Historická demografie, dějiny rodiny v raném novověku (Eduard Maur)


A. Prameny

  • Berní rula – 1. K edici berní ruly (Úvodní pojednání), Praha 1950; 2. Karel Doskočil (ed.), Popis Čech r. 1654 (Souhrnný index obcí k berní rule) I–II, Praha 1953–1954; 3. Václav Líva (ed.), Pražská města, Praha 1949; 8.–9. Aleš Chalupa – Jaroslav Čechura – Marie Ryantová (edd.), Kraj Boleslavský, Praha 2001; 10.–11. František Beneš (ed.), Kraj Čáslavský, Praha 1953–1955; 12.–13. Václav Pešák (ed.), Kraj Hradecký, Praha 1951–1954; 18.–19. Marie Haasová-Jelínková (ed.), Kraj Kouřimský, Praha 1952; 23. Marie Doskočilová (ed.), Kraj Plzeňský I, Praha 1952; 24.–25. Iva Čadková – Magda Zahradníková (edd.), Kraj Plzeňský II–III, Praha 2002–2003; 26. Emil Hradecký (ed.), Kraj Podbrdský, Praha 1954; 31. Eva Lisá (ed.), Kraj Vltavský, Praha 1951; 32.–33. Marie Lišková (ed.), Kraj Žatecký, Praha 1951; 34. Marie Ryantová (ed.), Kladsko, Praha 2007. Mimo edici vyšla pomůcka Václav Červený – Jarmila Červená, Berní rula: generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654, doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651, Praha 2003.
  • Jan BRZOBOHATÝ – Stanislav DRKAL, Karolinský katastr slezský 1–2, Praha 1972–1973.
  • Eliška ČÁŇOVÁ, Libri status animarum pražské arcidiecéze z roku 1651, SAP 29, 1979, s. 20–55.
  • Eliška ČÁŇOVÁ (ed.), Nejstarší zpovědní seznamy 1570–1666 I–II, Praha 1973.
  • Eliška ČÁŇOVÁ (ed.), Nejstarší zpovědní seznamy 1628–1670, Praha 1983.
  • Jaroslav ČECHURA – Zdeněk HOJDA – Martina NOVOZÁMSKÁ (edd.), Nájemníci na Starém Městě pražském roku 1608, Praha 1997.
  • František Dvořáček, Soupisy obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1754–1921, Praha 1926.
  • Ivana EBELOVÁ a kol. (edd.) Soupis židovských rodin v Čechách z roku 1723 I–VI/2, Praha 2002–2006.
  • Aleš Chalupa a kol. (edd.), Tereziánský katastr český: 1.–2. Rustikál; 3. Dominikál, Praha 1964, 1966, 1970.
  • František MATĚJEK (ed.), Lánové rejstříky brněnského kraje z let 1673–1675, Praha 1981.
  • František MATĚJEK (ed.), Lánové rejstříky hradišťského kraje z let 1669–1671, Uherské Hradiště 1984.
  • František MATĚJEK (ed.), Lánové rejstříky jihlavského a znojemského kraje z let 1671–1678, Praha 1983.
  • František MATĚJEK (ed.), Lánové rejstříky přerovského kraje z let 1675–1676, in: Ostrava 14, 1987, s. 355–444.
  • Eduard MAUR – Dagmar PÍŠOVÁ (edd.), Sčítání konzumentů soli v Čechách roku 1702. Edice pramene, Historická demografie 18, 1994, s. 7–67.
  • Jaroslava Mendelová (ed.), Matrika narozených kostela sv. Jindřicha na Novém Městě pražském (1584–1600). Edice, Praha 1992.
  • Jiří Radimský – Miroslav Trantírek (edd.), Tereziánský katastr moravský, Praha 1962.
  • Jana RATAJOVÁ (ed.), Alžběta Lidmila z Lisova. Rodinné paměti, Praha 2002.
  • Jana RATAJOVÁ – Lucie STORCHOVÁ (edd.), Nádoby mdlé, hlavy nemající? Diskursy panenství a vdovství v české literatuře raného novověku, Praha 2008.
  • Václav Sekera (ed.), Obyvatelstvo českých zemí v letech 1754–1918 I–II, Praha 1978–1983.
  • Soupis poddaných podle víry z roku 1651 I–XXII, Praha 1993–2003.
  • Josef Vítězslav Šimák (ed.), Zpovědní seznamy arcidiecéze pražské z r. 1678–1725 I–III/3, Praha 1909–1938.

B. Literatura

Přehledové práce

  • Jean-Pierre Bardet – Jacques Dupâquier (edd.), Histoire des populations de l´ Europe I–III, Paris 1997.
  • Scarlet BEAUVALET-BOUTOURYIE, La démographie de l´époque Moderne, Paris 1999.
  • Alain BLUM – Noël BONNEUIL – Didier BLANCHET (edd.), Modeles de la démographie historique, Paris 1992.?
  • André Burgui?re (ed.), Geschichte der Familie I–IV, Frankfurt am Main 1996–1998 (původně francouzsky 1986).
  • Jacques DUPâQUIER, Introduction ? la démographie historique, Paris – Tournai – Montréal 1974.
  • Michel FLEURY – Louis HENRY, Nouveau manuel de dépouillement et d´exploitation de l´état civil ancien, Paris 1985.3
  • Andreas GESTRICH – Jens-Uwe KRAUSE – Michael MITTTERAUER, Geschichte der Familie, Stuttgart 2003.
  • Jack GOODY, Proměny rodiny v evropské historii, Praha 2006.
  • Pierre Guillaume – Jean-Pierre POUSSOU, Démographie historique, Paris 1970.
  • John HAJNAL, European Marriage Patterns in Perspektive, in: D. V. Glass – D. E. C. Eversley (edd.), London 1965, s. 101–143.
  • Louis HENRY, Manuel de démographie historique, Gen?ve – Paris 1970.2
  • Louis HENRY – Alain BLUM, Technique d´analyse en démographie historique, Paris 1988.2
  • Thomas H. HOLLINGSWORTH, Historical Demography, London 1966.
  • Arthur Imhof, Einführung in die historische Demographie, München 1977 (= na CD-ROM v přeprac. podobě jako Historische Demographie, München 1996).
  • Cezary KUKLO, Demografia Rzeczypospolitej przedrozbiorowej, Warszawa 2009.
  • Massimo LIVI BACCI, Populace v evropské historii, Praha 2003.
  • Christian Pfister, Bevölkerungsgeschichte und historische Demographie 1500–1800 (= Enzyklopedie deutscher Geschichte 28), München 2007.2
  • J. Dennios WILLUGAN – Katherine A. LYNCH, Sources and Metods of Historical Demography, New York – London 1982.

Monografie, sborníky, zásadní studie

  • Pavel BĚLINA, Česká města v 18. století a osvícenské reformy, Praha 1985.
  • Jana BERÁNKOVÁ, Demografický vývoj města Kouřimi v letech 1650–1850, Historická demografie 18, 1994, s. 69–104.
  • Antonín Boháč, Obyvatelstvo v Československé republice (= Československá vlastivěda, řada II. Národopis), Praha 1936, s. 1–96.
  • Petra BRABCOVÁ, Plodnost vdaných žen v první polovině 18. století dle dvou brněnských farností, Historická demografie 25, 2001, s. 85–100.
  • Petra Brabcová, Snoubenci podle věku a rodinného stavu v 18. století (na základě excerpce brněnských svatopetrských matrik), in: Alena Pazderová (ed.), Pocta Elišce Čáňové. Sborník k životnímu jubileu, Praha 2003, s. 16–24.
  • Rudolf BRÁZDIL – Hubert VALÁŠEK – Juerg LUTTERBACHER – Jarmila MACKOVÁ, Die Hungerjahre 1770–1772 in den böhmischen Ländern. Verlauf, meteorologische Ursachen und Auswirkungen, Österreichische Zeitschrift für Geschichtswissenschaften 12, 2001, č. 2, s. 44–78.
  • Václav BŮŽEK, Muž, žena a děti v aristokratické rodině na prahu novověku, in: Milena Lenderová a kol., Eva nejen v ráji. Žena v Čechách od středověku do 19. století, Praha 2002, s. 45–66.
  • Václav BŮŽEK, Die private Welt der böhmischen adeligen Familien in ihren Selbstzeugnissen des 16. und 17. Jahrhudert, in: H.-D. Heimann (ed.), Adelige Welt und familiäre Beziehungen. Aspekte der privaten Welt des Adels in böhmischen, polnischen und deutschen Beispielen vom 14. bis zum 16. Jahrhundert, Potsdam 2000, s. 17–41.
  • Václav BŮŽEK – Josef HRDLIČKA, Rodinný život posledních pánů z Hradce ve světle jejich korespondence, Opera historica 6, České Budějovice 1998, s. 145–271.
  • Václav BŮŽEK – Pavel KRÁL (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007.
  • Markus CERMAN, Bohemia after the Thirty Years´ War: some Theses on population Structure and Family, Journal of Family History 19, 1994, s. 149–175.
  • Markus CERMAN, Central Europe and the „European marriage pattern“. Marriage patterns and familly structure in Central Europe, 16th–19th centuries, in: J. Ehmer – T. K. Haraven – R. Wall – M. Cerman (edd.), Familly history revisited, Newark 2001, s. 282–307.
  • Markus CERMAN, Das Projekt Soziale Strukturen in Böhmen 16.–19. Jahrhundert, Prager Wirtschafts- und Sozialhistorische Mitteilungen 5, 1999, s. 185–203.
  • Markus CERMAN – Eduard MAUR, Proměny vesnických sociálních struktur v Čechách 1650–1750, ČČH 98, 2000, s. 737–774.
  • Markus Cerman – Hermann ZEiTLHOFER (edd.), Soziale Strukturen in Böhmen. Ein Regionaler Vergleich von Wirtschaft und Gesellschaft in Gutsherrschaften 16.–19. Jahrhundert, München – Wien, 2002.
  • Eliška ČÁŇOVÁ, Libri status animarum pražské arcidiecéze z roku 1651, SAP 29, 1979, s. 20–55.
  • Eliška ČÁŇOVÁ, Mor v Čechách roku 1680, SAP 31, 1981, s. 265–337.
  • Eliška ČÁŇOVÁ, Obyvatelstvo panství Manětín v polovině 17. století. Srovnávací sonda ze soupisu poddaných podle víry a berní ruly, in: Alena Pazderová – Jan Kahuda (edd.), Našim jubilantkám. Sborník příspěvků k životnímu jubileu Věry Beránkové, prom. hist., PhDr. Dagmar Culkové a PhDr. Marie Liškové, Praha 2000, s. 243–250.
  • Eliška ČÁŇOVÁ, Population of the Třeboň Dominion. An analysis of the List of subjects of 1586, Historická demografie 13, 1989, s. 33.
  • Eliška ČÁŇOVÁ, Seznamy obyvatel vzniklé při rekatolizační činnosti jako prameny pro demografickou statistiku, Historická demografie 8, 1983, s. 61–74.
  • Eliška ČÁŇOVÁ, Složení domácností v Čechách v roce 1651, Historická demografie 16, 1992, s. 63–66.
  • Eliška ČÁŇOVÁ, Soupis poddaných podle víry a studium historické rodiny, Archivní časopis 42, 1992, s. 28–34.
  • Eliška ČÁŇOVÁ, Studium historické rodiny, Demografie 34, 1992, s. 131–136.
  • Eliška ČÁŇOVÁ – Pavla HORSKÁ, Existuje středoevropský model rodiny pro předstatistické období?, in: Blanka Filipcová (ed.), Sňatečnost a rodina, Praha 1992, s. 90–103.
  • Karel ČERNÝ – Jiří M. Havlík, jezuité a mor, Praha 2008.
  • Lumír DOKOUPIL – Ludmila FIALOVÁ – Eduard MAUR – Ludmila NESLÁDKOVÁ, Přirozená měna obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století, Praha 1999.
  • Hans H. DONTH, Die Familien von Rochlitz a. d. Iser und Harrachsdorf 1696–1784 I–II, Bonn 1988–1991.
  • Ladislav DUŠEK, Obyvatelstvo Budyně nad Ohří v letech 1701–1850. Historickodemografická studie, Ústecký sborník historický 1985, s. 143–249.
  • Ivana EBELOVÁ – Michal ŘEZNÍČEK – Klára Woitschová – Jiří WOITSCH (edd.), Židovské obyvatelstvo v Čechách v letech 1792–1794 (= Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska V/1–2), Praha 2007.
  • Antoinette Fauve-Chamoux – Ludmila FIALOVÁ (edd.), Le phémom?ne de la domesticité en Europe XVIe–XXe si?cles (= Acta demographica 13), Praha 1997.
  • Olga FEJTOVÁ, Ekonomická a sociální struktura lounských měšťanů v době předbělohorské, Sborník Okresního archivu v Lounech, 2, 1988, s. 36–58.
  • Ludmila FIALOVÁ, Hlavní trendy demografického vývoje křesťanského obyvatelstva Prahy v letech 1650–1800, in: Alena Pazderová (ed.), Pocta Elišce Čáňové. Sborník k životnímu jubileu, Praha 2003, s. 27–38.
  • Ludmila FIALOVÁ, Sezónnost demografických událostí v českých zemích v 17.–20. století, Demografie 37, 1995, s. 9–21.
  • Ludmila Fialová – Pavla Horská – Milan Kučera – Eduard MAUR – Jiří Musil – Milan Stloukal, Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998.2
  • Čeněk Florián, O výměnku na panství chrudimském r. 1700, Časopis pro dějiny venkova 10, 1923, s. 109–112.
  • Karel FOJTÍK, Společnost a rodina na moravském Valašsku v druhé polovině 17. století, Československá etnografie 10, 1962, s. 1–26.
  • Josef GRULICH, Dědická praxe na jihu Čech v 17. a 18. století, Historický obzor 15, 2004, s. 36–45.
  • Josef GRULICH, Historická demografie a dějiny rodiny v Evropě a v České republice po roce 1950, Historická demografie 26, 2002, s. 123–146.
  • Josef GRULICH, Das ländliche Ausgedinge in der Frühen Neuzeit. Ein Beitrag zur Problematik der Wahrnehmungen sozialer Kategorien im 17. und 18. Jahrhundert, in: Dana Štefanová – Václav Bůžek (edd.), Menschen – Handlungen – Strukturen. Historisch-anhropologische Zugangsweisen in den Geschichtswissenschaften (= Opera historica 9), České Budějovice 2001, s. 343–369.
  • Josef GRULICH, Obraz manželství a rodiny v díle J. A. Komenského a B. Bolzana, Historický obzor 9, 1998, č. 7–8, s. 169–172.
  • Josef GRULICH, Poddanská nemovitost a dědické právo na Třeboňsku. Vřesecká rychta v letech 1625–1825, Jihočeský sborník historický 65, 1996, s. 34–42.
  • Josef GRULICH, Populační vývoj a životní cyklus venkovského obyvatelstva na jihu Čech v 16.–18. století, České Budějovice 2008.
  • Josef GRULICH, Převody poddanských nemovitostí a migrace obyvatelstva na jihu Čech. Situace na Chýnovsku v druhé polovině 17. a 18. století, Studie k sociálním dějinám 6, 2001, s. 117–136.
  • Josef GRULICH – Hermann ZEITLHOFER, Lebensformen und soziale Muster in Südböhmen im 16. und 17. Jahrhundert, Jihočeský sborník historický 66–67, 1997–1998, s. 26–50.
  • Antonín HAAS, Omezení odúmrti a vdovská třetina v starém českém právu městském, Právněhistorické studie 17, 1973, s. 199–218.
  • Zdeněk HÁZA, Stav a struktura obyvatel panství Šternberk ve světle soupisu daně z hlavy z ledna 1691, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, řada historická, C 47, s. 103–142.
  • Iva HEROLDOVÁ, Proměny poddanské rodinné obřadnosti v Čechách na přechodu od feudalismu ke kapitalismu, in: Lid a lidová kultura národního obrození, Praha – Roztoky u Prahy 1983, s. 37–48.
  • Iva HEROLDOVÁ, Vesnická poddanská rodina v Čechách před vydáním patentu o zrušení nevolnictví a po něm, Český lid 68, 1981, s. 156–168.
  • Gustav HOFMANN, Populace Čech na sklonku 17. století, SAP 41, 1991, s. 417–446.
  • Martin HOLÝ, Šlechtické sňatky v českých zemích v letech 1500–1650, Historická demografie 27, 2003, s. 5–36.
  • Cyril HORÁČEK, Výminek, Praha 1900.
  • Pavla HORSKÁ, Comportement démographique et famille en Europe centrale slave 1650–1900, in: Mélanges offertes ? Jacques Dupâquier, Paris 1992, s. 229–238.
  • Pavla HORSKÁ, Česká historická demografie, ČČH 89, 1991, s. 519–532.
  • Pavla HORSKÁ (ed.), Dlouhodobé populační trendy na území ČSR (předstatistické období) (= Acta demographica 4), Praha 1981.
  • Pavla HORSKÁ, La famille de l´Europe Centrale slave aux XVIe–XVIIe si?cles, in: C. Kuklo (ed.), Les modeles familliaux en Europe aux XVIIe–XVIIIe si?cles, Bialystok 1992, s. 57–63.
  • Pavla HORSKÁ, K historickému modelu středoevropské rodiny, Demografie 31, 1989, s. 137–143.
  • Pavla HORSKÁ, Rodinná skupina v Československu očima historické demografie, Historická demografie 16, 1992, s. 57–62.
  • Pavla HORSKÁ, Rodinná strategie ve vesnici Záblatí na třeboňském panství (1661–1820), Historická demografie 17, 1993, s. 131–152.
  • Pavla HORSKÁ, Vliv počátků samostatné výdělečné činnosti žen na vývoj rodiny, Český lid 70, 1983, s. 223–228.
  • Pavla Horská – Milan Kučera – Eduard MAUR – Milan Stloukal, Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy, Praha 1990.
  • Pavla HORSKÁ – Eduard MAUR – Jiří MUSIL, Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Praha – Litomyšl 2002.
  • Jan HORSKÝ, Ältere Diskussion über die Zadruga und die Familienbesitzgemeinschaft in Böhmen und das heutige Studium der Familienstrukturen und -typen, Historická demografie 17, 1993, s. 37–51.
  • Jan HORSKÝ, Příspěvek ke studiu rodinných struktur v Čechách v 16. století (panství Třeboň – sonda), Jihočeský sborník historický 62, 1993, s. 50–56.
  • Jan HORSKÝ, Studium historického utváření rodiny v 16. až 18. století, Demografie 38, 1996, s. 165–172.
  • Jan HORSKÝ – Eduard MAUR, Die Familie, Familienstrukturen und Typologie der Familien in der böhmischen Historiographie, Historická demografie 17, 1993, s. 7–35.
  • Jan HORSKÝ – Iva SEDLÁČKOVÁ – Markéta SELIGOVÁ, Ein einheitliches „altes demographisches Regime“ oder die Bindung eines demographischen Verhaltens zu „Ökotypen“? Betrachtungen über den Erklärungswert des Einwohnerverzeichnisses vom Jahre 1651 für das Studium verschiedener Typen der historischen Familienbildung, Historická demografie 20, 1996, s. 57–91.
  • Jan horský – Markéta Seligová, Rodina našich předků, Praha 1996.
  • Jan HORSKÝ – Miloš SLÁDEK, Rodinné, sociální a demografické poměry v poddanských vsích na panství Třeboň v letech 1586 a 1651, Historická demografie 17, 1993, s. 71–109.
  • Josef Hrdlička, Aristokratická rodina, in: Václav Bůžek – Josef Hrdlička a kol., Dvory velmožů s erbem růže. Všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce, Praha 1997, s. 71–79.
  • Michaela HRUBÁ, „Nedávej statku žádnému, dokud duše v těle.“ Pozůstalostní praxe a agenda královských měst severozápadních Čech v předbělohorském údobí, Ústí nad Labem 2002.
  • Petr JANČÁREK, Města českého Krušnohoří v předbělohorské době, Ústí nad Labem 1971.
  • Karel KADLEC, Rodinný nedíl čili zádruha v právu slovanském, Praha 1898.
  • Jan KAPRAS, Majetkové právo manželské podle českého práva zemského, Praha 1908.
  • Jan KAPRAS, Poručenství nad sirotky v právu českém, Praha 1904.
  • Ludmila Kárníková, Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754–1918, Praha 1965.
  • Jiří KLABOUCH, Manželství a rodina v minulosti, Praha 1962.
  • Jiří KLABOUCH, Politický konsens k manželství v Čechách, Praha 1960.
  • Alice KLÁŠTERSKÁ, Forma sociálního zabezpečení na vesnici v 18. a 1. polovině 19. století. Výměnek v pozemkových knihách vesnice Lhůty u Šťáhlav, Historická demografie 21, 1997, s 93–131.
  • Alice KLÁŠTERSKÁ, Výběr partnera a sňatkový věk dědiců venkovských usedlostí na Šťáhlavsku a jejich sourozenců v 18. a na počátku 19. století, Historická demografie 22, 1998, s. 145–168.
  • Irena Korbelářová, Města na Těšínsku v 18. století (= Studie o Těšínsku 18), Český Těšín 2003.
  • Jan KOUPAL, Selský grunt a výměnek, Český lid 30, 1921, s. 241–247.
  • Anděla KOZÁKOVÁ, Právní postavení ženy v českém právu zemském, Praha 1926.
  • Pavel KRÁL, Mezi životem a smrtí. Testamenty české šlechty v letech 1550 až 1650, České Budějovice 2002.
  • Pavel KRÁL, Žena v šlechtických testamentech v 16. a 17. století, Česko-slovenská historická ročenka 2001, s. 157–167.
  • Antonín B. MÁKA, Matrika obce Stružince, Stružinec 1901.
  • Antoine Mar?s – Pavla Horská, Česko-francouzský dialog o dějinách evropské rodiny (= Cahiers du CEFRES 21), Praha 2001.
  • Lenka MATUŠÍKOVÁ – Alena PAZDEROVÁ, Alterzusammensetzung der Kinder im Verzeichnis der Untertanen nach dem Glauben vom Jahre 1651, Historická demografie 17, 1993, s. 53–64.
  • Petr MAŤA, Svět české aristokracie (1500–1700), Praha 2004, s. 523–572.
  • Eduard MAUR, Das bäuerliche Erbrecht ud die Erbschaftspraxis in Böhmen im 16.–18. Jahrhundert, Historická demografie 20, 1996, s. 93–118.
  • Eduard MAUR, Čeleď a tovaryši v Čechách ve světle soupisu podle víry z roku 1651, Historická demografie 23, 1999, s. 85–135.
  • Eduard MAUR, La famille paysanne en Boh?me du XVIe au XVIIIe si?cles: les sources et les questions, in: C. Kuklo (ed.), Les mod?les familliaux en Europe aux XVIIe–XVIIIe si?cles, Bialystok 1992, s. 65–70.
  • Eduard MAUR, K demografickým aspektům tzv. druhého nevolnictví, Historická demografie 8, 1983, s. 7–44.
  • Eduard MAUR, K problematice historické demografie, ČMM 120 (Supplementum), 2001, s. 77–86.
  • Eduard MAUR, Problémy demografické struktury Čech v polovině 17. století, ČsČH 19, 1971, s. 839–870.
  • Eduard MAUR (ed.), Příspěvky k historické demografii Čech 17. a 18. století (= Acta Universitatis Carolinae 1972, Philosophica et et historica 3), Praha 1972.
  • Eduard MAUR, Urbanizace Čech v raném novověku, Historická demografie 25, 2001, s. 5–64.
  • Eduard MAUR, Velikost českých městských obcí podle tereziánského katastru. Edice statistických dat, Historická demografie 19, 1995, s.169–206.
  • Eduard MAUR, Základy historické demografie, Praha 1983.2
  • Eduard MAUR – Josef GRULICH (edd.), Dějiny migrací v českých zemích v novověku (= Historická demografie 30, Suplement), Praha 2006.
  • Miroslava MELKESOVÁ, Církevní matriky českých zemí v pozornosti badatelů, Historická demografie 32, 2008, s. 5–56.
  • Alois MÍKA, Řemesla a obchod v českých městech ve světle tereziánského katastru, Pražský sborník historický 11, 1979, s. 104–138.
  • Jaroslav MILLER, Uzavřená společnost a její nepřátelé. Město středovýchodní Evropy (1500–1700), Praha 2006.
  • Jana MRÁZKOVÁ, „Přislibujou sobě věrnost, lásku a upřímnost až do smrti zachovati.“ Vliv rodiny a „přátel“ na volbu životního partnera – panství Třeboň na konci 18. a počátkem 19. století, Historická demografie 29, 2005, s. 53–107.
  • Petr MUŽÍK, Obyvatelstvo města Domažlic v letech 1631–1830, SAP 31, 1986, s. 103–207.
  • Pavla NÁCOVSKÁ, Svatební smlouvy jako pramen sociálně-dějinného vývoje a historicko-demografického poznání (Kutná Hora 1550–1600), Historická demografie 21, 1997, s. 37–72.
  • Ludmila Nesládková, Reprodukce kulturně odlišných skupin obyvatelstva jižní Moravy v novověku na příkladu křesťanů a Židů (= Acta demographica 14), Praha 2003.
  • Martin NODL, Raně novověké městské migrace, perspektivy, tendence a metodické podněty německého bádání 70.–90. let, FHB 18, 1997, s. 289–304.
  • Rostislav NOVÝ, Městská síť v Čechách, in: Josef Petráň a kol., Počátky českého národního obrození. Společnost a kultura v 70. až 90. letech 18. století, Praha 1990, s. 33–43.
  • Sheilagh C. OGILVIE – Jeremy EDWARDS, Ženy a „druhé nevolnictví“ v Čechách na počátku novověku, Historická demografie 22, 1998, s. 5–49 (anglicky: Women and the „second serfdom“: Evidence from Bohemia, Journal of Economic History 60, 2000, s. 961–994).
  • Zdeněk Pavlík, Nástin populačního vývoje světa, Praha 1964.
  • Zdeněk PAVLÍK – Jitka RYCHTAŘÍKOVÁ – Alena ŠUBRTOVÁ, Základy demografie, Praha 1986.
  • Christian PFISTER – Rudolf Brázdil, Social Vulnerability to Climate in the „Little Ice Age“: an Exemple from Central Europe in the early 1770s., Climate of the Past 2, 2006, s. 115–129.
  • Otto Placht, Lidnatost a společenská skladba českého státu v 16.–18. století, Praha 1957.
  • Vladimír PROCHÁZKA, Česká poddanská nemovitost v pozemkových knihách 16.–17. století, Praha 1963.
  • Jiřina PSÍKOVÁ, Rodové katastry uložené ve Státním archivu v Třeboni, Historická demografie 8, 1983, s. 75–80.
  • Jiří RADIMSKÝ, Vývoj obyvatelstva na Moravě do r. 1857, Vlastivědný věstník moravský 1946, s. 72–110.
  • Jana RATAJOVÁ, Pražské testamenty (1600–1620) jako pramen k dějinám rodinných struktur, Pražský sborník historický 30, 1998, s. 90–127.
  • Jaromír SEDLÁČEK, Práva výměnku v dějinném vývoji, Věstník Československého zemědělského muzea 19, 1942, s. 101–104.
  • Iva SEDLÁČKOVÁ, Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu v polovině 17. století ve vybraných panstvích Loketského kraje. Příspěvek ke studiu typů historického utváření rodiny, Historická demografie 19, 1995, s. 39–58.
  • Markéta SELIGOVÁ, Die Entwicklung der Familie auf der Herrschaft Děčín in der Mitte des 17. Jahrhunderts unter Berücksichtigung seines Wirtschaftlichen Charakters, Historická demografie 20, 1996, s. 119–175.
  • Markéta SELIGOVÁ, Sňatečnost na severočeském panství Horní Police v první polovině 18. století. K možnostem odhadu míry sňatečnosti v předstatistickém období, Historická demografie 29, 2005, s. 29–52.
  • Eva SEMOTANOVÁ, Knihy měšťanských práv – významný pramen předstatistického období (příspěvek ke studiu přistěhovalectví do měst pražských v letech 1618–1770), Historická demografie 10, 1986, s. 73–115.
  • Ernst SCHWARZ, Volkstumsgeschchte der Sudetenländer I–II 2, München 1987.
  • Vladimír SRB, 1000 let obyvatelstva českých zemí, Praha 2002.
  • Lucie STEINBACHOVÁ, Demografický vývoj za hladomoru v letech 1771–1772, Historická demografie 25, 2001, s. 101–128.
  • Lucie STEINBACHOVÁ, Hladomor v letech 1771–1772, Demografie 44, 2002, s. 188–196.
  • Jan Kř. Stříteský, Zdravotní a populační vývoj československého obyvatelstva, Praha 1971.
  • Dana ŠTEFANOVÁ, Ausgedinge und Besitztransfer – Gerechtigkeit zwischen den Generationen. Das Beispiel der Herrschaft Frýdlant in Nordböhmen, 1558–1780, in: S. Brakensiek – M. Stolleis – H. Wunder (edd.), Generationengerechtigkeit. Normen und Praxis im Erb- und Ehegüterrecht 1500–1850, Berlin 2006, s. 219–240.
  • Dana ŠTEFANOVÁ, Besitzrechtliche Ansprüche und weitere Lebenswege von Witwen. Veränderungen und Kontinuitäten der Praktiken in der Gutsherrschaft Frýdlant in Nordböhmen zwischen 1558 und 1750, in: N. Langreiter – M. Lanzinger (edd.), Wandel. Kontinuitäten. Kulturwissenschaftliche Versuche über ein schwieriges Verhältnis, Wien 2002, s. 511–515.
  • Dana ŠTEFANOVÁ, Erbschaftspraxis, Besitztransfer und Handlungsspielraume von Untertanen in der Gutsherrschaft: Die herrschaft Frýdlant in Nordbohmen, 1558–1750, Wien 2009.
  • Dana ŠTEFANOVÁ, Zur Stellung von Witwen in ländlicher Gesellschaft der Frühen Neuzeit zwischen 1558 und 1750, in: Dana Štefanová – Václav Bůžek (edd.), Menschen – Handlungen – Strukturen. Historisch-anhropologische Zugangsweisen in den Geschichtswissenschaften (= Opera historica 9), České Budějovice 2001, s. 197–217.
  • Dana ŠTEFANOVÁ, Vdovy v raném novověku. Studie k postavení a jednání „viditelných“ žen na příkladu praxe panství Frýdlant v Čechách mezi léty 1550–1750, Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, řada historická 49, 2004, s. 49–71.
  • Dana ŠTEFANOVÁ – Markus CERMAN, Lebensunterhalt und Erwerb im Alter in ländlichen Gesellschaften der frühen Neuzeit, in: Marie Koldinská – Alice Velková (edd.), Historik zapomenutých dějin. Sborník příspěvků věnovaných prof. dr. Eduardu Maurovi, Praha 2003, s. 83–107.
  • Dana ŠTEFANOVÁ – Hermann ZEITLHOFER, Alter und Generationsbeziehungen in Böhmen. Zum Ausgedinge in nord- und südböhmischen Dörfern, in: J. Ehmer – P. Gutschner (edd.), Das Alter im Spiel der Generationen. Historische und sozialwissenschaftliche Beiträge, Wien – Koln – Weimar 2000, s. 231–258.
  • Blanka ŠTĚRBOVÁ, Sňatečnost a sňatková migrace ve farnosti Střelské Hoštice v letech 1645–1980, Jihočeský sborník historický 58, 1989, s. 125–136.
  • Blanka ŠTĚRBOVÁ, Vývoj sňatečnosti v lokalitě Novosedly nad Nežárkou v letech 1686–1910, Historická demografie 11, 1987, s. 97–149.
  • Jarmila ŠŤASTNÁ, Změny ve způsobu života tkalců na Náchodsku a proces industrializace se zřetelem k rodinnému životu (= Národopisná knižnice 2), Praha 1970.
  • Alena Šubrtová, Dějiny populačního myšlení a populačních teorií, Praha 1989.
  • Alena Šubrtová, Dějiny populačního myšlení v českých zemích (= Acta demographica 16), Praha 2006.
  • Alena ŠUBRTOVÁ, Názory na populaci v homiletice pobělohorského období II, ČNM – řada A – Historie 158, 1989, č. 3–4, s. 171–189.
  • Alena ŠUBRTOVÁ, Populační myšlení v české homiletice feudálního období I, ČNM – řada A – Historie 157, 1988, s. 113–193.
  • Soňa ŠVECOVÁ, Dva typy tradičnej rolnickej rodiny v Československu, Český lid 76, 1989, s. 210–222.
  • Soňa Švecová, Slovenská a česká rodina, Český lid 73, 1986, s. 203–205.
  • Daniela TINKOVÁ, Ilegitimita a „nová ekonomie života“ v osvícenské Habsburské monarchii. Problém svobodných matek a nemanželských dětí mezi sociální kontrolou a sociální péčí na prahu občanské společnosti, Historická demografie 27, 2003, s. 133–172.
  • Miroslav TOEGEL, Zbíhání poddaných na pardubickém panství v druhé polovině 17. století, Sborník historický 7, 1959, s. 191–226.
  • Antonín TOMÍČEK, Něco o postupu selských gruntů, Časopis Společnosti přátel starožitností 12, 1904, s. 24.
  • Antonín TOMÍČEK, O starém selském hospodářství. Selský statek na Lezníku u Litomyšle od roku 1701, Časopis pro dějiny venkova 10, 1923, s. 51–57.
  • Alice VELKOVÁ, Nemanželské děti ve venkovské společnosti na přelomu 19. a 20. století, in: Tomáš Jiránek – Jiří Kubeš (edd.), Dítě a dětství napříč staletími, Pardubice 2003, s. 205–227.
  • Alice VELKOVÁ, Složení domácnosti a problematika čelední služby na panství Šťáhlavy počátkem 19. století, in: Marie Koldinská – Alice Velková, Historik zapomenutých dějin. Sborník příspěvků věnovaných prof. dr. Eduardu Maurovi, Praha 2003, s. 140–161.
  • Alice VELKOVÁ, Složení obyvatelstva podle věku a rodinného stavu na počátku 19. století. Analýza registru daně z hlavy na panství Šťáhlavy u Plzně, in: Alena Pazderová (ed.), Pocta Elišce Čáňové. Sborník k životnímu jubileu, Praha 2003, s. 150–162.
  • Alice VELKOVÁ, Venkovské ženy 1650–1850. Perspektivy výzkumu s využitím historické demografie, historické antropologie a dějin každodennosti, in: Kateřina Čadková – Milena Lenderová – Jana Stráníková (edd.), Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do 20. století v zajetí historiografie, Pardubice 2006, s. 125–144.
  • Zikmund WINTER, Kulturní obraz českých měst I–II, Praha1890–1892.
  • Zikmund WINTER, Z rodiny a domácnosti staročeské, Praha 1912.
  • Jan Erazim WOCEL, O staročeském dědickém právu, Praha 1861.
  • Eduard Wondrák, Historie moru v českých zemích, Praha 1997.
  • Walburga Wowková – Ludmila FIALOVÁ, Plodnost vdaných žen v Jablonci nad Nisou do roku 1800, Demografie 34, 1992, s. 223–243.
  • Hermann ZEITLHOFER, Die „eisernen Ketten“ der Heirat. Eine Diskussion des Modells der „ökonomischen Nischen“ am Beispiel der südböhmischen Pfarre Kapličky 1640–1840, in: Ch. Duhamelle – J. Schlumbohm (edd.), Eheschließungen im Europa des 18. und 19. Jahrhunderts. Muster und Strategien, Göttingen 2003, s. 35–61.
  • Hermann ZEITLHOFER, Sozialhistorische Aspekte des Heiratsverhaltens in Südböhmen. Die Pfarre Kapličky in der Herrschaft Vyšší Brod, in: Markus Cerman – Robert Luft (edd.), Untertanen, Herrschaft und Staat in Böhmen und im „Alten Reich“, München 2005, s. 257–276.
  • Hermann ZEITLHOFER, Succession in Headship and the Institution of Retirement in early modern Bohemia, in: D. R. Green – A. Owens (edd.), Family Welfare: Gender, Property and Provision Since the Seventeenth Century, Westport 2004, s. 73–96.
  • Adolf Zeman, K metodice studia populačního vývoje českých měst královských v předstatistickém období, Historická demografie 1, 1967, s. 19–27.