Oddělení moderních a soudobých dějin

Oddělení moderních a soudobých dějin vzniklo v roce 2016 spojením dosavadních seminářů českých moderních dějin a soudobých dějin. Oddělení zabezpečuje veškerou výuku i badatelské kapacity pro období od sklonku 18. století až po současnost. Je to období, na jehož počátku stojí konstituování moderního českého národa, zatímco konec je otevřený.  Z praktických důvodů je chronologický výklad v rámci kursových přednášek ukončen rokem 1992, tedy zánikem československého státu. V rámci diplomových seminářů existuje časový přesah zahrnující i období postkomunistické transformace, kde je hranicí zhruba rok 2004 (vstup České republiky do EU). Do budoucna bude samozřejmě nutné i časovou hranici výkladu postupně posunovat.

Období je zkoumáno komplexně: neomezuje se jen na politické dějiny, ale všímá si též vývoje hospodářského, sociálního a kulturního. Výklad i výzkum nejsou přitom pojaty úzce jen jako dějiny českého národa v Rakousku, Rakousko-Uhersku a Československu, ale jako dějiny širšího rakousko-uherského a československého prostoru v příslušném období a to v širším mezinárodním kontextu. Při studiu 19. století je přiměřeně věnována pozornost také dalším národům monarchie a ve 20. století (pro období let 1918-1992) všem národům a národnostem žijícím v dané době na československém území. Stejně jsou badatelsky a pedagogicky pokryta i území patřící k československému státu, která měla částečně odlišný vývoj od českých zemí (Slovensko, Podkarpatská Rus). Pedagogicky jsou problémy vztahu národů Rakousko-Uherska, otázky národnostních menšin v Československu a dějiny Slovenska a Podkarpatské Rusi pokrývány formou volitelných a specializačních přednášek a seminářů.

Veškerou výuku oddělení zabezpečuje vlastními pedagogickými silami, pouze občas v rámci výuky vystupují také externisté. V oddělení moderních a soudobých dějin působí celkem devět vědecko-pedagogických pracovníků, z toho tři profesoři a tři docenti. Členy oddělení moderních a soudobých dějin spojuje badatelský rámec, přičemž ústředním motivem je především tématika politických dějin, komunikace a politické kultury. Společné badatelské úsilí je v současnosti (2016) rozvíjeno především v rámci Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č. P12 Historie v interdisciplinární perspektivě, podprogram Společnost, kultura a komunikace v českých dějinách, ale i v jiných projektech. V budoucích letech se oddělení bude podílet na realizaci úkolů v rámci programu PROGRES.

Cílem pedagogického působení oddělení je poskytnout posluchačům v bakalářském studiu celkový přehled o českých dějinách 19. a 20. století a posluchačům navazujícího magisterského studia komplexní pohled na české a československé dějiny v 19. a 20. století, a to v širším evropském kontextu. Konkrétně pro jednotlivá období:

  • pro období 1792-1914: ukázat posluchačům s maximální možnou objektivitou postavení českého národa v habsburské monarchii se všemi pozitivy i negativy a vysvětlit význam tohoto období pro český vývoj, především z hlediska formování se politické kultury a tradic parlamentarismu, národní vývoj Čechů ukázat v komparaci jinými národy monarchie;
  • pro období 1918-1945: správně charakterizovat význam první československé republiky a její rozdílné vnímání u Čechů, Slováků a příslušníků národnostních menšin, ukázat posluchačům v čem byl její přínos a v čem její nedostatky. Vysvětlit rozdílnou situaci Čechů a Slováků v letech 1939-1945 a její důsledky pro poválečný vývoj;
  • pro období 1945-1989: ukázat příčiny a mezinárodní souvislosti nastolení totalitního komunistického režimu, ukázat charakter tohoto režimu, ale i jeho pozitivní rysy v oblasti sociální politiky, pokusy o jeho reformu v letech 1968-1969 a příčiny jeho zániku v roce 1989;
  • pro období po roce 1989: vysvětlit příčiny zániku Československa jako státu v roce 1992 a hlavní body politické a ekonomické transformace.  

Z uvedených okruhů si posluchači volí i náměty pro své bakalářské a diplomové práce.

Pedagogická činnost zahrnuje pro každé období seznámení posluchačů s historiografií příslušného období, základní historiografický výcvik včetně kritické práce s prameny, získání základních faktografických informací. Dále pak zahrnuje odbornou pomoc při napsání bakalářské a magisterské, resp. v doktorském programu dizertační práce. 

modern-side