, Dirnen und Henker. Randgruppen und Außenseiter in Köln 1300–1600, Köln 1984.
Robert JÜTTE, Mythos Außenseiter. Neuerscheinungen zur Geschichte der sozialen Randgruppen im vorindustriellen Europa, Ius commune. Zeitschrift für europäischen Rechtsgeschichte 21, 1994, s. 241–266.
Robert Jütte, Stigma-Symbole. Kleidung als identitätsstiftendes Merkmal bei spätmittelalterlichen und frühneuzeitlichen Randgruppen (Juden, Dirnen, Aussätzige, Bettler), in: Neithard Bulst – Robert Jütte (edd.), Zwischen Sein und Schein. Kleidung und Identität in der städtischen Gesellschaft, Freiburg im Breisgau 1993 (= Saeculum 44, 1993), s. 65–89.
Carsten KÜTHER, Menschen auf der Straße. Vagierende Unterschichten in Bayern, Franken und Schwaben in der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts, Göttingen 1983.
Václav LEDVINKA – Jiří PEŠEK (ed.), Ponížení a odstrčení. Města versus katastrofy (= Documenta Pragensia 16), Praha 1998, s. 9–132.
Josef Macek, Die sozialen Randgruppen in den böhmischen Städten in der Jagellonenepoche 1471–1526, in: Susanna Burghartz a kol. (edd.), Spannungen und Widersprüche. Gedenkschrift für František Graus, Sigmaringen 1992, s. 191–201.
Jaroslav PÁNEK, Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách českých zemí, in: Jiří Kocian (ed.), Historikové proti znásilňování dějin. Stanovisko sdružení historiků České republiky, Praha 2002, s. 9–20.
Penny ROBERTS, Marginals and Deviants, in: Beat Kümin (ed.), The European World 1500–1800. An Introduction to Early Modern History, London – New York 2009, s. 64–73.
Bernd Roeck, Außenseiter, Randgruppen, Minderheiten. Fremde im Deutschland der frühen Neuzeit, Göttingen 1993.
Bob SCRIBNER, Wie wird man Aussensieter. Ein- und Ausgrenzung im frühneuzeitlichen Deutschland, in: Norbert Fischer – Marion Kobelt-Groch (edd.), Aussenseiter zwischen Mittelalter und Neuzeit. Festschrift für Hans-Jürgen Goertz zum 60. Geburtstag, Leiden – New York – Köln 1997, s. 21–46.
Ernst SCHUBERT, Arme Leute, Bettler und Gauner im Franken des 18. Jahrhunderts, Neustadt an der Aisch 1983.
František ŠMAHEL, „Lidé na okraji“ pozdně středověké společnosti, in: Martin Nodl – František Šmahel (edd.), Člověk českého středověku, Praha 2002, s. 460–481.
Daniela TINKOVÁ, Člověk na okraji společnosti, in: Václav Bůžek – Pavel Král (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007, s. 190–215.
Daniela Tinková, Kde začíná a končí okraj? K otázce dekriminalizace v osvícenské době, in: Václav Bůžek – Pavel Král (edd.), Společnost v zemích habsburské monarchie a její obraz v pramenech 1526–1740 (= Opera Historica 11), České Budějovice 2006, s. 569–599.
Dějiny soudnictví, kriminality a jejího postihu
Andreas BLAUERT – Gerd SCHWERHOFF (edd.), Kriminalitätsgeschichte. Beiträge zur Sozial- und Kulturgeschichte der Vormoderne, Konstanz 2000.
Jaroslav DIBELKA, K novým možnostem studia trestněprávní problematiky. Obranné strategie mužů a žen obviněných ze smilstva na třeboňském panství (1650–1750), ČČH 106, 2008, s. 19–53.
Michel FOUCAULT, Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení, Praha 2000.
Jindřich Francek (ed.), Hrdelní soudnictví českých zemích v 16.–18. století. Sborník příspěvků z konference, konané v Pardubicích 21.–22. 9. 1995, Pardubice 1996.
Jindřich Francek, Katovské řemeslo v českých zemích, Hradec Králové 2007.
Jindřich Francek, Mistři ostrého meče, Pardubice 1995.
Jindřich Francek, Zločin a trest v českých dějinách, Praha 1999.
Jindřich FRANCEK – Tomáš ŠIMEK (edd.), Hrdelní soudnictví českých zemí. Soupis pramenů a literatury, Zámrsk – Pardubice 1995.
Benoît GARNOT, Crime et justice aux XVIIe et XVIIIesi?cles, Paris 2000.
Jaroslav PÁnek, Městské hrdelní soudnictví v pozdně feudálních Čechách. Výsledky, problémy a perspektivy studia, ČsČH 32, 1984, s. 693–728.
Gerd SCHWERHOFF, Aktenkundig und gerichtsnotorisch. Einführung in die historische Kriminalitätsforschung, Tübingen 1999.
Daniela Tinková, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004.
Gerhard AMMERER, Heimat Straße. Vaganten im Österreich des Ancien Régime, Wien – München 2003.
A. L. Beier, Masterless Men. The Vagrancy Problem in England 1560–1640, London – New York 1985.
Peter Burke, Vnímání antikultury – žebráci, zloději, lumpové, in: Peter Burke, Žebráci, šarlatáni, papežové. Historická antropologie raně novověké Itálie. Eseje o vnímání a komunikaci, Jinočany 2007, s. 100–117.
Martin DINGES, Frühneuzeitliche Armenfürsorge als Sozialdisziplinierung? Probleme mit einem Konzept, Geschichte und Gesellschaft 17, 1991, s. 5–29.
Bronisław GEREMEK, Criminalité, vagabondage, paupérisme. La marginalité ? l’aube des temps modernes, Revue d’histoire moderne et contemporaine 31, 1974, 337–375.
Bronisław GEREMEK, Inutiles au monde. Truands et misérables dans l’Europe moderne (1350–1600), Paris 1980.
Bronisław GEREMEK, Slitování a šibenice. Dějiny chudoby a milosrdenství, Praha 1999.
Bronisław GEREMEK, Świat „Opery żebraczej“. Obraż włoczęgów i nęzdarzy w literaturach europejskich XV–XVII wieku, Warszawa 1980.
Pavel HIML, Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století, Praha 2007.
Robert Jütte, Abbild und soziale Wirklichkeit des Bettler- und Gaunertums zu Beginn der Neuzeit. Sozial-, mentalitäts und sprachgeschichtliche Studien zum Liber Vagatorum (1510), Köln – Wien 1988.
Robert Jütte, Obrigkeitliche Armenfürsorge in deutschen Reichsstädten der Frühen Neuzeit, Köln 1984.
Robert Jütte, Poverty and Deviance in Early Modern Europe, Cambridge 1994.
Martin Rheinheimer, Chudáci, žebráci a vaganti. Lidé na okraji společnosti 1450–1850, Praha 2003.
Daniel ROCHE, Humeurs vagabondes. De la circulation des hommes et d’utilité des voyages, Paris 2003.
Christoph SACHSSE – Florian TENNSTEDT (edd.), Soziale Sicherheit und soziale Disziplinierung. Beiträge zu einer historischen Theorie der Sozialpolitik, Frankfurt am Main 1986.
Martin SCHEUTZ, Ausgesperrt und gejagt, geduldet und vergessen. Bettlervisitationen im Niederösterreich des 18. Jahrhunderts, Sankt Pölten 2003.
Martin ŠTINDL, Almužníci 17. století na cestě do Bíteše a Meziříčí. Pokus o zachycení pohybu na okraji barokní společnosti, Západní Morava 2, 1998, s. 83–100.
Martin ŠTINDL, Tulácké příběhy ze západní Moravy. Pokus o identifikaci okraje barokní společnosti, Západní Morava 5, 2001, s. 59–81.
Čest, bezectní lidé
Yves Castan, Honn?teté et relations sociales en Languedoc (1715–1780), Paris 1974.
Richard van Dülmen, Bezectní lidé. O katech, děvkách a mlynářích. Nepočestnost a sociální izolace v raném novověku, Praha 2003.
Jutta Nowosadtko, Scharfrichter und Abdecker. Der Alltag zweier „unehrlicher Berufe“ in der Frühen Neuzeit, Paderborn aj. 1994.
Klaus SCHREINER – Gerd SCHWERHOFF (edd.), Verletzte Ehre. Ehrkonflikte in Gesellschaften des Mittelalters und der Frühen Neuzeit, Köln – Weimar – Wien 1995.
Etnické menšiny, cizinci
Jacques BOTTIN – Donatella CALABI (edd.), Les étrangers dans la ville. Minorités et espace urbain du bas Moyen Âge ? l’époque moderne, Paris 1999.
Olga FEJTOVÁ – Václav LEDVINKA – Jiří PEŠEK (edd.), Národnostní skupiny, menšiny a cizinci ve městech. Praha – město zpráv a zpravodajství, Praha 2001 (= Documenta Pragensia 19), s. 9–170.
Zdeňka STOKLÁSKOVÁ, Cizinicem na Moravě. Zákonodárství a praxe pro cizince na Moravě 1750–1867, Brno 2007.
Cikáni
Henriette Asséo, Marginalité et exclusion. Le traitement administratif des Bohémiens dans la société française du XVIIe si?cle, in: Robert Mandrou (ed.), Probl?mes socio-culturels en France au XVIIe si?cle, Paris 1974, s. 9–87.
Angus FRASER, Cikáni, Praha 2002.
Thomas FRICKE, Zigeuner im Zeitalter des Absolutismus. Bilanz einer einseitigen Überlieferung, Pfaffenweiler 1996.
Bronisław GEREMEK, Cyganie w Europie średniowiecznej i nowożytnej, Przegląd historyczny 75, 1984, s. 569–596.
Jiří HANZAL, Cikáni na Moravě v 15. až 18. století. Dějiny etnika na okraji společnosti, Praha 2004.
Leo Lucassen, Zigeuner. Die Geschichte eines polizeilichen Ordnungsbegriffes in Deutschland 1700–1945, Köln – Weimar – Wien 1996.
Leo Lucassen, Zigeuner im frühneuzeitlichen Deutschland. Neue Forschungsergebnisse, -probleme und -vorschläge, in: Karl Härter (ed.), Policey und frühneuzeitliche Gesellschaft (= Ius commune 129), Frankfurt am Main 2000, s. 235–262.
Ulrich Friedrich OPFERMANN, „Seye kein Ziegeuner, sondern kayserlicher Cornet.“ Sinti im 17. und 18. Jahrhundert. Eine Untersuchung anhand archivalischer Quellen, Berlin 2007.
Eva PROCHÁZKOVÁ, Perzekuce romských kočovníků v českých zemích v 18. století (na základě ortelních manuálů pražského apelačního soudu), SAP 42, 1992, s. 307–408.
Wim WILLEMS, In Search of the True Gypsy. From Enlightenment to Final Solution, London 1997.
Majetková kriminalita, loupežnictví
Uwe Danker, Räuberbanden im Alten Reich um 1700. Ein Beitrag zur Geschichte von Herrschaft und Kriminalität im Alten Reich der frühen Neuzeit, Frankfurt am Main 1988.
Jindřich FRANCEK, Dějiny loupežnictva. Zloději, loupežníci, lupiči, pytláci a žháři v českých dějinách, Praha 2002.
Eric J. Hobsbawm, Bandits, London 1969.
Carsten KÜTHER, Räuber und Gauner in Deutschland. Das organisierte Bandenwesen im 18. und frühen 19. Jahrhundert, Göttingen 1976.
Wolfgang Seidenspinner, Mythos Gegengesellschaft. Erkundungen in der Subkultur der Jauner, Münster aj. 1988.
Monika Spicker-Beck, Räuber, Mordbrenner, umschweifendes Gesind. Zur Kriminalität im 16. Jahrhundert, Freiburg im Breisgau 1995.
Čarodějnictví, magie
Wolfgang BEHRINGER, Hexen. Glaube, Verfolgung, Vermarktung, München 2000.2
Wolfgang BEHRINGER, Hexenverfolgung in Bayern. Volksmagie, Glaubenseifer und Staatsräson in der frühen Neuzeit, München 1987.
Carlo GINZBURG, Benadanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století, Praha 2002.
Carlo GINZBURG, Noční příběh. Sabat čarodějnic, Praha 2003.
Josef KOČÍ, Čarodějnické procesy. Z dějin inkvizice a čarodějnických procesů v českých zemích v 16.–18. století, Praha 1973.
Robert MUCHEMBLED a kol., Magie a čarodějnictví v Evropě od středověku po současnost, Praha 1997.
Robert MUCHEMBLED, Sorci?res, justice et société aux 16e et 17e si?cles, Paris 1987.
Lyndal ROPER, Oedipus and the Devil, London – New York 1994.
Bedřich ŠINDELÁŘ, Hon na čarodějnice. Západní a střední Evropa v 16.–17. století, Praha 1986.
Keith THOMAS, Religion and the Decline of Magic. Studies in Popular Beliefs in Sixteenth and Seventeenth Century England, London 1971.
Philippe Ari?s – André Béjin (edd.), Sexualités occidentales. Contributions ? l’histoire et ? la sociologie de la sexualité, Paris 1982.
Michel FOUCAULT, Dějiny sexuality I. Vůle k vědění; II. Užívání slastí; III. Péče o sebe, Praha 1999–2003.
Jindřich Francek, Zločin a sex v českých dějinách. Manželské spory a sexuální kriminalita v raném novověku, Praha 2000.
Kent GERARD – Gerd HEKMA (edd.), The Pursuit of Sodomy. Male Homosexuality in Renaissance and Enlightenment Europe, New York – London 1989.
Bernd-Ulrich Hergemöller, Einführung in die Historiographie der Homosexualitäten, Tübingen 1999.
Sabine Kienitz, Sexualität, Macht und Moral. Prostitution und Geschlechterbeziehungen Anfang des 19. Jahrhunderts in Württemberg. Ein Beitrag zur Mentalitätsgeschichte, Berlin 1995.
George Sebastian ROSSEAU – Roy PORTER (edd.), Sexual Underworlds of the Enlightenment, Chapel Hill 1988.
Peter SCHUSTER, Das Frauenhaus. Städtische Bordelle in Deutschland (1350–1600), Paderborn aj. 1992.
Angela Taeger, Intime Machtverhältnisse. Moralstrafrecht und administrative Kontrolle der Sexualität im ausgehenden Ancien Régime, München 1999.
