Formování moderní vědy (Jan Horský – Iva Lelková)

  • John Desmond BERNAL, Věda v dějinách I–II, Praha 1960.
  • Mario BIAGIOLI, Galileo, Courtier: The Practice of Science in the Age of Absolutism, Chicago 1993.
  • Volker BIALAS, Allgemeine Wissenschaftsgeschichte. Philosophische Orientierungen, Wien – Köln 1990.
  • Jan BŘEZINA, Výbor z fysikální literatury s přehledem dějin fysiky, Praha 1937.
  • Peter BURKE, Společnost a vědění. Od Gutenberga k Diderotovi, Praha 2007.
  • Ernst CASSIRER, Das Erkenntnisproblem in der Philosophie und Wissenschaft der neueren Zeit I, Berlin 1922.
  • Ernst CASSIRER, Die Philosophie der Aufklärung, Hamburg 2007.
  • Pierre COSTABEL, Hmota a světlo v 17. století, Zprávy československé společnosti pro dějiny vědy a techniky při ČSAV 9–10 (29–30), 1968, s. 67–80.
  • Jaromír ČERVENKA, Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius, Praha 1970.
  • Ivana ČORNEJOVÁ, Tovaryšstvo Ježísovo. Jezuité v Čechách, Praha 1995.
  • Lorraine DASTON, Objectivity, New York – Cambridge 2007.
  • Lorraine DASTON – Katharine PARK, Wonders and the Order of Nature, 1150–1750, New York 1998.
  • Peter DEAR (ed)., The Scientific Enterprise in Early Modern Europe Readings from Isis, Chicago 1997.
  • Edward J. DIJKSTERHUIS, Die Mechanisierung des Weltbildes, Berlin – Göttingen 1956.
  • Pavel DRÁBEK (ed.), Tadeáš Hájek z Hájku (= Práce z dějin techniky a přírodních věd 1), Praha 2000.
  • Věra EISNEROVÁ, Zalužanský ze Zalužan (1558?–1613) v evropské botanice, Dějiny vědy a techniky 4, 1971, s. 47–51.
  • Břetislav FAJKUS, Filosofie a metodologie vědy. Vývoj, současnost a perspektivy, Praha 2005.
  • Gary B. FERNGREN, Science and Religion (= The Johns Hopkins University Press), 2002.
  • Paula FINDLEN, Possesing Nature: Museums, Collecting, and Scientific Culture in Early Modern Italy, Berkeley 1996.
  • Pavel FLOSS, Komenského nauka o struktuře věcí, Studia comeniana et historica 4, 1974, č. 7, s. 35–51.
  • Pavel FLOSS, Proměny vědění, Praha 1987.
  • Pavel FLOSS, Vývoj Komenského astronomických názorů, Studia Comeniana et Historica 14, 1984, č. 27, s. 40–57.
  • Jaroslav FOLTA, Od algebry a geometrie k analytické geometrii, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 85–95.
  • Michel FOUCAULT, Archeologie vědění, Praha 2002.
  • Michel FOUCAULT, Slova a věci, Brno 2007.
  • Martin FRIEDRICH, Der Komet von 1680/81 im Urteil evangelischer Theologen, in: Barbara Mahlmann-Bauer (ed.), Scientiae et artes. Die Vermittelung alten und neuen Wissens in Literatur, Kunst und Musik I, Wiesbaden 2004, s. 411–423.
  • Stephen GAUKROGER, The Emergence of a Scientific Culture Science and the Shaping of Modernity 1210–1685, New York 2007.
  • Owen GINGERICH, The Book Nobody read. Chasing the Revolutions of Nicolaus Copernicus, New York 2004.
  • Edward GRANT, A History of Natural Philosophy From the Ancient World to the Nineteenth Century, Cambridge – New York 2007.
  • Josef HAUBELT, České osvícenství, Praha 1986.
  • Josef HAUBELT, Mikuláš Kopernik, Praha 1974.
  • Zdeněk HORSKÝ, La cosmologie de Marsile Ficin, Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum, Special Issus 2, 1966, s. 57–68.
  • Zdeněk HORSKÝ, Die europäische Bedeutung der böhmischen Tradition der „neuen Wissenschaft“ im 16. Jahrhundert, in: Hans-Bernd Harder – Hans Rothe – Jaroslav Kollár – Jaromír Wollman (edd.), Studien zum Humanismus in den Böhmischen Ländern, Köln – Wien 1988, s. 277–289.
  • Zdeněk HORSKÝ, Kepler v Praze, Praha 1980.
  • Zdeněk HORSKÝ, Metodické poznámky ke starším dějinám přírodních věd, Dějiny vědy a techniky 3, 1970, s. 129–138.
  • Zdeněk HORSKÝ, Přínos Tadeáše Hájka v Astronomii, Kosmické rozhledy. Neperiodický věstník Československé astronomické společnosti 13, 1975, s. 111–127; 14, 1976, s. 1–13.
  • Zdeněk HORSKÝ – Otilie ŠKOPOVÁ, Astronomy Gnomonics. A Catalogue of Instruments of the 15th to the 19th Centuries in the Collections of the National Technical Museum Prague, Praha 1968.
  • Kurt HÜBNER, Der Begriff des Naturgesetzes in der Antike und in der Renaissance, in: August Buck – K. Heitmann (edd.), Die Antike-Rezeption in den Wissenschaften während der Renaissance (= Mitteilungen der Kommission für Humanismusforschung 10), 1981, s. 7–50.
  • John Robert CHRISTIANSON – Alena HADRAVOVÁ – Petr HADRAVA – Martin ŠOLC (edd.), Tycho Brahe and Prague: Crossroads of European Science. Procedings of the International Symposium of the History of Science in the Rudolphine Period, Prague, 22.–25 October 2001 (= Acta Historiae Astronomiae 16), Frankfurt am Main 2002.
  • Ulrich IM HOF, Evropa a osvícenství, Praha 2001.
  • Ladislav JANGL, Rozvoj využívání nerostného bohatství a geologické vědy v 16.–17. století, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 179–207.
  • Jan JANKO, Biologické teorie Jana Marka Marci a jejich tradice na pražské lékařské fakultě, Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 35, 1995, č. 1–2, s. 51–60.
  • Jan JANKO, Vědy o životě v období vědecké revoluce, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 141–166.
  • Jan JANKO – Jaroslav FOLTA (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), Praha 1986.
  • Jan JANKO – Soňa ŠTRBÁŇOVÁ, Věda Purkyňovy doby, Praha 1988.
  • Nicholas JARDINE, Philosophy of History of Science, in: Aviezer Tucker (ed.), A Companion to the Philosophy of History and Historiography, Oxford 2009, s. 287–296.
  • Hans KANGRO, Joachim Jungius’ Experimente und Gedanken zur Begründung der Chemie als Wissenschaft, Wiesbaden 1968.
  • Vladímír KARPENKO, Alchymie: nauka mezi snem a skutečností, Praha 2007.
  • Martin KEMP, Bilderwissen. Die Anschaulichkeit naturwissenschaftlicher Phänomene, Köln 2003.
  • Martin KEMP, Leonardo da Vinci: Experience, Experiment and Design, London 2006.
  • Arthur KOESTLER, The Sleepwalkers: A History of Man´s Changing Vision of the Universe, New York 1959.
  • Stanislav KOMÁREK, Dějiny biologického myšlení s apendixem: Vznik, vývoj a eko-etologické významy křídelních kreseb u motýlů, Praha 1997.
  • Alexandre KOYRÉ, Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru, Praha 2004.
  • Friz KRAFFT, Astronomie und Weltbild zwischen Copernicus, Kepler und Newton, in: Barbara Mahlmann-Bauer (ed.), Scientiae et artes. Die Vermittelung alten und neuen Wissens in Literatur, Kunst und Musik I, Wiesbaden 2004, s. 273–310.
  • Zdeněk KRATOCHVÍL, Mýtus, filosofie a věda I–II, Praha 1990–1992.
  • Jiří KROUPA, Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost, Brno 2006.2
  • Thomas S. KUHN, The Copernican Revolution. Planetary Astronomy in the Development of Western Thought, New Yokr 1957.
  • Thomas S. KUHN, Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997.
  • Imre LAKATOS – Alan MUSGRAVE (edd.), Criticism and the Growth of Cnowledge, Cambridge 1970.
  • Barbara MAHLMANN-BAUER (ed.), Scientiae et artes. Die Vermittelung alten und neuen Wissens in Literatur, Kunst und Musik I, Wiesbaden 2004.
  • Jiří MAREK, Prvé zprávy o pozorování ohybu světla na štěrbině v českých zemích, Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 8, 1963, s. 5–42.
  • Domenico Bertoloni MELI, Thinking with Objects. The Transformation of Mechanics in Seventeenth Century, Baltimore 2006.
  • Joseph MOREAU, Svět Leibnizova myšlení, Praha 2000.
  • Tomáš NEJESCHLEBA, Jan Jessenius v kontextu renesanční filosofie, Praha 2008.
  • William R. NEWMAN, Atoms and Alchemy. Experimental Origins of the Scientific Revolution, Chicago 2006.
  • Luboš NOVÝ a kol., Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století, Praha 1961.
  • Martina ONDO-GREČENKOVÁ – Jiří MIKULEC (edd.), Církev a zrod moderní racionality. Víra – pověra – vzdělanost – věda v raném novověku, Praha 2008.
  • Karel PEJML, 200 let meteorologické observatoře v pražském Klementinu, Praha 1975.
  • Roy PORTER, Největší dobrodiní lidstva, Praha 2002.
  • Emanuel PROCHÁZKA, Podněty tvorby map a počátky geodetických a kartografických technik a teorií, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 209–219.
  • Emanuel RÁDL, Dějiny biologických teorií novověku I. Od renesance na práh 19. století; II. Dějiny evolučních teorií v biologii 19. století (k vydání připravili a poznámkami opatřili Tomáš Hermann, Anton Markoš a Zdeněk Neubauer), Praha 2006.
  • Jessica RISKIN, Science in the Age of Sensibility, Chicago 2001.
  • Zdeněk SERVÍT, Jan Marek Marci z Kronlandu. Zapomenutý zakladatel novověké fyziologie a medicíny, Bratislava 1989.
  • Jole Richard SHACKELFORD, Providence, Power, and Cosmic Causality in Early Modern Astronomy. The Case of Tycho Brahe and Petrus Severinus, in: John Robert Christianson – Alena Hadravová – Petr Hadrava – Martin Šolc (edd.), Tycho Brahe and Prague: Crossroads of European Science. Procedings of the International Symposium of the History of Science in the Rudolphine Period, Prague, 22.–25 October 2001 (= Acta Historiae Astronomiae 16), Frankfurt am Main 2002, s. 46–69.
  • J. B. SHANK, The Newton Wars and the Beginning of the French Enlightenment, Chicago 2008.
  • Steven SHAPIN, The Scientific Revolution, Chicago 1998.
  • Steven SHAPIN – Simon SCHAFFER, Leviathan and the Air-Pump, Princeton 1989.
  • Londa SCHIEBINGER, The Mind Has No Sex? Women in the Origins of Modern Science, Cambridge 1989.
  • Štefan SCHWABIK, Infinitezimální počet – základ dalšího rozvoje metematiky a mechaniky, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 79–107.
  • Jaroslav SLÍPKA, Tadeáš Hájek z Hájku a jeho „Metoposkopie“, in: Pavel Drábek (ed.), Tadeáš Hájek z Hájku, Práce z dějin techniky a přírodních věd 1, Praha 2000.
  • Josef SMOLKA, Michael Nästlin und Galileo Galilei, in: Gerhard Betsch – Jürgen Hamel (edd.), Zwischen Copernicus und Kepler – M. Michael Maestlinus Mathematicus Goeppingensis (= Acta Historiae Astronomiae 17), Frankfurt am Main 2002, s. 122–140.
  • Josef SMOLKA, Otto Guericke v dějinách elektřiny, Dějiny vědy a techniky 2, 1969, s. 73–84.
  • Stanislav SOUSEDÍK, Cartesius cum sua naturali philosophia a mechanicis eversus. Poznámka ke stejnojmennému Komenského spisu, Studia comeniana et historica 6, 1976, č. 15, s. 44–50.
  • Zdeňka STOKLÁSKOVÁ, Osvícenství a vznik veřejného zdravotnictví, in: Jaroslav Lorman – Daniela Tinková (edd.), Post tenebras spero lucem. Duchovní tvář českého a moravského osvícenství, Praha 2009, s. 88–105.
  • Soňa ŠTRBÁŇOVÁ, Experimentální metody v chemii a falešné teorie, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20, 1986, s. 123–140.
  • Daniela TINKOVÁ, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004.
  • Daniela Tinková, V zájmu „přirozenosti věcí“. Genderové identity, „bio-moc“ a osvícenská věda, Práce z dějin vědy 6 (= Semináře a studie výzkumného centra pro dějiny vědy z let 2002–2003), s. 571–613.
  • Ivan ÚLEHLA, Newtonova fyzika, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 71– 83.
  • Vladimír URBÁNEK, Eschatologie, vědění a politika. Příspěvek k dějinám myšlení pobělohorského exilu, České Budějovice 2008.
  • Petr VÁGNER, Společenské podmínky pro rozvoj chemie v 17. století, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 109–122.
  • Quido VETTER, Na úsvitu nové vědy. Od Kopernika k Laplacovi, in: Josef Šusta (ed.), Dějiny lidstva od pravěku k dnešku VI, Praha 1939, s. 1–14.
  • Petr VOPĚNKA, Geometrizace reálného prostoru. Třetí rozpravy s geometrií, Praha 1995.
  • Frances A. YATES, Rozenkruciánské osvícenectví, Praha 2000.
  • Rudolf ZAJAC – Juraj ŠEBESTA, Optika v 17. storočí, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 51–70.
  • Vladimír ŽELEZNÝ, Návrat věčné dámy. O kometě Halleyově i těch druhých, Praha 1985.