Gender a bádání o raném novověku (Jana Ratajová – Lucie Storchová)

  • Beatrix Bastl, Tugend, Liebe, Ehre. Die adelige Frau in der frühen Neuzeit, Wien – Köln – Weimar 2000.
  • Uschi Bender-Wittmann, Gender in der Hexenforschung: Ansätze und Perspektiven, in: Ingrid Ahrendt-Schulte a kol. (edd.), Geschlecht, Magie und Hexenverfolgung, Bielefeld 2002, s. 13–37.
  • Gisela Bock, Historische Frauenforschung. Fragestellungen und Perspektiven, in: Karin Hausen (ed.), Frauen suchen ihre Geschichte, München 1983, s. 22–60.
  • Gisela Bock, Women’s history and Gender History, Gender and history 1, 1989, č. 1, s. 7–30.
  • Susanna Burghartz, Zeiten der Reinheit – Orte der Unzucht. Ehe und Sexualität in Basel während der Frühen Neuzeit, Paderborn 1999.
  • Judith Butler, Bodies that Matter. On the Discursive Limits of “Sex”, New York 1993.
  • Judith Butler, Excitable Speech: A Politics of the Performance, New York 1997.
  • Judith Butler, Gender Trouble. Feminism and the Subversion of Identity, New York 1990 (slovensky: Trampoty s rodom. Feminizmus a podrývanie identity, Bratislava 2003).
  • Judith Butler, Performative Acts and Gender Constitution: An Essay in Phenomenology and Feminist Theory, Theatre Journal 40, 1988, č. 4, s. 519–531.
  • Václav Bůžek, Muž, žena a děti v aristokratické rodině na prahu novověku, in: Milena Lenderová a kol., Eva nejen v ráji. Žena v Čechách od středověku do 19. století, Praha 2002, s. 45–66.
  • Václav Bůžek, Těhotenství ve šlechtické domácnosti na prahu novověku, Česko-slovenská historická ročenka 2001. Materiály z konference Žena v dějinách novověku, s. 169–178.
  • Václav Bůžek – Pavel Král (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007.
  • Ivo Cerman, Tereziánská legenda. Vývoj obrazu Marie Terezie v historických životopisech, in: Václav Bůžek – Pavel Král (edd.), Společnost v zemích habsburské monarchie a její obraz v pramenech 1526–1740 (= Opera historica 11), České Budějovice 2006, s. 149–166.
  • Kateřina Čadková – Milena Lenderová – Jana Stráníková (edd.), Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie, Pardubice 2006.
  • Veronika Čapská, Spiritualita servitů z genderové perspektivy. Příspěvek ke zkoumání podob barokního mariánského kultu na příkladu specifického řádového modelu, in: Martin Nodl – Daniela Tinková (edd.), Antropologické přístupy v historickém bádání, Praha 2007, s. 71–93.
  • Veronika Čapská, Šlechtična na venkovském sídle, knihy a sentimentální imaginace v pozdním osvícenství, in: Veronika Čapská – Veronika Marková (edd.), Gabriela Sobková z Kornic, provdaná ze Spens-Booden. Deníkové rodinné záznamy (1785–1808), Praha 2010.
  • Jaroslav Dibelka, K novým možnostem studia trestněprávní problematiky. Obranné strategie mužů a žen obviněných ze smilství na třeboňském panství (1650–1750), ČČH 106, 2008, s. 19–54.
  • Jaroslav Dibelka, Obranné strategie „zmrhaných“ žen na jindřichohradeckém panství v 17. a na počátku 18. století, Historická demografie 31, 2007, s. 5–20.
  • Jaroslav Dibelka, Příběh Johany Peřkové. Každodenní život tulačky a zlodějky v první polovině 18. století, in: Václav Bůžek – Jaroslav Dibelka (edd.), Člověk a sociální skupina ve společnosti raného novověku (= Opera historica 12), České Budějovice 2007, s. 315–332.
  • Martin Dinges (ed.), Hausväter, Priester, Kastraten. Zur Konstruktion von Männlichkeit in Spätmittelater und Früher Neuzeit, Göttingen 1998.
  • Martin Dinges, Stand und Perspektiven der „neuen Männergeschichte“ (Frühe Neuzeit), in: Márguerite Bos – Bettina Vincenz – Tanja Wirz (edd.), Erfahrung: Alles nur Diskurs? Zur Verwendung des Erfahrungsbegriffs in der Geschlechtergeschichte, Zürich 2004, s. 71–96.
  • Laura L. Downs, Writing Gender History, London 2004.
  • Georges Duby – Michelle Perrot (edd.), Histoire des femmes en Occident I–V, Paris 1991–1992.
  • Barbara Duden, Die Frau ohne Unterleib: Zu Judith Butlers Entkörperung, Feministische Studien 11, 1993, č. 2, s. 24–33.
  • Barbara Duden, Geschichte unter der Haut. Ein Eisenacher Artz und seine Patientinnen um 1730, Stuttgart 1987.
  • Richard van Dülmen, Historická antropologie. Vývoj, problémy, úkoly, Praha 2002.
  • Jens Flemming a kol. (edd.), Lesearten der Geschichte. Ländliche Ordnungen und Geschlechterverhältnisse, Kassel 2004.
  • Ulrike Gleixner, „Das Mensch“ und „der Kerl“. Die Konstruktion vom Geschlecht in Unzuchtsverfahren der Frühen Neuzeit (1700–1760), Frankfurt am Main – New York 1994.
  • Andrea Griesebner, Feministische Geschichtswissenschaft. Eine Einführung, Wien 2005.
  • Andrea Griesebner, Geschlecht als mehrfach relationale Kategorie. Methodologische Anmerkungen aus der Perspektive der Frühen Neuzeit, in: Veronika Aegerter a kol. (edd.), Geschlecht hat Methode. Ansätze und Perspektiven in der Frauen und Geschlechtergeschichte, Zürich 1999, s. 129–137.
  • Andrea Griesebner, Geschlecht als soziale und als analytische Kategorie. Debatten der letzten drei Jahrzehnte, in: Maria Mesner – Johanna Gehmacher (edd.), Frauen- und Geschlechtergeschichte. Positionen und Perspektiven, Wien 2003, s. 37–52.
  • Andrea Griesebner, Konkurrierende Wahrheiten. Malefizprozesse vor dem Landgericht Perchtoldsdorf im 18. Jahrhundert, Wien – Köln – Weimar 2000.
  • Andrea Griesebner – Christina Lutter, Geschlecht und „Selbst“ in Quellen des Mittelalters und der Frühen Neuzeit, in: Gabriele Jancke – Claudia Ulbrich (edd.), Vom Individuum zur Person. Neue Konzepte im Spannungsfeld von Autobiographietheorie und Selbstzeugnisforschung, Berlin 2005, s. 51–70.
  • Josef Grulich, Venkovská žena v období raného novověku, Česko-slovenská historická ročenka 2001. Materiály z konference Žena v dějinách novověku, s. 225–235.
  • Josef Grulich – Hermann Zeitlhofer, Struktura jihočeských venkovských a městských domácností v 16. a 17. století. Příspěvek k dějinám sociální každodennosti poddaných v období raného novověku, Historická demografie 23, 1999, s. 31–84.
  • Rebekka Habermas, Geschlechtergeschichte und „anthropology of gender“. Geschichte einer Begegnung, Historische Anthropologie 1, 1993, s. 485–509.
  • Zdeněk Hojda, Hledá se historie lepší poloviny lidstva, Dějiny a současnost 16, 1994, č. 6, s. 2–3.
  • Martin Holý, Šlechtické sňatky v českých zemích v letech 1500–1650, Historická demografie 27, 2003, s. 5–35.
  • Jan Horský, Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním, Praha 2009.
  • Jan Horský, Tematika ženy v německé historicko-antropologické literatuře, in: Jiří Pešek – Václav Ledvinka (edd.), Žena v dějinách Prahy (= Documenta Pragensia 13), Praha 1996, s. 31–40.
  • Josef Hrdlička, Jindřichohradecké měšťanky na přelomu 16. a 17. století, Česko-slovenská historická ročenka 2001. Materiály z konference Žena v dějinách novověku, s. 217–235.
  • Joan Kelly-Gadol, Did women have a renaissance?, in: Renate Bridenthal – Claudia Koonz (edd.), Becoming Visible: Women in European History, Boston 1977, s. 137–164.
  • Petr Kopička, Role úvěru při předání litomyšlského panství mezi Polyxenou z Lobkovic a Vratislavem Eusebiem z Pernštejna, Východočeský sborník historický 6, 1997, s. 65–76.
  • Antonín Kostlán, Ženy v dějinách a Josef Janáček, in: Josef Janáček, Ženy české renesance, Praha 19963, s. 214–220.
  • Pavel Král, Muž a žena mezi přechodovými rituály rodinného života v raně novověkých pramenech, in: Václav Bůžek – Pavel Král (edd.), Společnost v zemích habsburské monarchie a její obraz v pramenech 1526–1740 (= Opera historica 11), České Budějovice 2006, s. 425–439.
  • Pavel Král, Žena a smrt v 16. a 17. století, in: Milena Lenderová a kol., Eva nejen v ráji. Žena v Čechách od středověku do 19. století, Praha 2002, s. 105–130.
  • Pavel Král, Žena ve šlechtických testamentech v 16. a 17. století, Česko-slovenská historická ročenka 2001. Materiály z konference Žena v dějinách novověku, s. 157–167.
  • Thomas Laqueur, Making Sex. Body and Gender from the Greeks to Freud, Cambridge – Massachusetts – London 1990.
  • Milena Lenderová, Gender history v českých zemích, Česko-slovenská historická ročenka 2001. Materiály z konference Žena v dějinách novověku, s. 139–147.
  • Milena Lenderová, Pár slov úvodem, in: Milena Lenderová a kol., Eva nejen v ráji. Žena v Čechách od středověku do 19. století, Praha 2002, s. 7–11.
  • Pavel Marek, Matka a syn. Polyxena Lobkovická z Pernštejna a Václav Eusebius z Lobkovic, Česko-slovenská historická ročenka 2001. Materiály z konference Žena v dějinách novověku, s. 195–201.
  • Pavel Marek (ed.), Svědectví o ztrátě starého světa. Manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Perštejna, České Budějovice 2009.
  • Jürgen Martschukat – Steffen Patzold (edd.), Geschichtswissnschaft und „performative turn“. Ritual, Inszenierung und Performaz vom Mittelater bis zur Neuzeit, Köln – Weimar – Wien 2003.
  • Eduard Maur – Václav Štorek, K demografii české šlechty v 16. století. Hynek Krabice z Weitmile a jeho pět manželek, Historická demografie 26, 2002, s. 5–27.
  • Hans Medick, Missionare im Ruderboot? Etnologische Erkentnisweisen als Herausforderung an die Sozialgeschichte, Geschichte und Gesellschaft 10, 1984, 3, s. 296–319.
  • Miroslava Melkesová, „…skrze něž Pán Bůh svět, církev i nebe množí…“ Raněnovověké venkovské šestinedělky, porodní báby a kmotry, in: Kateřina Čadková – Milena Lenderová – Jana Stráníková (edd.), Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie, Pardubice 2006, s. 263–289.
  • Monika Mommertz, „Ich, Lisa Thielen.“ Text als Handlung und als sprachliche Struktur – ein methodischer Vorschlag, Historische Anthropologie 4, 1996, s. 303–329.
  • Denisa Nečasová, Dějiny žen či gender history? Možnosti, limity, východiska, Dějiny – Teorie – Kritika 5, 2008, č. 1, s. 81–102.
  • Sheilagh Ogilvie – Jeremy Edwards, Ženy a „druhé nevolnictví“ v Čechách na počátku novověku, Historická demografie 22, 1998, s. 5–49.
  • Claudia Opitz, Gender – eine unverzichtbare Kategorie der historischen Analyse. Zur Rezeption von Joan W. Scotts Studien in Deutschland, Österreich un der Schweiz, in: Claudia Honegger – Caroline Arni (edd.), Gender – die Tücken einer Kategorie. Joan W. Scott, Geschichte und Politik, Zürich 2001, s. 95–115.
  • Claudia Opitz (ed.), Der Hexenstreit. Frauen in der frühneuzeitlichen Hexenverfolgung, Freiburg 1995.
  • Barbora Osvaldová, Česká média a feminismus, Praha 2004.
  • Jiří Pešek, Dějiny ženy – Téma historické i aktuální, in: Jiří Pešek – Václav Ledvinka (edd.), Žena v dějinách Prahy (= Documenta Pragensia 13), Praha 1996, s. 9–12.
  • Gianna Pomata, Eine Frage der Grenzziehung: die Geschichte der Frauen zwischen Anthropologie und Biologie, Feministische Studien 2, 1983, s. 113–127.
  • Jitka Radimská – Milena Lenderová, Barokní čtenářky. Eleonora a Anna Kateřina Šporkovy, Marie Arnoštka Eggenbergová, in: Milena Lenderová a kol., Eva nejen v ráji. Žena v Čechách od středověku do 19. století, Praha 2002, s. 131–154.
  • Jana Ratajová (ed.), Alžběta Lidmila z Lisova. Rodinné paměti, Praha 2002.
  • Jana Ratajová, Dějiny ženy a koncept genderu v české historiografii, Kuděj. Časopis pro kulturní dějiny 7, 2005, č. 1–2, s. 159–173.
  • Jana Ratajová, Feminismus, dějiny žen a gender history v recenzní rubrice Českého časopisu historického v letech 1990–2002, in: Lucie Storchová – Jan Horský a kol., Paralely, průsečíky, mimoběžky. Teorie, koncepty a pojmy v české a světové historiografii 20. století, Ústí nad Labem 2009, s. 217–229.
  • Jana Ratajová, Gender history jako alternativní koncept dějin, in: Kateřina Čadková – Milena Lenderová – Jana Stráníková (edd.), Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie, Pardubice 2006, s. 33–40.
  • Jana Ratajová – Lucie Storchová (edd.), Nádoby mdlé, hlavy nemající. Diskursy panenství a vdovství v české literatuře raného novověku, Praha 2008.
  • Jana Ratajová – Lucie Storchová, Žena není příšera, ale nejmilejší stvoření boží. Diskursy manželství v české literatuře raného novověku, Praha 2009.
  • Lyndal Roper, Oedipus and the Devil: Witchcraft, Sexuality and Religion in Early Modern Europe, London – New York 1995.
  • Ulinka Rublack (ed.), Gender in Early Modern German History, Cambridge 2002.
  • Ulinka Rublack, Magd, Metz’ oder Mörderin. Frauen vor frühneuzeitlichen Gerichten, Frankfurt am Main 1998.
  • Marie Ryantová, K otázkám bádání o ženách raného novověku, Studia Rudolphina 2, 2002, s. 29–37.
  • Marie Ryantová, Polyxena z Lobkovic, in: Milena Lenderová a kol., Eva nejen v ráji. Žena v Čechách od středověku do 19. století, Praha 2002, s. 67–103.
  • Marie Ryantová, Takzvané ženské dějiny v českých zemích, Muzejní a vlastivědná práce 40, Časopis společnosti přátel starožitností 110, 2002, č. 4, s. 235–245.
  • Joan W. Scott, The Evidence of Experience, Critical Inquiry 17, 1991, s. 773–797.
  • Joan W. Scott, Gender: A Useful Category of Historical Analysis, American Historical Review 91, 1986, č. 5, s. 1053–1075.
  • Joan W. Scott, Women’s history, in: Peter Burke (ed.), New Perspectives on Historical Writing, Oxford 1991, s. 42–66.
  • Lucie Storchová, Alžběta Johanna Westonia – rara avis v humanistické res publica litteraria, in: Alžběta Johanna Vestonie, Proměny osudu (= Thesaurus Absconditus VI), Brno 2003, s. 149–165.
  • Lucie Storchová, Konceptualizace genderu v Historische Anthropologie, in: Lucie Storchová (ed.), Conditio humana – konstanta (č)i historická proměnná? Koncepty historické antropologie a teoretické reflexe v současné historiografii, Praha 2007, s. 59–79.
  • Lucie Storchová, Paupertate styloque connecti. Utváření humanistické učenecké komunity v českých zemích, Praha 2010.
  • Karel Šima, Národní slavnosti šedesátých let 19. století jako performativní akty konstruované národní identity, ČČH 104, 2006, s. 81–110.
  • Dana Štefanová, Zur Stellung von Witwen in ländlichen Gesellschaften der Frühen Neuzeit zwischen 1558 und 1750, in: Václav Bůžek – Dana Štefanová (edd.), Menschen –Handlungen – Strukturen. Historisch-anthropologische Zugangsweisen in den Geschichtswissenschaften (= Opera historica 9), České Budějovice 2001, s. 197–217.
  • Daniela Tinková, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004.
  • Daniela Tinková, Předcházet či trestat? Problém infanticidia v osvícenské společnosti, ČČH 101, 2003, s. 27–76.
  • Daniela Tinková, Tělo – věda – historie. K otázce formování „moderního“ těla v historiografii a novověké vědě, in: Martin Nodl – Daniela Tinková (edd.), Antropologické přístupy v historickém bádání, Praha 2007, s. 13–52.
  • Daniela Tinková, V zájmu „přirozenosti věcí“. Genderové identity, „bio-moc“ a osvícenská věda, Práce z dějin vědy 6 (= Semináře a studie výzkumného centra pro dějiny vědy z let 2002–2003), s. 571–613.
  • Daniela Tinková, „Žena“ – prázdná kategorie? Od (wo)men’s history k gender history v západoevropské historiografii posledních desetiletí 20. století, in: Kateřina Čadková – Milena Lenderová – Jana Stráníková (edd.), Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie, Pardubice 2006, s. 19–32.
  • Claudia Ulbrich, Aufbruch ins Ungewisse. Feministische Frühneuzeitforschung, in: Beate Fieseler – Birgit Schulze (edd.), Frauengeschichte gesuncht – gefunden? Auskünfte zum stand der historischen Frauenforschung, Köln – Weimar – Wien 1991, s. 4–21.
  • Claudia Ulbrich, Literaturbericht. Frauen- und Geschlechtergeschichte I. Renaissance, Humanismus und Reformation (= Geschichte in Wissenschaft und Unterricht 45), 1994, č. 2, s. 108–120.
  • Claudia Ulbrich, Shulamit und Margarete. Religion, Macht und Geschlecht in einer ländlichen Gesellschaft des 18. Jahrhunderts, Wien – Köln – Weimar 1999.
  • Alice Velková, Venkovské ženy v letech 1650–1850. Perspektivy výzkumu s využitím historické demografie, mikrohistorie, historické antropologie a dějin každodennosti, in: Kateřina Čadková – Milena Lenderová – Jana Stráníková (edd.), Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie, Pardubice 2006, s. 125–144.
  • Heide Wunder, „Er ist die Sonn’, sie ist der Mond.“ Frauen in der Frühen Neuzeit, München 1992.
  • Heide Wunder, „Jede Arbeit ist ihres Lohnes wert.“ Zur geschlechtsspezifischen Teilung und Bewertung von Arbeit in der Frühen Neuzeit, in: Karin Hausen (ed.), Geschlechterhierarchie und Arbeitsteilung. Zur Geschichte ungleicher Erwerbschancen von Männern und Frauen, Göttingen 1993, s. 19–39.
  • Heide Wunder, Normen und Institutionen der Geschlechterordnung am Beginn der Frühen Neuzeit, in: Heide Wunder – Gisela Engel (edd.), Geschlechterperspektiven: Forschungen zur Frühen Neuzeit, Königstein – Taunus 1998, s. 57–78.
  • Heide Wunder, Überlegung zum Wandel der Geschlechterbeziehungen im 15. und 16. Jahrhundert aus sozialgeschichtlicher Sicht, in: Heide Wunder – Christina Vanja (edd.), Wandel der Geschlechterbeziehungen zu Beginn der Neuzeit, Frankfurt am Main 1991, s. 12–26.
  • Heide Wunder – Chritsina Vanja (edd.), Weiber, Menschen, Frauenzimmer. Frauen in der ländlichen Gesellschaft 1500–1800, Göttingen 1996.
  • Heide Wunder, Wie wird man ein Mann? Befunde am Beginn der Neuzeit (15.–17. Jahrhundert), in: Christina Eiefer a kol. (ed.), Was sind Frauen? Was sind Männer?, Frankfurt am Main 1996, s. 122–149.
  • Natalie Zemon Davis, The Return of Martin Guerre, Cambridge – London 1983.
  • Natalie Zemon Davis, Women on the Margins: Three Seventeenth-century Lives, Cambridge – London 1995.
  • Natalie Zemon Davis, Women’s history in Transition. The European Case, Feminist Studies 3, 1975/6, s. 83–103.
  • Jan Zdichynec, Přístupy k výzkumu ženských klášterů kontemplativních řeholí v raném novověku, in: Martin Nodl – Daniela Tinková (edd.), Antropologické přístupy v historickém bádání, Praha 2007, s. 95–135.