John Desmond BERNAL, Věda v dějinách I–II, Praha 1960.
Mario BIAGIOLI, Galileo, Courtier: The Practice of Science in the Age of Absolutism, Chicago 1993.
Volker BIALAS, Allgemeine Wissenschaftsgeschichte. Philosophische Orientierungen, Wien – Köln 1990.
Jan BŘEZINA, Výbor z fysikální literatury s přehledem dějin fysiky, Praha 1937.
Peter BURKE, Společnost a vědění. Od Gutenberga k Diderotovi, Praha 2007.
Ernst CASSIRER, Das Erkenntnisproblem in der Philosophie und Wissenschaft der neueren Zeit I, Berlin 1922.
Ernst CASSIRER, Die Philosophie der Aufklärung, Hamburg 2007.
Pierre COSTABEL, Hmota a světlo v 17. století, Zprávy československé společnosti pro dějiny vědy a techniky při ČSAV 9–10 (29–30), 1968, s. 67–80.
Jaromír ČERVENKA, Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius, Praha 1970.
Ivana ČORNEJOVÁ, Tovaryšstvo Ježísovo. Jezuité v Čechách, Praha 1995.
Lorraine DASTON, Objectivity, New York – Cambridge 2007.
Lorraine DASTON – Katharine PARK, Wonders and the Order of Nature, 1150–1750, New York 1998.
Peter DEAR (ed)., The Scientific Enterprise in Early Modern Europe Readings from Isis, Chicago 1997.
Edward J. DIJKSTERHUIS, Die Mechanisierung des Weltbildes, Berlin – Göttingen 1956.
Pavel DRÁBEK (ed.), Tadeáš Hájek z Hájku (= Práce z dějin techniky a přírodních věd 1), Praha 2000.
Věra EISNEROVÁ, Zalužanský ze Zalužan (1558?–1613) v evropské botanice, Dějiny vědy a techniky 4, 1971, s. 47–51.
Břetislav FAJKUS, Filosofie a metodologie vědy. Vývoj, současnost a perspektivy, Praha 2005.
Gary B. FERNGREN, Science and Religion (= The Johns Hopkins University Press), 2002.
Paula FINDLEN, Possesing Nature: Museums, Collecting, and Scientific Culture in Early Modern Italy, Berkeley 1996.
Pavel FLOSS, Komenského nauka o struktuře věcí, Studia comeniana et historica 4, 1974, č. 7, s. 35–51.
Pavel FLOSS, Proměny vědění, Praha 1987.
Pavel FLOSS, Vývoj Komenského astronomických názorů, Studia Comeniana et Historica 14, 1984, č. 27, s. 40–57.
Jaroslav FOLTA, Od algebry a geometrie k analytické geometrii, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 85–95.
Michel FOUCAULT, Archeologie vědění, Praha 2002.
Michel FOUCAULT, Slova a věci, Brno 2007.
Martin FRIEDRICH, Der Komet von 1680/81 im Urteil evangelischer Theologen, in: Barbara Mahlmann-Bauer (ed.), Scientiae et artes. Die Vermittelung alten und neuen Wissens in Literatur, Kunst und Musik I, Wiesbaden 2004, s. 411–423.
Stephen GAUKROGER, The Emergence of a Scientific Culture Science and the Shaping of Modernity 1210–1685, New York 2007.
Owen GINGERICH, The Book Nobody read. Chasing the Revolutions of Nicolaus Copernicus, New York 2004.
Edward GRANT, A History of Natural Philosophy From the Ancient World to the Nineteenth Century, Cambridge – New York 2007.
Josef HAUBELT, České osvícenství, Praha 1986.
Josef HAUBELT, Mikuláš Kopernik, Praha 1974.
Zdeněk HORSKÝ, La cosmologie de Marsile Ficin, Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum, Special Issus 2, 1966, s. 57–68.
Zdeněk HORSKÝ, Die europäische Bedeutung der böhmischen Tradition der „neuen Wissenschaft“ im 16. Jahrhundert, in: Hans-Bernd Harder – Hans Rothe – Jaroslav Kollár – Jaromír Wollman (edd.), Studien zum Humanismus in den Böhmischen Ländern, Köln – Wien 1988, s. 277–289.
Zdeněk HORSKÝ, Kepler v Praze, Praha 1980.
Zdeněk HORSKÝ, Metodické poznámky ke starším dějinám přírodních věd, Dějiny vědy a techniky 3, 1970, s. 129–138.
Zdeněk HORSKÝ, Přínos Tadeáše Hájka v Astronomii, Kosmické rozhledy. Neperiodický věstník Československé astronomické společnosti 13, 1975, s. 111–127; 14, 1976, s. 1–13.
Zdeněk HORSKÝ – Otilie ŠKOPOVÁ, Astronomy Gnomonics. A Catalogue of Instruments of the 15th to the 19th Centuries in the Collections of the National Technical Museum Prague, Praha 1968.
Kurt HÜBNER, Der Begriff des Naturgesetzes in der Antike und in der Renaissance, in: August Buck – K. Heitmann (edd.), Die Antike-Rezeption in den Wissenschaften während der Renaissance (= Mitteilungen der Kommission für Humanismusforschung 10), 1981, s. 7–50.
John Robert CHRISTIANSON – Alena HADRAVOVÁ – Petr HADRAVA – Martin ŠOLC (edd.), Tycho Brahe and Prague: Crossroads of European Science. Procedings of the International Symposium of the History of Science in the Rudolphine Period, Prague, 22.–25 October 2001 (= Acta Historiae Astronomiae 16), Frankfurt am Main 2002.
Ulrich IM HOF, Evropa a osvícenství, Praha 2001.
Ladislav JANGL, Rozvoj využívání nerostného bohatství a geologické vědy v 16.–17. století, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 179–207.
Jan JANKO, Biologické teorie Jana Marka Marci a jejich tradice na pražské lékařské fakultě, Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 35, 1995, č. 1–2, s. 51–60.
Jan JANKO, Vědy o životě v období vědecké revoluce, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 141–166.
Jan JANKO – Jaroslav FOLTA (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), Praha 1986.
Jan JANKO – Soňa ŠTRBÁŇOVÁ, Věda Purkyňovy doby, Praha 1988.
Nicholas JARDINE, Philosophy of History of Science, in: Aviezer Tucker (ed.), A Companion to the Philosophy of History and Historiography, Oxford 2009, s. 287–296.
Hans KANGRO, Joachim Jungius’ Experimente und Gedanken zur Begründung der Chemie als Wissenschaft, Wiesbaden 1968.
Vladímír KARPENKO, Alchymie: nauka mezi snem a skutečností, Praha 2007.
Martin KEMP, Bilderwissen. Die Anschaulichkeit naturwissenschaftlicher Phänomene, Köln 2003.
Martin KEMP, Leonardo da Vinci: Experience, Experiment and Design, London 2006.
Arthur KOESTLER, The Sleepwalkers: A History of Man´s Changing Vision of the Universe, New York 1959.
Stanislav KOMÁREK, Dějiny biologického myšlení s apendixem: Vznik, vývoj a eko-etologické významy křídelních kreseb u motýlů, Praha 1997.
Alexandre KOYRÉ, Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru, Praha 2004.
Friz KRAFFT, Astronomie und Weltbild zwischen Copernicus, Kepler und Newton, in: Barbara Mahlmann-Bauer (ed.), Scientiae et artes. Die Vermittelung alten und neuen Wissens in Literatur, Kunst und Musik I, Wiesbaden 2004, s. 273–310.
Zdeněk KRATOCHVÍL, Mýtus, filosofie a věda I–II, Praha 1990–1992.
Jiří KROUPA, Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost, Brno 2006.2
Thomas S. KUHN, The Copernican Revolution. Planetary Astronomy in the Development of Western Thought, New Yokr 1957.
Thomas S. KUHN, Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997.
Imre LAKATOS – Alan MUSGRAVE (edd.), Criticism and the Growth of Cnowledge, Cambridge 1970.
Barbara MAHLMANN-BAUER (ed.), Scientiae et artes. Die Vermittelung alten und neuen Wissens in Literatur, Kunst und Musik I, Wiesbaden 2004.
Jiří MAREK, Prvé zprávy o pozorování ohybu světla na štěrbině v českých zemích, Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 8, 1963, s. 5–42.
Domenico Bertoloni MELI, Thinking with Objects. The Transformation of Mechanics in Seventeenth Century, Baltimore 2006.
Joseph MOREAU, Svět Leibnizova myšlení, Praha 2000.
Tomáš NEJESCHLEBA, Jan Jessenius v kontextu renesanční filosofie, Praha 2008.
William R. NEWMAN, Atoms and Alchemy. Experimental Origins of the Scientific Revolution, Chicago 2006.
Luboš NOVÝ a kol., Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století, Praha 1961.
Martina ONDO-GREČENKOVÁ – Jiří MIKULEC (edd.), Církev a zrod moderní racionality. Víra – pověra – vzdělanost – věda v raném novověku, Praha 2008.
Karel PEJML, 200 let meteorologické observatoře v pražském Klementinu, Praha 1975.
Roy PORTER, Největší dobrodiní lidstva, Praha 2002.
Emanuel PROCHÁZKA, Podněty tvorby map a počátky geodetických a kartografických technik a teorií, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 209–219.
Emanuel RÁDL, Dějiny biologických teorií novověku I. Od renesance na práh 19. století; II. Dějiny evolučních teorií v biologii 19. století (k vydání připravili a poznámkami opatřili Tomáš Hermann, Anton Markoš a Zdeněk Neubauer), Praha 2006.
Jessica RISKIN, Science in the Age of Sensibility, Chicago 2001.
Zdeněk SERVÍT, Jan Marek Marci z Kronlandu. Zapomenutý zakladatel novověké fyziologie a medicíny, Bratislava 1989.
Jole Richard SHACKELFORD, Providence, Power, and Cosmic Causality in Early Modern Astronomy. The Case of Tycho Brahe and Petrus Severinus, in: John Robert Christianson – Alena Hadravová – Petr Hadrava – Martin Šolc (edd.), Tycho Brahe and Prague: Crossroads of European Science. Procedings of the International Symposium of the History of Science in the Rudolphine Period, Prague, 22.–25 October 2001 (= Acta Historiae Astronomiae 16), Frankfurt am Main 2002, s. 46–69.
J. B. SHANK, The Newton Wars and the Beginning of the French Enlightenment, Chicago 2008.
Steven SHAPIN, The Scientific Revolution, Chicago 1998.
Steven SHAPIN – Simon SCHAFFER, Leviathan and the Air-Pump, Princeton 1989.
Londa SCHIEBINGER, The Mind Has No Sex? Women in the Origins of Modern Science, Cambridge 1989.
Štefan SCHWABIK, Infinitezimální počet – základ dalšího rozvoje metematiky a mechaniky, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 79–107.
Jaroslav SLÍPKA, Tadeáš Hájek z Hájku a jeho „Metoposkopie“, in: Pavel Drábek (ed.), Tadeáš Hájek z Hájku, Práce z dějin techniky a přírodních věd 1, Praha 2000.
Josef SMOLKA, Michael Nästlin und Galileo Galilei, in: Gerhard Betsch – Jürgen Hamel (edd.), Zwischen Copernicus und Kepler – M. Michael Maestlinus Mathematicus Goeppingensis (= Acta Historiae Astronomiae 17), Frankfurt am Main 2002, s. 122–140.
Josef SMOLKA, Otto Guericke v dějinách elektřiny, Dějiny vědy a techniky 2, 1969, s. 73–84.
Stanislav SOUSEDÍK, Cartesius cum sua naturali philosophia a mechanicis eversus. Poznámka ke stejnojmennému Komenského spisu, Studia comeniana et historica 6, 1976, č. 15, s. 44–50.
Zdeňka STOKLÁSKOVÁ, Osvícenství a vznik veřejného zdravotnictví, in: Jaroslav Lorman – Daniela Tinková (edd.), Post tenebras spero lucem. Duchovní tvář českého a moravského osvícenství, Praha 2009, s. 88–105.
Soňa ŠTRBÁŇOVÁ, Experimentální metody v chemii a falešné teorie, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20, 1986, s. 123–140.
Daniela TINKOVÁ, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004.
Daniela Tinková, V zájmu „přirozenosti věcí“. Genderové identity, „bio-moc“ a osvícenská věda, Práce z dějin vědy 6 (= Semináře a studie výzkumného centra pro dějiny vědy z let 2002–2003), s. 571–613.
Ivan ÚLEHLA, Newtonova fyzika, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 71– 83.
Vladimír URBÁNEK, Eschatologie, vědění a politika. Příspěvek k dějinám myšlení pobělohorského exilu, České Budějovice 2008.
Petr VÁGNER, Společenské podmínky pro rozvoj chemie v 17. století, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 109–122.
Quido VETTER, Na úsvitu nové vědy. Od Kopernika k Laplacovi, in: Josef Šusta (ed.), Dějiny lidstva od pravěku k dnešku VI, Praha 1939, s. 1–14.
Petr VOPĚNKA, Geometrizace reálného prostoru. Třetí rozpravy s geometrií, Praha 1995.
Frances A. YATES, Rozenkruciánské osvícenectví, Praha 2000.
Rudolf ZAJAC – Juraj ŠEBESTA, Optika v 17. storočí, in: Jan Janko – Jaroslav Folta (edd.), Vědecká revoluce 17. století. Věda v průmyslové revoluci. Dějiny přírodních věd a techniky ve vysokoškolské výuce (= Práce z dějin přírodních věd 20), 1986, s. 51–70.
Vladimír ŽELEZNÝ, Návrat věčné dámy. O kometě Halleyově i těch druhých, Praha 1985.
